Dostane hazard v českých zemích alespoň trochu civilizovanější podobu? Jsou tu další pokusy o jeho regulaci: Skupina senátorů připravila kompletní návrh novely loterijního zákona a zároveň začíná chystat zcela nový zákon Ministerstvo financí ČR.
Vítejte v České republice, v ráji hazardu!, mohlo by stát v záhlaví turistických průvodců propagujících krásy naší země. Poměry, jaké panují u nás, opravdu nemají v civilizovaném světě obdoby. Například výherních hracích automatů je u nás v provozu asi 54 tisíc a jen za loňský rok jich přibylo na 6000. Jeden hrací automat tím připadá na zhruba 160 obyvatel. To ve světácké Francii se musí o takový přístroj podělit 18 tisíc lidí.
OBCÍM DOCHÁZÍ TRPĚLIVOST
Primátorům a starostům už delší dobu dochází trpělivost. Připadají si totiž bezmocní. Podaří-li se jim regulovat nebo dokonce vypudit z města výherní hrací automaty, obratem je nahradí mnohem nebezpečnější sázení přes videoterminály a jiné technické hry.
Silné znepokojení nad stavem legislativy, která nezohledňuje práva obcí na regulaci provozu hazardních her, vyjádřila nedávno i Komora statutárních měst Svazu měst a obcí ČR. Primátoři dokonce pohrozili, že pokud nebude tato problematika řešena, zváží žalobu na Českou republiku k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku pro porušování práva na územní samosprávu.
Nejpostiženější hlavní město Praha chce regulovat hazardní hry prostřednictvím vyhlášky, která by se zakládala na třech hlavních principech: provozním, teritoriálním a zohledňujícím zvláštní význam lokality. Prioritou přitom má být ochrana mladistvých, potlačování kriminality a ochrana hráčů před sociálním pádem.
Další města se snaží o regulaci formou vyhlášek, což jim umožňuje novela loterijního zákona z roku 1998. Ovšem narážejí přitom na čertovo kopýtko v podobě paragrafu 50, který hovoří o tom, že ministerstvo financí může povolit i jiné, v zákoně nevyjmenované hry. Což byl začátek tzv. technických her a sázení po internetu.
NEBEZPEČNÉ VIDEOHRY
Senátor a dříve dlouholetý starosta Bystřice nad Pernštejnem Josef Novotný popisuje, co to znamenalo v praxi: "U nás jsme vypakovali poslední hrací přístroj v roce 1998. Důsledkem bylo mimo jiné, že jsme mohli zrušit obecní policii, protože se kriminalita značně snížila. Ovšem po roce se u nás objevil provozovatel, který místo peněz používal plastové žetony. A okamžitě šlo o výjimku, do které jsme nemohli mluvit, protože se povolovala v Praze. Kriminalita se bez výherních automatů dlouho držela zhruba na úrovni počátku 90. let, poslední dva roky, po rozšíření terminálů, opět roste."
Podobně dopadla podle něho ostatní města, která se začala výherním hracím přístrojům bránit. Korunu tomu pak dala společnost Sazka, když vymyslela v roce 2003 první centrální interaktivní videoterminální systém. Původně to měla být jediná loterie s tím, že se Sazce udělí po vyhodnocení výjimka. Ale to si ostatní provozovatelé nenechali líbit a když viděli ohromnou sílu Sazky v lobbingu přes sportovní svazy i politiky, udělali totéž. Výsledek je ten, že dnes je společností provozujících videohry už 22. Výjimka v jinak přísně rigidním (tj. neumožňující výjimky) zákonu znamená, že vlastně nemusí dodržovat žádná pravidla včetně umísťování hazardu v kasinech kamkoli.
ČEKÁNÍ NA ZÁKON
Před dvěma roky pět starostů a primátorů založilo Sdružení měst a obcí proti hazardu. To má dnes asi 20 členů a spolupracuje s desítkami měst a obcí, které problém gamblerství řeší. Jeho předsedou je místostarosta Jičína Ing. Ladislav Brykner, místopředsedy se stali senátor a starosta Bohumína Petr Vícha a zmíněný senátor a zastupitel města Bystřice nad Pernštejnem Josef Novotný.
"Není naším záměrem být konkurencí Svazu měst a obcí. Jsme partneři, kteří se zabývají speciální problematikou, gamblerstvím," říká senátor Novotný. "Není také naším cílem vysvětlovat představitelům obcí nebezpečí hazardu; to oni dobře vědí. Chceme ale tuto problematiku posunout do nějakých civilizovanějších mezí, což je možné jedině úpravou zákona."
Výsledkem práce členů sdružení je kompletní návrh novely zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách. Zejména zpřísňuje požadavky na procedury související s vydáváním povolení k provozu hazardních her, uzákoňuje povinnou účast obcí v povolovacím řízení a sjednocuje peněžní odvody.
Text návrhu novely prošel připomínkovým řízením, její obsah předkladatelé konzultovali i s provozovateli hazardního průmyslu. Některé jejich připomínky dokonce vyslyšeli, i když dvě zásadní nikoli: První požadavek se totiž nesl v duchu "nesahejte nám na peníze", druhý byl poznamenán nelibostí ke zvýšeným pravomocím obcí.
Podle senátora Novotného bylo jednání u kulatého stolu v Senátu ČR, na němž se novela diskutovala, dost bouřlivé: "Provozovatelé hazardu tvrdili, že zastupitelé jsou úplatní, že vyhlášky obcí omezují hospodářskou soutěž. Padla tam dokonce taková slova jako "přece nebudeme ustupovat té zastupitelské lůze..." To je trochu moc, nazývat zastupitele lůzou..."
Novelu projednal Senát ČR na své dubnové schůzi.
POKUSŮ JE VÍC
O novelu zákona se pokusili senátoři už před dvěma roky, ale tehdy neuspěli ani ve vlastních řadách. "Byli jsme tenkrát naivní, nepřipravili jsme si žádný lobbing. Loterijní společnosti ovšem nezahálely a masivně obeslaly všechny své příjemce sponzorských darů, kde velmi dramaticky vylíčily, o jaké peníze je hodláme připravit. Tak se stalo, že například ředitelka jedné základní školy napsala senátorům, aby dali od novely loterijního zákona ruce pryč, protože jinak škola přijde o nadstandardní výuku. Podobné dopisy posílali i hasiči a další příjemci peněz," říká senátor Novotný.
Zcela nový zákon zároveň připravuje ministerstvo financí. Už poněkolikáté. Senátor Novotný ovšem odhaduje, že vzhledem k teprve zahájeným pracím by nový zákon mohl spatřit světlo světa nejdříve za tři roky. Tento odhad v podstatě potvrzuje Jakub Haas z tiskového oddělení ministerstva. Podle něho nyní probíhá příprava věcného záměru, koncem dubna měla odstartovat veřejná diskuse a do konce letošního roku by měl být věcný záměr návrhu zákona předložen do vlády. Pak teprve bude následovat zdlouhavá legislativní cesta tvorby vlastního paragrafového znění. Senátní návrh ministerstvo financí v potaz nebere. "Nyní se plně soustředíme na přípravu vlastního návrhu, senátní návrh zatím hodnotit nebudeme," sdělil Jakub Haas.
CO MOHOU OBCE DĚLAT UŽ NYNÍ
Co mohou obce dělat, kromě regulace provozu na svém území, případně úplného zákazu výherních automatů?
Senátor Novotný říká, že nevyužívají dostatečně možnosti být účastníkem správního řízení. Znamená to ovšem v předstihu oslovit ministerstvo financí a sdělit mu, že pokud by některý z 22 registrovaných provozovatelů videotechnických her (které povoluje ministerstvo financí) chtěl v jejich obci zřídit terminál, chtějí být účastníkem povolovacího řízení. Ministerstvo nemůže takový požadavek ignorovat a na základě zákona o obcích a správního řádu musí obec k příslušnému řízení přizvat.
Existuje i další zbraň: Obcím ji dává novela zákona o ochraně spotřebitele a o regulaci reklamy č. 634/1992, platná od 1. 3. 2008. V paragrafu 4 se uvádějí nekalé obchodní praktiky. K nim jistě patří neuvěřitelný jev, kdy některé supermarkety zřizují herní koutky pro děti, kde děti sázejí. Něco takového by neměl živnostenský úřad v žádném případě povolovat, protože tím se pěstuje už u dětí návykovost na hry.
Senátor Novotný spatřuje jedinou naději v obcích, protože stát je podle něho prolezlý korupcí. Navíc provozovatelé hazardních her mohou směrovat odvody tam, kam se jim zlíbí. Jejich příjemcem je kdekdo - senátor Novotný uvádí většinu politických stran, jejich nadace, církve, charitu, sportovní organizace atd. Je zároveň pozoruhodné, že odvody se v žádném případě nezvyšují úměrně tomu, jak stoupají zisky provozovatelů.
"Provozovatelé hazardu si mohou koupit kdekoho. Proto se občané mohou dočkat změny jedině tehdy, když zasáhnou jejich zastupitelé, kteří si uvědomí, jak velmi nevýhodný pro všechny hazard je. Když se vzdají určitého příjmu, který jim z něj plyne, nebudou muset vydávat tolik peněz na potírání kriminality, zřizování kamerových systémů, na léčení gamblerů, řešení sociálních případů a všech dalších negativ, která s sebou hazard nese," uzavírá senátor Novotný.
JIŘINA ONDRÁČKOVÁ
Několik dalších údajů
Na českém loterijním trhu působí asi 600 firem vlastnících povolení, dále existuje několik desítek firem podnikajících bez povolení.
Objem vsazených peněz každoročně roste zhruba o 10 %. Za loňský rok už tato částka přesáhla 100 miliard korun. K tomu je nutné připočíst asi 12-15 miliard prosázených přes internet; výnos z této činnosti odchází z podstatné části do ciziny.
Z poplatků a odvodů z provozu hazardních her odvádějí provozovatelé kolem 6 miliard korun ročně. Dělí se o ně stát a obce.
Na veřejně prospěšné účely přispívají provozovatelé hazardních her zhruba 2,3 miliardy korun ročně; nejvíc dostávají sportovní kluby.
Během posledních deseti let se obrat z hazardu zvýšil čtyřnásobně, příjem do veřejných rozpočtů ale jen 2,7x.
Novelou zákona předkládanou Senátem by stát a příjemci peněz určených na veřejně prospěšné účely získali navíc ročně tři miliardy korun.
Zhruba jedno procento české populace, tj. asi 100 tisíc osob, trpí patologickým hráčstvím. Tento problém se ale přímo dotýká více než milionu obyvatel (rodina, zaměstnavatelé...). Případy úspěšného vyléčení gamblerství nejsou prakticky známy.
