Turistické informační centrum by mělo zahraničnímu návštěvníkovi ČR zdarma poskytnout důležité informace a navázat s ním lidsky přívětivý kontakt, aby byl při pobytu spokojen a chtěl se vrátit. V našem rozhovoru to konstatoval Ing. Petr Kratochvíl, ředitel regionálního odboru České centrály cestovního ruchu - CzechTourism.
Kolik center v současné době evidujete?
Celkem 417, z nichž je 225 tzv. oficiálních, tj. těch, která používají symbol bílého "i" na zeleném podkladu. Splňují čtyři základní kritéria - systematicky shromažďují informace, mají otevírací dobu alespoň pět dnů v týdnu, jejich pracovníci hovoří světovými jazyky a poskytují základní verbální informace zdarma.
K oficiálním turistickým informačním centrům patří i 158 center, jejichž zřizovateli jsou města a obce. Dalších 46 center patří soukromým subjektům a zbylých 10 % různým sdružením a státním či samosprávným institucím. Ne ve všech oblastech je však dostatečný počet center, například menší "pokrytí" je v jižních Čechách, na Plzeňsku a v části Šumavy a také kolem Olomouce.
Zlepšuje se kvalita práce infocenter?
Vydali jsme dvě rukověti cestovního ruchu, jeden CD ROM jsme rozeslali v polovině roku 2004, druhý v minulých týdnech. Obsahují informace, které pracovníci informačních center mohou využít. Nestačí však pouze poskytovat kvalitní informace, ale je zapotřebí přidat úsměv, erudovanost apod. Rovněž je důležité, aby i otevírací doba byla stanovena podle potřeb turistů. Když jsme na konci roku 2004 centra kontrolovali, dost nás překvapilo, že v době, kdy na horách napadl sníh, byla infocentra v těchto místech zavřená. Spolupracujeme i s vydavateli map a dalšími subjekty, které používají seznamy informačních center.
Liší se centra zřizovaná městem a soukromníkem úrovní poskytovaných služeb?
Když je informační centrum na městském úřadu, je obvykle otevřeno v době, kdy je otevřen úřad. Teď si představte, že radnice někdy zavírají ve 14.30 hodin. Zatímco soukromá informační centra, která žijí z tržeb, musejí vycházet vstříc turistům. Ovšem i v jejich případě by se ještě našly rezervy.
Některá města a obce očekávají, že jejich informační centrum bude vydělávat. Neuvědomují si, že poskytuje hlavně informace. Uspokojený turista přináší zisk tím, že v regionu pobude delší čas. U soukromých informačních center je jasné, že pokud nemají zdroje, ke kterým by měl patřit i příspěvek města, musejí vydělávat, takže podíl například směnárenství nebo činnosti cestovní agentury je u nich vyšší. Upřednostňujeme propagaci těch informačních center, u nichž je dominantní činností poskytování informací.
Jak jejich činnost kontrolujete?
Spolupracujeme s krajskými úřady. Pouze s jejich souhlasem jsme přidělili jednotlivým centrům značení, takže i ony kontrolují jejich práci. Oficiální informační centra jsme zavázali smlouvou k použití loga a k plnění již zmíněných základních funkcí. Na konci roku 2004 jsme je navštívili a zkontrolovali. Většina z nich plní podmínky, k nimž se zavázala. Problémy však jsou především s otevírací dobou a s připojením na internet.
Na co zaměřujete svoji pozornost letos?
Každopádně apelujeme na zkvalitnění poskytovaných informací. Předpokládáme větší zapojení center při sběru dat na stránkách www.oblasti.cz, kde se encyklopedicky shromažďují turistické informace z regionů. Byli bychom rádi, kdyby podíl zapojených informačních center do "údržby" těchto dat byl vyšší.
Existuje ještě jeden problém - nabídka tzv. turistických balíčků. Pokud chceme, aby se turista v daném regionu zdržel, musí dostat konkrétní nabídku. Proto jsme také pro informační centra připravili projekt Kudy z nudy včetně stránek (www.kudyznudy.cz). Jde o nabídku toho, co turista může v tom kterém regionu dělat.
