Regionální dislokační komise (RDK) byly zřízeny na základě usnesení vlády ze dne 1. února 2006 č. 107, o změně usnesení vlády ze dne 10. prosince 2001 č. 1324, ke Statutu Vládní dislokační komise a o zásadách postupu orgánů státní správy v otázkách dislokace (dále jen usnesení vlády č. 107). Vznikl...
Regionální dislokační komise (RDK) byly zřízeny na základě usnesení vlády ze dne 1. února 2006 č. 107, o změně usnesení vlády ze dne 10. prosince 2001 č. 1324, ke Statutu Vládní dislokační komise a o zásadách postupu orgánů státní správy v otázkách dislokace (dále jen usnesení vlády č. 107). Vznikl tak nový systém rozdělení působností při nakládání s vybraným majetkem státu (administrativními objekty) a schvalování umístění organizačních složek státu a státních organizací, které si vláda vyhradila již v roce 1992. Nově bylo upraveno nabývání nemovitostí do majetku České republiky.
SOUHLAS VLÁDY NEBO ZMOCNĚNÉHO ORGÁNU
Jakákoli dispozice (změna dislokace, změna příslušnosti hospodařit, zcizení) s administrativními objekty, které jsou ve vlastnictví České republiky nebo je užívají organizační složky státu a státní organizace pro plnění úkolů v rámci své působnosti, podléhají nejen obecnému postupu nakládání s majetkem státu podle zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 219/2000 Sb.), ale současně s tím ve smyslu usnesení vlády č. 107, souhlasu vlády nebo jí zmocněného orgánu (podrobně viz tabulka).
Předmětné souhlasy nenahrazují schválení majetkoprávních operací podle příslušných ustanovení zákona č. 219/2000 Sb., ale vyplývají z postavení vlády jako nejvyššího orgánu státní správy, jehož rozhodnutí jsou závazná pro jeho členy a všechny jim podřízené orgány a organizace. Souhlas v těchto případech pouze konstatuje společenský zájem na určitém naložení se specifickým majetkem státu. Proto nemá dopad do právních vztahů. Jde o předchozí interní doporučení, jak má být s majetkem státu naloženo. A to za předpokladu, že se následně neprokáže, že takovou dispozici nelze zcela nebo zčásti uskutečnit pro rozpor se zákonem. Teprve po přijetí příslušného souhlasu lze s předmětným majetkem naložit postupem podle zákona č. 219/2000 Sb.
SLOŽENÍ A PŮSOBNOST KOMISE
Zmocněným orgánem vlády je buď Vládní dislokační komise (VDK), která byla zřízena v roce 2001, nebo příslušná RDK. Regionální dislokační komise svoji činnost vykonávají v rámci administrativního obvodu územních pracovišť Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) s výjimkou Územního pracoviště v hlavním městě Praze a těch měst, kde je sídlo organizační složky státu nebo státní organizace stanoveno zákonem (Brno, Jihlava, Opava). Tyto lokality spadají do působnosti VDK nebo vlády. Ustavující schůze RDK se konaly v druhé polovině letošního května na územních pracovištích Hradec Králové, Brno, České Budějovice, Ostrava, Plzeň, Střední Čechy a Ústí nad Labem.
Předsedy RDK jmenuje a odvolává generální ředitel ÚZSVM. Jsou jimi ředitelé jednotlivých územních pracovišť. Stálým členem Regionální dislokační komise je jeden zástupce každého resortu dislokovaného v její teritoriální působnosti, jmenovaný členem vlády nebo vedoucím jiného ústředního orgánu státní správy. RDK zasedá podle potřeby, nejméně však jedenkrát za kalendářní čtvrtletí.
Předseda této komise je vládou zmocněn, aby v rámci své teritoriální působnosti, na návrh vedoucího státního orgánu a na základě souhlasného stanoviska RDK, udělil souhlas se změnou dislokace, příslušnosti hospodařit a zcizením, pokud jde o výměru menší než 1000 m2 administrativní plochy objektu. Příslušné zmocnění se však nevztahuje na administrativní objekty, s nimiž byly do 31. prosince 2002 příslušné hospodařit okresní úřady.
Působnost regionální dislokační komise se řídí jejím statutem schváleným vládou. Spočívá zejména v koordinaci využívání administrativních objektů, ve smírném řešení sporů státních orgánů v oblasti dislokace a rovněž v přípravě návrhů nezbytných opatření pro hospodárné a funkční prostorové zajištění činnosti státních orgánů. RDK by měla svou činností přispět k vytvoření přehledu využití administrativních budov ve vlastnictví státu, který v současné době v ucelené formě neexistuje. Rovněž by měla omezit případy, kdy jedna organizační složka státu administrativní objekt pronajímá soukromým subjektům a jiná organizační složka v téže obci je umístěna za tržní nájemné v nestátní budově; případně jedna organizační složka státu investuje prostředky do výstavby svého sídla, zatímco jiný resort řeší problém, jak naložit s nevyužívanou budovou, a to ve stejném městě.
Kateřina Eyerová
vedoucí oddělení Veřejné správy ÚZSVM
