ČISTÍRNA PROSPĚLA I RYBÁŘŮM

Starosta města a člen představenstva akciové společnosti Václav Nosek říká, že v hodnotě objektu má město svůj 30% podíl. Zbývající podílnictví patří zdejší textilce. Čistírna byla financována určitou formou protiúčtu a postavena polskou stavební firmou. Sloučením platby v převoditelných rublech a změnou poměrů v počátku 90. let 20. století došlo k navýšení ceny, ale státní dotace zůstala v původní výši. O to víc různých opatření vyžadovaly záměry, spojené se snahou získat pro dokončení této investice finance. Přes všechny potíže byla ČOV uvedena do provozu. Její zařízení, sloužící už téměř 10 let, bude zanedlouho vyžadovat nutné opravářské úkony. Vždyť jím proteče denně do jizerského řečiště na 2300 m3 vyčištěné vody.

Nepřímý podíl na dobrých ekologických podmínkách, mají také nedaleké Paseky nad Jizerou a Rokytnice nad Jizerou. Tyto obce v nadmořské výšce 450 až 800 metrů, vzdálené kolem sedmi kilometrů, mají také svá čistící zařízení. Místní jablonecká textilka je rovněž vybavena vlastním čisticím objektem. Do areálu městské ČOV, jak potvrzuje i její vedoucí Zdeněk Qualizza, vypouští bavlnářská úpravna i barevna vodu již předčištěnou. Rozdíl mezi odpadním přítokem a kvalitou už vyčištěné vody sleduje šestičlenný kolektiv čistírny ve vlastní vybavené kontrolní laboratoři.

Díky uplatňovaným technologickým zásadám může z čističky odtékat voda natolik dobře vyčištěná, že jsou s výsledky spokojeni i rybáři. Z uvedených 2300 kubíků vody připadá asi dvoutřetinové množství na pondělí až pátek, tj. na pracovní dny zdejší textilky, jedna třetina k pročištění přitéká z městské kanalizace. Je to však zatím jen asi polovina z předpokládaného objemu, s nimž se počítá pro rok 2004.

Do té doby by měla být realizována myšlenka o rozšíření kanalizace. Dnešní více než půldruhakilometrový sběrač má obsáhnout nejen pouhý střed, ale prakticky už celý katastr vnitřního města. Zatím svod pohlcuje a předává k čištění odpadní i splaškovou, povrchovou a dešťovou vodu, včetně té přitékající z průmyslových nádrží, v celkovém objemu asi jedné poloviny. Poté se budou z této očistné technologie hromadit kaly ještě ve větším množství než dnes. Jimi se zabývali provozovatelé už od samého počátku.

Návrhy, aby se kaly využily na kompostování, ze závažných ekologických důvodů neuspěly. Nezbylo, než přistoupit na řešení v současné době nejpřijatelnější. Byly pořízeny kontejnery a vytýčena nejkratší pětadvacetikilometrová přepravní trasa podél Jizery na skládku u obce Košťálov. Sem se kal odváží několikrát za měsíc. Celkový roční objem dosahuje asi 250 tun, tj. zhruba 24 desetitunových nákladů. Finanční úhrada se tak jen na přepravu jednoho kontejneru s kaly pohybuje kolem 2700 korun. Není to malé vydání. Za rok se celková částka šplhá ke 170 tisícům Kč. Zatím je ale takové vydání nezbytné.

Jedním z ekologických výhledů města je rozšiřování kanalizace v centrální části. Její vybudování má přispět i pro využití rezervní kapacity čističky. Realizací tohoto úkolu v Jablonci nad Jizerou, jehož úplný katastr i s bývalými obcemi Buřany, Bratrouchov, Stromkovice, Horní Dušnice měří 22 km2, se Jablonečtí neodkladně zabývají. Na hlavní sběrač, měřící kolem 1600 metrů, a jeho přípojné větve, směřující k čističce, která zpracovává mj. obsahy septiků, jež nejsou přímo napojeny, dále odpady přivážené fekálními vozy bylo vynaloženo 15 miliónů Kč. Asi z jedné poloviny posloužila dotace Ministerstva zemědělství. Zdrojem pro úhrady dalších nákladů se staly různé poplatky. Přibližně jeden milión korun za měsíc přichází ze zdejší textilky. Jsou ovšem i další znečišťovatelé - domácnosti, restaurační a podobná společenská zařízení, penzióny apod., na něž připadá více než devatenáctikorunový poplatek za spotřebu 1 m3.

Přesto poplatky stále nestačí, město se musí starat o to, aby rozdíl uhradilo. Představuje to kolem 300 000 Kč, hrazených z rozpočtu. Nadchází však období dalších nemalých vydání v souvislostí s budováním kanalizace. Jablonečtí proto připravili projekt dotací ze Státního fondů životního prostředí (SFŽP). Část už byla zapracována pro rok 2001, ve výhledu jsou roky 2002 a 2003. Úhrnná částka je vypočítána asi na 24 mil. Kč (30 % představuje dotace, 30 % výhodná půjčka, z níž poplatky za 2% úrok město ihned po vyčerpání částky uhrazuje). Čtyřicet procent ve výši asi 9 a půl mil. Kč hodlá město uhradit ze svého rozpočtu.

Aby však byly peníze využity co nejhospodárněji, vyhlásí k provedení plánovaných a nezbytných prací pro léta 2002 - 2004 výběrové řízení. Na posouzení nabídek se kromě zástupců města bude podílet i zástupce SFŽP.

JOSEF FARSKÝ