01.01.1970 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Chybí systém krajských operačních středisek

Od povodně na Moravě uplyne letos v létě šest let. Zkušenosti a poučení z jejího průběhu jsou však stále aktuální. Potvrzuje to hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský, jehož jsme se zeptali mimo jiné i na to, jak je kraj připraven na případnou povodeň. Vydával jste tenkrát jako primátor...

Od povodně na Moravě uplyne letos v létě šest let. Zkušenosti a poučení z jejího průběhu jsou však stále aktuální. Potvrzuje to hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský, jehož jsme se zeptali mimo jiné i na to, jak je kraj připraven na případnou povodeň.
 Vydával jste tenkrát jako primátor Ostravy příkazy a nařízení po konzultacích s nejbližšími odborníky a institucemi? Nešlo třeba jen o modifikaci doporučení Povodí Odry, Ostravských komunikací a dalších?

Skoro všechna rozhodnutí byla vydávána po konzultacích s odborníky. Zásadní rozhodnutí byla přijímána na krizovém štábu po nejpodrobnějším popisu stavu situace a po navržení všech možných známých řešení. Na základě zhodnocení rizik a nákladů bylo rozhodnuto. Často byl očekáván můj návrh, pro kterou variantu jsem se rozhodl, a jestliže vůči ní nebyl zásadní odpor, byla přijata.
Zmíněné instituce byly přizvány k řešení tehdy, pokud se jich daný problém týkal. Jejich návrhy byly brány a posuzovány v komplexu jiných. Bylo minimum rozhodnutí, která se izolovaně týkala pouze jediné oblasti řešení. Výsledkem většinou byly konkrétní úkoly pro každého jednotlivce. Zpětná hlášení byla pouze v případě, že něco nebylo možno splnit. Na velké rozbory minulých kroků nebyl čas.
 Hlavně díky čemu jste situaci zvládli?
Jen díky skupině lidí zasedajících v krizovém štábu, kteří byli skutečně odborníci. Pokud někdo nebyl schopen zastat svůj obor, byl nekompromisně vyměněn. I to se stalo. Základní podmínkou tohoto způsobu řízení však byl mohutný informační systém Centra tísňového volání. Bez něj by pravděpodobně bylo mnoho postupů neřešitelných.
 Jaké je základní poučení z červencových povodní roku 1997?
Základní poučení je asi těžké stručně shrnout. Zjednodušeně - v krizovém štábu musí být odborníci a zároveň musí mít rozhodovací pravomoci pro svou oblast. Musí jich být pouze nezbytně nutný počet pro dané řešení, scházejí se podle potřeby. Neustále musí pracovat úzký řídící štáb. Štáb, který má k dispozici veškeré komunikační možnosti, zároveň nesmí být na přímém kontaktu přes mobilní telefony, a to z mnoha důvodů - jako je např. nemožnost nahrávání hovorů, vedení průběžné dokumentace, a také hrozba z přehlcení volání rozhodujícího člověka.
Proto mne velmi udivuje, že jako základní spojovací prvek komunikace pro starosty a hejtmany bylo Ministerstvem vnitra pojato zajištění tzv. krizových mobilů. Nezbytností je dostatečně mohutný operační systém s co nejvíce připravenou databází o využitelných prostředcích. Velmi důležité je zálohované spojení na životně důležité instituce apod.
 Co byste za podobné situace nyní dělal zásadně jinak?
Mnoho by toho asi nebylo, ale určitě bych potlačil telefonování přes mobil. 
  Nyní převzaly tíhu odpovědnosti za podobné situace ze zrušených okresních úřadů kraj a obce s rozšířenou působností. Co vám zatím chybí, co je nejasné a problémové?
Vycházíme právě ze zkušeností z povodní 1997 a mnoho jsme ověřovali i na srpnových povodních v minulém roce. Jednoznačně chybí systém krajských operačních středisek pro základní složky Integrovaného záchranného systému, a to považuji za ohromný nedostatek, který je šest let po povodních pro mne jen těžko omluvitelný. Tento můj dlouho prezentovaný názor potvrzují zkušenosti z minulého roku.
Myslím, že s novou situací se obce teprve seznamují. Krajský krizový systém je z velké části připraven. Jak jsem uvedl, chybí krajské operační středisko. V této chvíli by jeho funkci muselo v případě potřeby převzít ostravské Centrum tísňového volání, které je jediné tohoto typu v ČR. Požadavek na Ministerstvo vnitra je směřován právě na vytvoření krajských operačních středisek a také na zajištění některé specializované techniky. Z hlediska povodní jde o dořešení povodňové ochrany na některých řekách, jako jsou Opava, úseky Odry, Olše a podobně.
Jiří Starý

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down