Do začátku nového školního roku se mnohé obce musely vyrovnat se změněnými podmínkami pro provoz škol.
Pokyn ministryně školství, který platí od 1. prosince roku 2003, podle starostů zpřísnil, podle Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) upřesnil podmínky, za nichž lze školu provozovat. Zejména malé obce, které na své školy vynakládaly nemalé prostředky, se obávaly, že by pro příště mohla být ohrožena nejen budoucnost školy, ale i obce samotné. Ministerstvo je přesvědčeno, že obavy byly zbytečné. Z 691 žádosti o udělení výjimky z počtu žáků nevyhovělo pouze 60, z čehož bylo jen pět málotřídek. "Nerušíme školy, pouze odpovídáme na otázku, zda můžeme nebo nemůžeme konkrétní škole udělit výjimku ze zákona - přičemž pravidla jsou předem daná," říká Karel Tomek, ředitel odboru základního školství MŠMT.
ŠKOLY 1. stupně
Prvostupňových škol se - až na výjimky - pokyn nedotkl. Soudě podle žádostí o udělení výjimky, kterou obce zasílaly prostřednictvím krajů na MŠMT, by tomu tak skutečně mělo být. "Ve všech krajích bychom našli školy s méně než 10 žáky, které po zvážení situace od nás výjimku dostaly," vysvětluje Karel Tomek. Potvrzuje tak proklamaci ministerstva, že čím menší je jediná škola v obci, tím větší má naději udržet se při životě.
Vyrovnat se s průměrným počtem 17 žáků na třídu (do té doby počítaly s 13), bylo leckde bolestivé. Zastupitelstva se obávala, že spojení dalších ročníků do jedné třídy odradí rodiče budoucích prvňáčků od zápisu. Někde se dopad změn projevil už 1. září. Do jaké míry byly jejich obavy oprávněné, bude možné zjistit nejspíš až při zápisu na školní rok 2005 - 2006.
ŠKOLY 2. STUPNĚ
Právě jich bylo mezi neudělenými výjimkami nejvíc. Pokyn totiž nově nařizuje, že na rozdíl od 1. stupně, se na druhém nesmějí spojovat ročníky do jedné třídy. Díky tomu ale v minulých letech nejedna škola docílila kýženého průměru. Ministerstvo se při rozhodování opíralo zejména o kvalitu výuky. Nižší počet učitelů znamená, že kromě předmětů, na jejichž výuku je připravila vysoká škola, musí vyučovat i další. I když se ředitelé snaží, aby to byly obory příbuzné původní aprobaci, pokaždé se to nepodaří.
Někde stačilo, aby škola sloučila některé ročníky na 1. stupni, a také 2. stupeň mohl zůstat zachován. Jinde se prostě plně organizovaná škola musela změnit na prvostupňovou nebo na málotřídku. Podle Karla Tomka skutečně není rozumné udržovat při životě plně organizovanou školu, která má v devíti ročnících celkem 70 žáků. Zdaleka ne všude s takovým postupem souhlasili.
"Pokud zřizovatel nebyl s naším rozhodnutím srozuměn, mohl k němu do 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí (podle § 61 zákona č. 71/1967 Sb, o správním řízení /správní řád/ ve znění pozdějších předpisů MŠMT) podat rozklad," konstatoval Karel Tomek. Zřizovatel v něm doložil nové skutečnosti, které mohly rozhodování ovlivnit. Jednotlivé případy pak projednávala rozkladová komise jmenovaná Petrou Buzkovou. Rozhodnutí pak bylo na ministryni školství - a bylo konečné.
OBEC ŘEKLA: NE!
Někteří starostové nesouhlasili s tím, že MŠMT jejich škole výjimku z počtu žáků neudělilo, organizaci měnit nechtěli. V Louňovicích pod Blaníkem na Benešovsku, v obci se 700 obyvateli, skutečně školní rok 2004 - 2005 zahájili ve škole s 1. - 9. ročníkem s celkem 73 žáky. V době, kdy o výjimku žádali, jich však bylo o 20 víc. Informace o rozkladu (i když záporná) přišla příliš pozdě. Rodičům, kteří se na konci školního roku marně ve škole i na radnici vyptávali, zda a v jaké podobě bude škola existovat, došla trpělivost. Své děti zapsali do jiné školy.
"Smutné je, že to byli rodiče žáků z 1. stupně," dověděli jsme se od ředitelky školy Venuše Průšové. Znamená to, že škola se bude potýkat s malým počtem žáků i v příštích letech. "Zastupitelstvo se jednomyslně rozhodlo, že i kdyby měli být na 2. stupni tři žáci, plně organizovanou školu otevřeme. Mým úkolem bylo školu na výuku připravit. Myslím, že jsem jej splnila," řekla Venuše Průšová.
"Myslíme si, že o své obci, tedy i o své škole, máme rozhodovat my a ne někdo zhora," je přesvědčen louňovický starosta František Bébr. "Do školy jsme jen v posledních letech dali kolem 5 miliónů. Náklady na provoz budeme hradit stejně, ať bude škola zaplněna zcela, nebo jenom z poloviny. Kraj naši žádost o výjimku potvrdil. Nechápu, proč bychom nesměli spojovat třídy na 2. stupni, zákon nic takového nezakazuje. Pokyn, pokyn - co to je za právní formu? Závazný je pro nás zákon." Představu, že by školu změnili pouze na prvostupňovou, si v Louňovicích nechtěli ani připustit. Ještě v závěru prázdnin zkoušela škola i obec rodiče přesvědčit, aby své děti škole vrátili. Věřili, že se to podaří. Obec byla rozhodnuta příslušné finance "nad normativ" škole uhradit. Nepodařilo se, nejistota byla pro rodiče příliš velká.
Co čeká "neposlušné" školy
Podle MŠMT odpovědnost za školu nese ředitel. Je však rozdíl, jestli se k porušení zákona rozhodl o své újmě, nebo zda jedná na základě nařízení zastupitelstva. Kraj od ministerstva v každém případě dostal informaci, které škole byla a které nebyla výjimka udělena. Nejpozději při obdržení zahajovacího výkazu školy by tedy měl zjistit, kde byl porušen zákon. Podle toho by měl také jednat. Například zahájit řízení o vyřazení školy ze sítě, takže by do školy přestaly téct peníze... Není však na ministerstvu, aby to posuzovalo, to je záležitost soudů. Středočeský kraj patří k těm, jejichž školy mají na svém kontě nejvíc neudělených výjimek. Jen šesti rozkladům ministryně vyhověla, 16 jich zamítla.
Nový školní rok zahájí všechny středočeské základní školy včetně těch, které nedostaly výjimku od MŠMT - objevilo se na začátku září ve zpravodajství ČTK. "Pro základní školy, které zřizují obce, nemůže kraj podle zákona o státní správě a samosprávě ve školství udělat kromě morální podpory vůbec nic," uvedl náměstek hejtmana Středočeského kraje Antonín Podzimek. Vedení tohoto kraje je pevně přesvědčeno, že o provozu škol by měly svobodně rozhodovat výhradně obce jako zřizovatelé. Pokud uznají, že budou nadále hradit investiční i neinvestiční náklady na chod školy, nemělo by jejich rozhodnutí narušovat ani ministerstvo, ani kraj.
(V době uzávěrky Moderní obce ještě nebylo jasno, jaký bude osud školy v Louňovicích pod Blaníkem, ani kolik dalších škol reagovalo na vyjádření MŠMT stejně. O jejich zkušenostech vás budeme informovat - pozn. autorky.)
