Občanská iniciativa Otevřené Křivoklátsko dnes informovala, že 12. května 2023 byla petičnímu výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR předána petice Nesouhlas se zřízením Národního parku Křivoklátsko.
Petice, jak uvedená občanská iniciativa upozornila, probíhala podle zákona o právu petičním a podepsalo ji 11 305 občanů České republiky. Podepsaní občané nesouhlasí se zřízením Národního parku Křivoklátsko a žádají zachování ochrany přírody Křivoklátska ve stávajícím plně funkčním režimu Chráněné krajinné oblasti (CHKO), která na Křivoklátsku funguje již od roku 1978.
Podle organizátorů petice s vyhlášením národního parku na Křivoklátsku nesouhlasí také naprostá většina místních obcí, které upozorňují na mnoho rozporů a pochybení od samotného zahájení procesu vyhlašování NP Křivoklátsko. Otevřené dopisy nesouhlasící s tímto krokem opakovaně podepsalo více než 30 místních starostů.
Nesouhlas budí rovněž výhledové převedení většiny území do bezzásahového režimu ponechaného samovolnému vývoji (podobně jako v NP České Švýcarsko), což může vést ke kolapsu místních ekosystémů.
„Křivoklátsko je rozsáhlé území kulturní krajiny. O zdejší lesy pečovaly generace lesníků a místních obyvatel. Jedná se tedy o území dlouhodobě ovlivňované lidskou činností. Přírodní a přírodě blízké lesy se nacházejí pouze na 4 % rozlohy. Zákon o ochraně přírody a krajiny ale národní parky jasně vymezuje jako rozsáhlá území s převažujícím výskytem přirozených nebo člověkem málo pozměněných ekosystémů. Vyhlášení národního parku na Křivoklátsku by tak nutně bylo v rozporu s platným zákonem“, vysvětlil předseda petičního výboru Jakub Majer.
Součástí vznesených požadavků je naopak zachování křivoklátské přírody v duchu desetiletí fungujícího Lesnického parku Křivoklátsko jako Území pro přírodu i pro lidi.
„Vyhlašování národního parku na Křivoklátsku považuji za nadbytečné. Zřízení další státní instituce, která zatíží státní rozpočet v řádu stovek milionů korun je navíc v dnešní složité ekonomické situaci nešetrné a vzhledem k nejasně definovaným přínosům národního parku i nelogické a riskantní,“ dodala jedna z členek petičního výboru, starostka obce Karlova Ves Iveta Kohoutová.
Adresátem petice je Petiční výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, který by s ohledem na dosažení desetitisícové hranice podpisů měl petici projednat formou veřejného slyšení. Druhým adresátem petice je premiér České republiky.
Současná Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko, jak poznamenává i její web, leží na západním okraji středních Čech a zabírá téměř celý geomorfologický celek Křivoklátské vrchoviny a severní cíp Plaské pahorkatiny. Pro své vysoké přírodní hodnoty bylo toto území uznáno v roce 1977 organizací UNESCO jako biosférická rezervace v rámci programu MaB – člověk a biosféra (Man and Biosphere). O rok později tam byla zřízena CHKO Křivoklátsko. Křivoklátsko leží ve Středočeském a Západočeském kraji v okresech Rakovník, Beroun, Kladno, Plzeň-sever a Rokycany. V roce 2010 byl v tomto území vyhlášen Lesnický park Křivoklátsko, který byl v roce 2017 zařazen do Mezinárodní sítě modelových lesů. Celková rozloha území CHKO činí 62 792 hektarů.
Území navržené k vyhlášení NP Křivoklátsko má rozlohu více než 115 km2, a svou rozlohou by tak převyšovalo stávající národní parky České Švýcarsko (79 km2) a Podyjí (63 km2).
Nesouhlasu některých obcí na Křivoklátsku s připravovaným vyhlášením národního parku jsme se v Moderní obci obsáhle věnovali v letošním únorovém vydání, přičemž jsme nechali zaznít i stanovisko Ministerstva životního prostředí.*
/tz, red/
