Jednou z aktivit katolické církve, které si vloni vyžádaly velké úsilí a finance, bylo vzdělávání. Investice do církevního školství vzrostly o čtvrtinu na 132 milionů korun. Zároveň se podařilo, aby žáci v době distanční výuky zůstali v kontaktu se školou.
Investice do církevního školství vloni vzrostly na 132 milionů korun (o čtvrtinu oproti roku 2019). Důvodem byly mimo jiné vyšší investice do oprav (například gymnázia v Kroměříži a Hradci Králové) i zajištění IT vybavení. Hodně úsilí stálo udržení pravidelného kontaktu s žáky. Díky tomu se církevnímu školství vyhnul problém tzv. ztracených dětí, tedy těch, se kterými školy ztratily během on-line výuky jakýkoli kontakt. Takových dětí bylo podle České školní inspekce 10 000, tj. 1,1 % žáků, na církevních školách to ale bylo necelých 0,2 %.
„Církevní školy jsou otevřené všem, dlouhodobě se na ně hlásí více dětí, než je možné přijmout. Fungují nejen jako poskytovatel státem povinných služeb, ale vytváří komunitu občansky aktivních lidí, kteří se vzájemně podporují a kterým není lhostejné, co se kolem nich děje. To je i důvodem, proč zvládly udržet kontakt s žáky v době distanční výuky,“ vysvětluje biskup Pavel Konzbul, generální vikář brněnské diecéze.
Církevní školy pokrývají celé spektrum regionálního školství od mateřských po vyšší odborné. Na území ČR je v současnosti celkem 102 církevních škol a 50 mateřských církevních škol. Diecéze (biskupství) zřizují 63 církevních škol (včetně mateřských), 32 škol zřizují řády a řehole katolické církve, 54 zřizují protestantské církve (největším zřizovatelem je Českobratrská evangelická církev) a 3 školy jsou židovské.
Katolické církevní mateřské školy přijaly v minulém školním roce dvě třetiny uchazečů, průměr za poslední pětiletku je obdobný (66 %). Také základní církevní školy přijaly v minulém školním roce dvě třetiny zájemců, dlouhodobě (průměr posledních pěti let) přijímají 62 % zájemců. Církevní střední školy (mimo gymnázií) ve školním roce 2020-21 přijaly necelou polovinu uchazečů (46,5 %), což odpovídá i dlouhodobému průměru (49 %). Dostat se na církevní gymnázia je obtížnější, ve školním roce 2020-21 uspěla méně než třetina uchazečů, (dlouhodobě 35 %). Na církevní vyšší odborné školy bylo přijato 57 % uchazečů, což odpovídá i dlouhodobé úspěšnosti.
Podle interního šetření vidí zástupci církevního školství jeho specifika a přínos především v předávání křesťanských hodnot (84,3 %) a v individuálním přístupu k dětem (74,3 %). Velkou roli hraje také výchova a formace žáků (57,9 %) a rodinné prostředí školy (60,7 %). Důležitá je rovněž úroveň dosaženého vzdělání, osobnostní rozvoj a rozvoj spirituality a také vysoká motivace učitelů.
Kombinace lidského přístupu s vysokou kvalitou služeb vyžaduje větší angažovanost rodičů i zapojení učitelského sboru. Jak se ukázalo v krizi, jsou církevní školy kromě vzdělávání schopné poskytnout žákům i kvalitní psychickou podporu a vytvořit společenství rodin, které se podporují v případě potřeby navzájem. Jako největší úspěch celého obtížného období vnímají církevní školy i školky udržení kontaktu s dětmi a jejich rodinami a pozitivně hodnotí také adaptaci na situaci. Šestnácti církevních škol se týkala pracovní povinnost; 94 % studentů se zapojilo do pomoci dříve, než jim pracovní povinnost nastala. V sociálních zařízeních se zapojilo 82 % studentů a v nemocnicích 56 %.*
/tz/
