Kuřáci a konzumenti žvýkaček se nejvíc podepisují na znečištění ulic evropských metropolí včetně Prahy.
Sbírat volně pohozené odpadky z chodníků není nic příjemného, ale když jde o nezávislý výzkum, musí jít změkčilost stranou. Terezie Pačesová ví, o čem mluví. Od svého zaměstnavatele, což je společnost ETC Consulting Group, zabývající se otázkami životního prostředí, dostala za úkol zmapovat složení odpadků v pražských ulicích. Studii na zmíněné téma si objednal Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR.
"S pomocí dobrovolníků jsme se zaměřili na nejrušnější místa Prahy, a to na Staroměstské náměstí a Národní třídu. Nejčastějšími odpadky byly odhozené nedopalky cigaret a žvýkačky," shrnuje poznatky Terezie Pačesová. První kolo průzkumu se uskutečnilo na podzim 2007. Na něj navázalo kolo druhé letos zjara.
Konkrétně nedopalky a vše co souvisí s kouřením, především prázdné krabičky od cigaret, představovaly 56,6 procenta pohozených odpadků. Na druhém místě s 11,1 procenta to byly žvýkačky a jejich obaly. V pořadí třetím "znečišťovatelem" bylo sklo, tedy prázdné láhve od nápojů a jejich střepy.
Obdobný průzkum jako v Praze proběhl pro srovnání i v některých dalších českých městech. Obdobné byly i výsledky, k nimž dospěl. "Ukázalo se, že ke znečištění veřejných prostranství ve městech dochází, i když je k dipozici volná kapacita pouličních košů," upozorňuje Pačesová. Zhruba desetina odpadků ležela na zemi, ačkoli v koších by se pro ně ještě našlo místo.
V ZÁVĚSU ZA VÍDNÍ
Pozoruhodné je, že složením odpadků se Praha a s ní i další česká města vůbec neliší od jiných evropských sídel a metropolí. Kuřáci a konzumenti žvýkaček suverénně vedou mezi znečišťovateli ulic napříč celou Evropou. K těmto poznatkům dospělo hned několik zahraničních průzkumů.
Institut pro technologii a zbožíznalství Hospodářské univerzity ve Vídni se v roce 2003 zaměřil na zmapování volně pohozených odpadků v pěti evropských metropolích včetně Prahy. Dalšími městy byly Vídeň, Brusel, Barcelona a Frankfurt nad Mohanem. Podíl cigaretových odpadků v nich průměru činil 58,3 procenta ze všech znečišťujících složek nalezených na zemi. Jediným lichotivým závěrem z tohoto průzkumu pro nás snad může být to, že co do množství odpadků ve zmíněné pětici měst nedopadla Praha špatně. Dokonce se umístila na druhém místě hned za nejčistější Vídní. Nejšpinavější z tohoto pohledu byl Brusel, následovaný německým Frankfurtem nad Mohanem a španělskou Barcelonou.
BRITSKÁ TRADICE
Dlouhodobě se průzkumy složení volně pohozených odpadků provádějí ve Velké Británii. V této zemi také zmíněný nešvar pojmenovali odborným názvem: littering. Výraz postupně převzaly i další státy. Littering se postupně zabydluje už i v terminologii českých úředníků v orgánech životního prostředí.
Ve Velké Británii existuje Kodex praxe pro místní úřady, vztahující se na pohozené odpady a smetí. Kodex zahrnuje kategorizaci zkoumaných oblastí podle územního členění s cílem získat srovnatelná data pro rozdílné lokality, například pro Londýn a vesnické oblasti. Jde o dvanáct standardních oblastí, kam patří například centra měst, periferie, nádraží, parky, nábřeží anebo obytné zóny.
Britská studie, porovnávající údaje z roku 2004 s lety 1993 a 1996 ukázala, že složení litteringu se v procentuálním zastoupení v průběhu let částečně mění. S rozšiřováním rychlého občerstvení se zvyšuje pohozený odpad spojený s touto formou stravování. Přesto však mezi nejfrekventovanější odpady stále patří nedopalky a žvýkačky.
V Irsku je dokonce vytvářen Národní systém monitorování znečištění pohozenými odpadky. Klíčovým rysem systému je sledování ploch, které jsou znečištěné, anebo kde je znečištění pravděpodobné. Místní úřady mají speciálně vyvinutý počítačový program, který spolu se satelitní navigací dokáže vytipovat zóny potenciálních znečišťovatelů podle hustoty osídlení a chodců. Cílem monitorovacího systému je získávání spolehlivých dat pro sledování změn v množství a složení volně pohozených odpadků.
DRAHÝ, ALE ŠPINAVÝ
Propracovaný systém však Irsku zatím mnoho pokroku nepřinesl. Sami Irové se totiž letos zjara dočkali krutého rozčarování, když vyšly najevo výsledky mezinárodní soutěže o nejčistější město. Soutěž přitom organizovali Irové.
Prvním, tedy nejčistějším z desítky hodnocených evropských měst, byla lotyšská Riga, zatímco irský Dublin skončil jako poslední.
Soutěž o nejčistější evropskou metropoli pořádala irská společnost IBAL (Irish Business Against Litter), což přeloženo do češtiny znamená Irský byznys proti odpadkům. Porota loni v říjnu hodnotila pouliční (ne)pořádek v celkem deseti hlavních městech Evropy. Zaměřila se na chodecky nejfrekventovanější a turisticky nejatraktivnější místa. Byla mezi nimi městská nádraží, hlavní třídy a parky. Zkoumané oblasti zahrnovaly rovněž prostranství před budovami muzeí, katedrál a nejnavštěvovanějších památek.
"Všechna kontinentální města Evropy jsou čistější než ostrovní Dublin," posteskl si předseda IBAL Tom Cavanagh. Dublin, jak připomněl, vychází z různých přehledů současně jako třetí nejdražší město v Evropě.
"Jeho obyvatelé platí za pobyt v něm vysokou cenu v podobě životních nákladů, na druhé straně žijí ve městě, které si vysloužilo pověst nejšpinavějšího," shrnul pocity Dubliňanů Cavanagh. Má zato, že čistota měst je pro kvalitu života obyvatel stejně důležitá jako byznys a turistika. Pořadí měst (Praha se soutěže nezúčastnila) berou vážně i soutěžící z čela žebříčku. Přívlastek čisté zlepšuje městu pověst a přitahuje turisty.
IBAL rozdělil města do tří kategorií. Za čistá lze považovat prvních sedm. Je to Riga, následovaná Vídní a Štrasburkem. Dalšími v pořadí jsou Kolín nad Rýnem, Barcelona, Kodaň a Curych. I tato města lze podle IBAL ještě považovat za čistá. Jen relativně čistým a osmým v pořadí je Stockholm. Amsterdam s Dublinem jsou však města špinavá, konstatuje IBAL.
NEBYLA TO NÁHODA
V Rize vyvolalo vítězství v soutěži vlnu nad-šení. Město okamžitě umístilo toto čestné označení do všech turistických průvodců a katalogů cestovních kanceláří.
Čistota v lotyšské metropoli není dílem náhody. Předcházela mu cílená kampaň před vstupem baltského státu do Evropské unie. Země tehdy věnovala nesmírné úsilí renovaci historických památek a zkrášlení metropole, aby po začlenění do unie přilákala více turistů.
Svůj průzkum čistých ulic v Česku a zejména v Praze si nyní objednal i Svaz obchodu a cestovního ruchu. Hana Michovská ze zmíněného svazu nechce závěry studie od společnosti ETC Consulting Group komentovat, protože ještě není hotová. Říká však, že získaná zjištění poslouží jako argument pro chystané novely zákonů o odpadech a o obalech. Mělo by být zřejmé, jaké obaly a zbytky jakého zboží nejvíc znečišťují ulice, a jaké kroky by měli obchodníci podniknout, aby nekontrolovanému šíření zabránili.
ZA NEPOŘÁDEK VYSOKÁ POKUTA
Proti odpadkům v ulicích se rozhodla zakročit i sama Praha. Magistrát hlavního města schválil novelu vyhlášky o čistotě, která platila v nezměněné podobě od roku 1980 až do letošního července. Od 1. 7. 2008 platí v Praze nová vyhláška o čistotě, která zakazuje v ulicích odhazovat odpadky včetně nedopalků cigaret a žvýkaček. Pokuta pro nepořádného občana může dosáhnout až 30 tisíc korun. Nad pořádkem v Praze bdí městská policie. Současně začala platit i vyhláška, která zakazuje na veřejném prostranství konzumaci alkoholických nápojů. Praha se tak vydala stejnou cestou, jakou už předtím zvolily New York, Londýn, Brusel a Paříž. Stejný zákaz platí také v Berlíně, Varšavě a Vídni.
Potíž je, že odpadkových košů v Praze není nadbytek, anebo jsou přeplněné. Pořádkumilovný občan aby si nosil papírky od potravin s sebou domů a vyhodil je do popelnice až v místě bydliště.
Tiskové oddělení Magistrátu hlavního města Prahy se takové výtce brání poukazem na vysoké výdaje za nakládání s komunálním odpadem. "Výdaje Prahy spojené s komplexním nakládáním s komunálním odpadem v roce 2007 činily 1,1 miliardy korun. Z toho občané hradili 660 milionů korun v podobě poplatku za komunální odpad," uvedl Radim Polák z tiskového oddělení magistrátu.
Mluvčí Pražských služeb Miroslava Egererová říká, že na úklid Prahy tato společnost loni vynaložila 300 milionů korun.
MICHAL OLBRICH
