Města jsou klíčem pro budoucí rozvoj společnosti. Jak je možné zefektivnit jejich provoz, rozvíjet udržitelnost a učinit z nich lepší místo pro život? Odpovědi na tyto otázky zná Lukáš Loun, ředitel pracovní skupiny Chytrá města ve společnosti Siemens, s. r. o.
Takzvaná chytrá města patří k fenoménům současnosti. Co musí město udělat, aby se stalo „chytrým”?
Aby se město stalo chytrým, nestačí jen nainstalovat inteligentní osvětlení a lavičku s připojením na Wi-Fi. Jedná se o komplexní řešení, které řeší řadu aspektů. Společným jmenovatelem pro chytré město jsou atributy zdraví, doprava, bezpečí, úspora energií, dostupnost a atraktivita. Platí přitom, že se všechny tyto vlastnosti navzájem prolínají.
Jinými slovy, chytré město by mělo optimalizovat vlastní infrastrukturu a maximalizovat efektivitu služeb s cílem zlepšit kvalitu života. „Smart“ je využívat digitální konektivitu mezi systémy a daty a v reálném čase reagovat na potřeby obyvatel. Kromě parciálních řešení se jedná o služby pro celou komunitu. Nezapomínejme také na to, že by chytré město mělo eliminovat byrokracii, propojit jednotlivé městské instituce a usnadnit tak obyvatelům jejich denní starosti.
V souvislosti s chytrými městy se u nás hovoří především o osvětlení a chytré dopravě – senzorech, GPS apod. Jak v praxi pomáhají?
Přesně tak, trápí nás plynulost dopravy, nedostatek parkovacích míst, řízení dopravy, dostupnost MHD a podobně. Neutěšenou dopravní situaci nadto doprovází zvýšený hluk a škodlivé emise. Opravdu chytré město si dokáže na základě senzorů, čidel, kamer nebo třeba i dronů sbírat informace o aktuální dopravě a přizpůsobit řízení dopravy tak, aby byla co nejplynulejší a s co nejmenším dopadem na životní prostředí.
Udává se například, že hledání volného místa v městských centrech řidičům zabere 15 minut, přičemž ve stejný okamžik je v centru přibližně 15 % volné parkovací kapacity, jen o ní řidiči nevědí. Pokud bude město vybaveno parkovacím systémem napojeným na navigace, mobilní aplikace nebo dopravní značení, tento problém přestává existovat. A samozřejmě snížení emisí CO2 se projeví i na kvalitě městského životního prostředí. „Chytré“ křižovatky zase mohou zajistit větší plynulost dopravy – na základě údajů o provozu odkloní provoz do méně vytížení části města, dokážou regulovat flexibilně propustnost důležitých dopravních uzlů. Příkladů je celá řada.
A veřejné osvětlení?
To je mantrou smartifikace měst. Na trhu jsou desítky firem nabízejících chytré lampy s úspornými LED technologiemi a různé senzory pro měření kvality vzduchu, počasí, Wi-Fi pokrytí a podobně. Problém, ale nastává ve využití těchto dat a reálných referencích. Tady teprve začíná ono „smart“ řešení, které na českém trhu dokáže dodat jen pár firem. V tomto segmentu cítím velkou výhodu, že jsme schopni městům udělat komplexní analýzu a můžeme využít zkušenosti z řady referencí. Jako příklad bych uvedl využití standaradních senzorů v lampách k detekci požáru v okolí, zefektivnění dopravního toku, zvýšení bezpečnosti v rámci předvídání rizikových situací nebo detekce vandalismu a použití střelné zbraně bez využití kamerových systémů.
Všechny tyto technologie potřebují energii k napájení, a to je velký problém ve většině českých měst, ve kterých je veřejné osvětlení řízené centrálně, napěťově. A když jsou stožáry veřejného osvětlení bez napětí, není možné využívat sekundární technologie jako jsou senzory, Wi-Fi routery nebo nabíječky kol a telefonů.
Proto Siemens nabízí revoluční novinku – zařízení OmniFlow, které ve svém základu funguje jako stožár veřejného osvětlení získávající elektrickou energii prostřednictvím větrné turbíny a solárních panelů. Vyrobenou elektřinu ukládá do záložních baterií. V závislosti na výkonnosti zařízení v dané lokalitě lze OmniFlow vybavit řadou hardwarových aplikací s plnou podporou internetu věcí. Díky volitelnému vybavení může Siemens OmniFlow sloužit jako parkovací systém, dobíjecí stanice pro jízdní kola, Wi-Fi zdroj, kamerový analytický nebo bezpečnostní systém, případně jako meteorologická stanice. Skvěle se hodí třeba na dětská hřiště nebo sportoviště. U nově zřizovaného osvětlovacího bodu jsou pořizovací náklady jsou na OmniFlow dokonce nižší než u konvenčního osvětlení.
Jak podle vás budou chytrá města vypadat v horizontu pěti deseti let?
Nezapomínejme na to, že pět až deset let jsou 2-3 volební období na obecním úřadě, radnici, nebo magistrátu. Je to tedy běh na dlouhou trať, ale postupnými kroky s využitím moderních technologií lze městské prostředí rozvíjet tak, aby se zvýšila kvalita života obyvatel a zároveň se snížily náklady na jeho provoz. Věřím, že největší změna nastane v městské hromadné dopravě, která bude flexibilně reagovat na potřeby obyvatel města. Standardem bude tzv. transport on demand, kdy MHD bude upravovat trasu a jízdní řád dle potřeb cestujících – mimochodem nejprogresivnější v ČR je ostravská MHD, která začíná na tomto konceptu pracovat. Města budou regulovat parcelní dopravu a maximálně využívat elektromobily. S použitím řídicích dopravních systémů se minimalizují zácpy a s integrovanou parkovací navigací téměř vymizí hledání parkovacího místa. Další velká změna nastane ve využívání budov, které budou, díky systémům řízení a personalizaci, příjemnějším místem pro život, ale také zdrojem elektrické energie.
Pro začátek je ale nejdůležitější, aby se město ke konceptu Smart city přihlásilo, naslouchalo požadavkům svých obyvatel a dlouhodobě na realizaci konceptu spolupracovalo, náš tým je připraven navrhnout jim řešení. Pro všechny starosty jsme proto připravili webové stránky www.mysletenalidi.cz, kde představujeme nejvhodnější technologie a řešení pro tuzemská města a obce.*
