Ještě jsme se nestačili vzpamatovat z červnových voleb do Poslanecké sněmovny, už se blíží volby do zastupitelstev měst a obcí, doprovázené volbami třetiny křesel v Senátu. Jaký je význam letošních komunálních voleb? Budou něčím zvláštní? Nebo proběhnou "standardně", navíc ve stínu stále...
Ještě jsme se nestačili vzpamatovat z červnových voleb do Poslanecké sněmovny, už se blíží volby do zastupitelstev měst a obcí, doprovázené volbami třetiny křesel v Senátu. Jaký je význam letošních komunálních voleb? Budou něčím zvláštní? Nebo proběhnou "standardně", navíc ve stínu stále nedokončených jednání o nalezení smysluplného řešení po červnových parlamentních volbách?
Mezi oběma volbami existuje již nyní úzká souvislost. Za prvé, letošní volby do Poslanecké sněmovny vstoupí do české soudobé historie jako volby, kdy se do sněmovny dostal pravděpodobně největší počet komunálních politiků, kteří tak budou mít přímou možnost ovlivňovat legislativní proces. Na řadě zákonů, přijatých minulými sněmovnami, bylo patrné, že je navrhovali i schvalovali lidé, kteří o konkrétních podmínkách na úrovni obcí a měst nemají reálnou představu. Ať už je to zákon o střetu zájmů, nesmyslné vložení 5% uzavírací klauzule do volebního zákona do obecních zastupitelstev, nebo stále se zvyšující zatěžování obcí přeneseným výkonem státní správy, navíc bez adekvátní finanční kompenzace.
V nadcházejících komunálních volbách nás čeká velmi výrazná personální změna - jak ve vedení měst a obcí, tak ve složení jejich zastupitelstev. Vedle odchodu některých starostů do poslaneckých lavic skončí svou kariéru také některé osobnosti, které do komunální politiky vynesl listopad 1989. Naopak o své slovo se přihlásí mladá generace, která bude chtít uskutečnit v komunální politice své představy o podobě místa, kde se rozhodla žít.
Nadcházející komunální volby také výrazně ovlivnily jednání o sestavení nové vlády. Téměř všechny politické strany taktizovaly právě s ohledem na to, že se blíží další volby, kde by jim voliči mohli jejich "unáhlenost" spočítat.
Bohužel taktéž nepovedená povolební jednání budou mít vliv na komunální politiku. Obecné znechucení z politiky se pravděpodobně projeví poklesem volební účasti, která již v předchozích volbách hluboce klesla pod účast ve volbách do sněmovny. Profitovat z této neutěšené situace budou komunisté, ODS a pravděpodobně vzroste podpora nezávislých kandidátů. Naopak pokles preferencí lze očekávat u ČSSD a možná u KDU-ČSL.
Situace je o to závažnější, že i na komunální úrovni jsme byli svědky tvrdých bojů při sestavování kandidátek politických stran. Jejich konečná podoba je tak spíš výrazem vítězství či prohry některé ze stranických frakcí než snahou dané politické strany sestavit kandidátku, jež by voličům nabídla kvalitní možnost volby. Z kandidátních listin zmizela řada osobností, které měly s prací v zastupitelstvu letité zkušenosti.
Přes předchozí neradostná konstatování pozitiva převažují. Komunální politika stále zůstává nejvěcnější a také nejúspěšnější formou politické činnosti. Stojí za to se na ní podílet, byť "jen" svou volební účastí.
PhDr. Lukáš Valeš, Ph.D.
vedoucí katedry politologie
Vysoké školy mezinárodních a veřejných vztahů Praha
