Co přináší zákon o volbách do zastupitelstev obcí 1/

Rozhodnutím prezidenta republiky ze dne 30. ledna 2002 byly na pátek 1. listopadu a sobotu 2. listopadu 2002 vyhlášeny celostátní volby do zastupitelstev všech obcí v ČR. I tyto komunální volby se budou odehrávat v souladu se zmíněnou novou zákonnou úpravou.

Ústavní základy

Východiskem nové právní úpravy komunálního volebního práva zůstávají i nadále nezměněná ustanovení ústavního pořádku ČR. Podle čl. 21 Listiny základních práv a svobod mají totiž občané právo podílet se na správě veřejných věcí přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců. Volby se musí konat ve lhůtách nepřesahujících pravidelná volební období stanovená zákonem. Volební právo je všeobecné a rovné a vykonává se tajným hlasováním. Podmínky výkonu volebního práva stanoví zákon. Občané mají za rovných podmínek přístup k voleným a jiným veřejným funkcím.

Podle hlavy sedmé Ústavy ČR platí, že obce jsou územními společenstvími občanů, která mají právo na samosprávu. Obec je samostatně spravována zastupitelstvem. Členové zastupitelstev jsou voleni tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva. Funkční období zastupitelstva je čtyřleté. Zákon stanoví, za jakých podmínek se vyhlásí nové volby zastupitelstva před uplynutím jeho funkčního období.

Nová zákonná úprava těmto ústavním požadavkům plně odpovídá. Odstraňuje se tak dosud (v případě některých obcí téměř dva roky) trvající protiústavní stav, kdy díky zákonodárcově nečinnosti bylo téměř 50 obcí zásadním způsobem kráceno ve svém právu na samosprávu.

Nový zákon o volbách do zastupitelstev obcí současně reflektuje i směrnici Evropských společenství 94/80/EC o aktivním a pasivním volebním právu občanů EU v komunálních volbách, kteří sídlí v členském státě, jehož nejsou státními příslušníky, doplněnou směrnicí 96/30/EC mající za cíl zrušit v jednotlivých členských státech EU požadavek státního občanství při výkonu volebního práva. Jinak legislativní úprava volebního práva nespadá do pravomoci Evropských společenství, nýbrž do pravomoci členských států.

Organizační základ

Zákon č. 491/2001 je koncipován jako poslední krok k úplnému sjednocení obecných ustanovení volebních zákonů před přijetím tzv. volebního kodexu, který by měl v jednom právním předpise řešit komplexně úpravu voleb do Parlamentu ČR i do zastupitelstev územních samospráv. I proto je systém organizačních opatření k zajištění a průběhu voleb, volebních orgánů a soudního přezkumu shodný jako ve volbách do Parlamentu a do zastupitelstev krajů.

Shodně s uvedenými zákony upravujícími volby tak ponechává z volebních komisí pouze okrskovou volební komisi, která je tvořena delegovanými zástupci volebních stran (s výjimkou funkce zapisovatele není ani členství v okrskové volební komisi vázáno na státní občanství ČR). Jejím úkolem je i nadále zajistit hlasování a dohlížet na jeho řádný průběh včetně zjišťování výsledků voleb na území volebního okrsku a odevzdání volební dokumentace do úschovy obecnímu úřadu.

Delegování do této komise spočívá v doručení seznamu členů a náhradníků volební stranou starostovi obce. Seznam musí obsahovat zákonem předepsané náležitosti a členství v komisi vzniká složením předepsaného slibu. Konají-li se volby do zastupitelstev obcí současně s volbami do Parlamentu, plní okrskové volební komise úkoly zároveň i pro volby do Parlamentu.

Všechny zbývající úkony související se zabezpečením voleb svěřuje zákon odbornému aparátu při současném zavedení kontrolních mechanismů. Zabezpečení voleb do zastupitelstev obcí se stává výkonem státní správy. Veškeré výdaje veřejné správy, které vzniknou v souvislosti s volbami do zastupitelstev obcí se tudíž hradí ze státního rozpočtu.

[*] Státní volební komise zřízená podle zákona o volbách do zastupitelstev krajů koordinuje na centrální úrovni organizačně technické zajištění voleb a provádí dohled nad zabezpečením úkonů nezbytných pro organizačně technické zabezpečení, jakož i vyhlašování a uveřejňování celkových výsledků voleb do zastupitelstev obcí.

[*] Ministerstvo vnitra, jako ústřední orgán státní správy na úseku voleb do zastupitelstev obcí, metodicky, organizačně a technicky zabezpečuje přípravu a vlastní provedení voleb do zastupitelstev obcí, provádí školení a ověřuje zkouškou způsobilost v otázkách volební problematiky zaměstnanců krajských úřadů a okresních úřadů, zajišťuje tisk a distribuci volebních materiálů a organizačně zabezpečuje tisk hlasovacích lístků.

Další volební orgány

[*] Český statistický úřad (odpovědný za metodické a technické zajištění celého komplexu činností při zjišťování, zpracování a poskytování výsledků voleb).

[*] Krajské úřady (pověřené vyřizováním stížností na organizačně technické zabezpečení voleb na úrovni okresu a kontrolou průběhu hlasování ve volebních místnostech).

[*] Okresní úřady (plní dílčí úkoly jako je zajištění přípravy, průběhu a provedení voleb v okrese, ukládání pokut, řešení stížností na organizačně technické zabezpečení voleb na úrovni obce, ověřování způsobilosti na úseku voleb pro zaměstnance obce, v jejímž obecním úřadu jsou zřízeny alespoň 2 odbory, či kontrola ve volebních místnostech).

[*] Pověřené obecní úřady (projednávají a registrují kandidátní listiny pro obce náležející do jejich územního obvodu s výjimkou obcí, v nichž působí obecní úřady, kde jsou zřízeny alespoň dva odbory, zajišťují tisk hlasovacích lístků pro tyto obce a vyhlašují pro ně výsledky voleb).

[*] Obecní úřady v obcích, kde jsou zřízeny alespoň dva odbory (projednávají a registrují kandidátní listiny, zajišťují tisk hlasovacích lístků a vyhlašují výsledky voleb v obci),

[*] Obecní úřady (vedou seznam voličů a dodatek k tomuto seznamu a zajišťují volební místnosti a pomocné prostředky pro činnost okrskových volebních komisí).

[*] Starostové (informují voliče o době a místě konání voleb, zajišťují distribuci hlasovacích lístků, stanovují minimální počet členů okrskové volební komise, jmenují a odvolávají zapisovatele okrskové volební komise, svolávají první zasedání okrskové volební komise, povolávají náhradníky do okrskové volební komise na žádost předsedy okrskové volební komise, poskytují informace volebním stranám o volebních okrscích).

Aktivní a pasivní volební právo

Nová právní úprava přiznává aktivní a pasivní volební právo nejen občanovi obce - státnímu občanu ČR, ale i státnímu občanu jiného státu (majícímu na území ČR trvalý pobyt) za předpokladu, že mu právo volit přiznává mezinárodní úmluva, kterou je ČR vázána (např. v případě přistoupení k ES/EU pro občany států ES). Tato úprava je shodná s úpravou v zákoně o obcích.

Zákonnými podmínkami volebního práva přitom zůstává i nadále (pro státní občany ČR i cizince) dosažení věku nejméně 18 let nejpozději v (druhý) den voleb a trvalý pobyt v obci. Do taxativního výčtu překážek výkonu aktivního volebního práva nejsou nově zahrnuty výkon vazby a zadržení.

Kandidátní listiny pro volby do zastupitelstva obce mohou podávat pouze tzv. volební strany. Těmi zákon rozumí registrované politické strany a politická hnutí a jejich koalice, nezávislé kandidáty, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů. Politická strana a politické hnutí, jejichž činnost byla pozastavena, nemůže podat platně kandidátní listinu.

Tvoří-li přitom volební stranu nezávislý kandidát nebo sdružení nezávislých kandidátů, jsou povinni připojit ke kandidátní listině petici podepsanou voliči podporujícími jejich kandidaturu. Zákonem stanovený počet podpisů voličů je stanoven v příloze k volebnímu zákonu a vychází z velikosti obce event. volebního obvodu.

Kandidátní listiny se podávají tzv. registračním úřadům, kterými jsou obecní úřady v obcích, kde jsou zřízeny alespoň dva odbory nebo pověřené obecní úřady v případě, že v obci není obecní úřad, kde jsou zřízeny alespoň dva odbory.

Volební systém

Obec tvoří jeden volební obvod, nově však může zastupitelstvo obce (má-li se volit deseti a více členné zastupitelstvo) nejpozději 85 dnů přede dnem konání voleb vytvořit více volebních obvodů, a to v obcích s počtem obyvatel do 10 000 tak, aby se v každém volebním obvodu volilo nejméně 5 členů zastupitelstva obce, v obcích s počtem obyvatel od 10 001 do 50 000 obyvatel tak, aby se v každém volebním obvodu volilo nejméně 7 členů zastupitelstva obce, a v obcích s počtem obyvatel nad 50 000 tak, aby se v každém volebním obvodu volilo nejméně 9 členů zastupitelstva obce.

Pro odevzdání hlasovacích lístků a pro sčítání hlasů se vytvářejí v každé obci stálé volební okrsky, a to tak aby zahrnovaly přibližně 1000 voličů.

Volební systém je založen na zásadě poměrného zastoupení. Pro zpracování výsledků voleb a přidělování mandátů je zákonem po projednání v Parlamentu ČR stanoveno použití klasické d'Hondtovy metody (celkový počet platných hlasů, který obdržela postupující kandidátní listina, se dělí postupně čísly 1, 2, 3 a dále vždy číslem o jedno vyšším tak, aby počet dělících operací odpovídal počtu kandidátů, kteří jsou na kandidátní listině; takto vypočítané podíly se seřadí podle jejich velikosti až do počtu mandátů, které mají být při volbách do zastupitelstva obce přiděleny; za každý podíl obsažený v této početní řadě získá kandidátní listina jeden mandát; v případě rovnosti podílu je rozhodující celkový počet hlasů, který získala kandidátní listina, a je-li i tento stejný, rozhodne los) za současné aplikace omezující pětiprocentní klauzule (kvorum) pro volební strany. Pokud by však do zjišťování výsledků voleb nepostoupili alespoň 2 kandidátní listiny, snižuje se hranice 5 % postupně vždy o 1 % až do splnění podmínky alespoň dvou volebních stran.

Zákonná úprava tedy respektuje rozdělení stanoveného počtu mandátů v zastupitelstvu obce systémem poměrného zastoupení, a to v jediném skrutiniu. Při přikázání mandátu jednotlivým kandidátům volebních stran pak navrhovaná úprava přejímá dosavadní systém přednostních hlasů pro jednotlivé kandidáty.

Volební dny

Volby do zastupitelstev obcí se v roce 1994 a v roce 1998 konaly ve dvou dnech, a to v pátek a sobotu. V roce 2000 se uskutečnily volby do zastupitelstev krajů a třetiny Senátu. Hlasování proběhlo v jeden den a volebním dnem byla neděle. S ohledem na nižší účast voličů v těchto volbách rozhodl se zákonodárce časově rozšířit voliči možnost účasti ve volbách a opětovně konat volby ve dvou dnech, a to v pátek a v sobotu.

Volby do zastupitelstev obcí se konají ve všech obcích ve stejnou dobu, s výjimkou dodatečných a nových voleb. Dodatečné a nové volby do zastupitelstev obcí se uskuteční v jednom dni.

Volební kampaň

Starosta obce je oprávněn ve stanovené lhůtě vyhradit plochu pro vylepení plakátů kandidujících volebních stran. V takovém případě musí být zachována zásada rovnosti pro kandidující subjekty při využívání vyhrazených ploch.

Zákon zakazuje zveřejňování výsledků předvolebních průzkumů v době tři dny přede dnem voleb včetně dnů voleb. Navíc je zakázáno poskytování informací o průběhu voleb a dílčích výsledcích voleb členy okrskových volebních komisí, s výjimkou informace o počtu voličů, kteří již hlasovali.

Volební agitace a propagace pro volební strany i nezávislé kandidáty je nově zakázána pouze ve dny voleb v objektu, v němž je umístěna volební místnost, a v jeho bezprostředním okolí.

Volební zákon ve svém ustanovení § 64 nově zavádí přestupek, kterého se dopustí ta fyzická osoba, která poruší uvedený zákaz publikace předvolebních a volebních průzkumů ve stanovené době před volbami. Za tento přestupek lze přitom uložit pokutu až do výše 30 000 Kč. K projednání těchto přestupků je příslušný okresní úřad, kde je fyzická osoba přihlášena k trvalému pobytu. Jinak se na tyto přestupky a jejich projednání použije zákon o přestupcích.

V ustanovení § 65 pak volební zákon upravuje obdobně jiný správní delikt, který spáchá právnická osoba - provozovatel rozhlasového a televizního vysílání nebo vydavatel tisku. Za tento správní delikt lze uložit pokutu až do výše 500 000 Kč. K projednání je příslušný okresní úřad podle sídla právnické osoby, který bude postupovat dle platného správního řádu.

Dodatečné a opakované volby

Volební zákon řeší i ty případy, kdy zastupitelstvo obce nebylo zvoleno (jde o situace, kdy soud shledá oprávněným návrh na neplatnost hlasování nebo na neplatnost voleb, volby se nekonaly z důvodu nedostatečného počtu kandidátů, nebo okrsková volební komise neodevzdala zápis o průběhu a výsledku hlasování), když upravuje povinnost ve stanovených lhůtách vyhlásit dodatečné volby (opakuje se celý volební proces), opakované volby (opakuje se celý volební proces) nebo opakované hlasování (opakuje se pouze hlasování) do zastupitelstva obce, kde nedošlo ke zvolení zastupitelstva.

Zákon rovněž upravuje podmínky pro vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce před uplynutím jeho funkčního období. Důvodem pro konání nových voleb je pokles členů zastupitelstva obce pod zákonem určené hranice, tj. nově o více než polovinu (na rozdíl od původního poklesu o více než jednu třetinu, čímž zákonodárce usiluje zamezit příliš častému konání nových voleb) nebo stejně jako dříve pod hranici pět, samozřejmě nejsou-li náhradníci. Nové volby se samozřejmě také vyhlašují v případě vzniku nové obce, nové městské části nebo nového městského obvodu, eventuálně dojde-li k rozpuštění zastupitelstva obce podle zákona o obcích.

Vznikne-li důvod pro vyhlášení nových voleb, starosta obce je povinen v určené lhůtě podat prostřednictvím okresního úřadu návrh na vyhlášení nových voleb. Nové volby, na rozdíl od všeobecných voleb do zastupitelstev obcí, vyhlašuje ministr vnitra.

Při dodatečných nebo opakovaných volbách, opakovaném hlasování nebo nových volbách se volí členové zastupitelstva obce pouze na zbývající část funkčního období.

(Příště: Vznik a zánik mandátu)

Stanislav Kadečka,

katedra správní vědy, správního práva

a finančního práva,

Právnické fakulty v Brně,

katedra práva,

Ekonomicko-správní fakulta MU v Brně

Rozhodnutím prezidenta republiky ze dne 30. ledna 2002 byly na pátek 1. listopadu a sobotu 2. listopadu 2002 vyhlášeny celostátní volby do zastupitelstev všech obcí v ČR.