Již několik let se uskutečňují různé programy, které směřují k vytvoření Národní strategie regenerace brownfields. Do tohoto procesu se zapojila i katedra geotechniky na Stavební fakultě ČVUT v Praze. Výsledky našeho průzkumu mimo jiné ukazují, co je třeba učinit před rozhodováním a plánováním v obcích a krajině.
Základem každého projektu je získání všech důležitých dostupných informací. Proto první fází bývá identifikace a počáteční analýza lokality, tzv. 1. fáze geoenvironmentálního průzkumu. Ta poslouží především k ekonomickému posuzování lokality a odhadu potenciálních rizik pro investora, město či obec, obyvatele, životní prostředí atd.
ČÍM JE NUTNO ZAČÍT
Pokud chceme v území hovořit o problémových místech či lokalitách, musíme na ně nejprve ukázat - identifikovat je. Pod identifikací lokality rozumíme její vytypování v terénu a identifikaci v katastru nemovitostí. Následuje 1. fáze geoenvironmentálního průzkumu - počáteční analýza lokality. V obou případech práce sestává ze sběru dostupných informací a dat o území a dokonalého využití všech mapových podkladů včetně velmi důležité pochůzky v terénu. Vychází se především ze současných i historických mapových podkladů a využívají se i další dostupné informační materiály (Geofond, Český hydrologický ústav atd.), stávající databáze, například databáze případových studií přístupná na stránkách www.brownfieldsinfo.cz. Neméně důležité je i využití územního plánu. Větší část práce lze uskutečnit tzv. od stolu. Tato fáze je poměrně nenáročná časově i finančně, je nutná před další analýzou a rozhodováním.
Osobně jsme identifikovali lokality brownfields na území správního obvodu obce s rozšířenou působností (ORP) Příbram v květnu 2006. Je to zajímavé území s mnoha obcemi, krajinou poznamenanou těžbou, přítomností vojenského areálu atd. (Podrobnosti viz rámeček - pozn. autorů.) Zjistili jsme tam mnoho pozoruhodných a cenných oblastí venkovského i městského typu brownfields. Naše poznatky mohou posloužit pro porovnání s jiným územím. Tímto způsobem je možné prozkoumat každou oblast. Podobně jako v případě ORP Příbram, kde jsme do průzkumu zahrnuli asi tři čtvrtiny, tj. 50 obcí nad 300 obyvatel včetně a mnoho menších (odhadem je to 70 % potenciálních lokalit brownfields), výsledky pak lze využít jako podklad pro rozhodování veřejné správy.
JAKÉ JSOU NAŠE POSTŘEHY
Identifikované lokality jsou plošně spíše malé, výjimku tvoří vojenské areály. Právě na maloplošné lokality se často zapomíná, ale zejména ony zhoršují kvalitu života v obcích, zvláště pokud se nacházejí v jedné oblasti.
Průzkum jsme uskutečnili formou dotazníků ke každé lokalitě. Vyplývá z něho převaha zemědělských brownfields, zejména pozůstatků po bývalých JZD. Tyto lokality jsou nejproblémovější skupinou. Bývají špatně umístěny, mají nevyřešené vlastnické vztahy a jejich atraktivita je minimální. Navíc využitelnost objektů, mnohdy částečně kontaminovaných, je problematická. Kontaminace nespočívá jenom v biologickém znečištění, ale také ve vysokém obsahu karcinogenního azbestu v jejich střešních krytinách (eternit).
Další skupina lokalit se dostala do kategorie "jiné", protože nespadala do žádné z hlavních kategorií předešlého využití. Jsou to zajímavé a často cenné lokality typu historické vysoké pece a zámku - pivovar v Jincích, dále dva bývalé hostince (nadějné lokality z hlediska regenerace) v Chrašticích a Chrastičkách, nebo sokolovna v Rožmitále pod Třemšínem atd. Tato skupina má šanci na regeneraci, která si však vyžádá značné finanční prostředky. Proti očekávání jsme identifikovali pouze jediný objekt pro vzdělávací účely - učiliště a domov mládeže v Bohutíně.
OBECNÉ POZNATKY PRŮZKUMU
Je zajímavé, že všechny nalezené lokality, snad s výjimkou dvou tří, leží buď v intravilánu obce, nebo na jeho okraji. Zcela chybějí objekty volně rozeseté po krajině mezi zastavěným územím a hranicí katastru obce. Lokality se nacházejí spíše ve větších obcích, v malých obcích je využito téměř 100 % všech objektů. Především nevyužitých obytných lokalit je minimum, což je překvapující vzhledem k nepříznivé demografické situaci správního obvodu. Značná část vesnických statků a stavení byla v restitucích navrácena majitelům, kteří se snaží hospodařit a pomalu obnovovat budovy, sítě apod. Potýkají se ale s nedostatkem finančních prostředků a informací o nabízených možnostech (viz zámek - pivovar v Jincích). Navíc se stále soudí s nástupci JZD.
Obecně lze říci, že jsme očekávali větší množství identifikovaných lokalit, především průmyslových a obytných.
Mezi identifikované lokality brownfields nebyly zahrnuty plochy po těžbě rud. Jde o velké množství hald (hlubinná těžba), především v okolí Příbrami (východ). Tyto dlouhodobě problémové lokality ještě dlouho budou vyřazeny z případných investorských aktivit. Stále totiž probíhá uzavírání šachet a hlavně jakákoliv aktivita (především stavební) na haldách a výsypkách je značný problém, který se v současné době řeší teoreticky na odborných pracovištích. Na druhou stranu pozitivní je jasná struktura vlastnických vztahů, což bude v budoucnu výhodou.
NAŠE ZÁVĚRY
Správní obvod Příbram se dostal po roce 1989 do krize ztrátou pracovních míst i atraktivitou včetně úbytku obyvatel a poklesu ekonomické aktivity. Region má ale dobré předpoklady pro překlenutí nepříznivého období a využití značného potenciálu, který zatím není mobilizován. Musí začít plnit zcela jinou funkci regionálně i celostátně, než plnil po dlouhá staletí. Velice slabá je nabídka služeb a infrastruktury pro návštěvníky a turisty. V této oblasti by se měla dít náprava především.
Problémem je také pozorovaná apatie lidí v obcích. Během výzkumu jsme se setkali s mnoha místními lidmi i rekreanty a ve většině případů jsme zaznamenali skepsi z nedostatku peněz, příležitostí, nadměrné byrokracie apod. Soukromníkům i místní samosprávě naprosto chybějí zejména praktické informace o programech, dotacích, projektech a podobných nástrojích pro venkov, průmysl, zemědělství, kulturní památky apod.
(Článek je výstupem průzkumu, který se uskutečnil ve spolupráci s firmou DHV CR, s r. o., Ministerstvem pro místní rozvoj a se souhlasem města Příbram - pozn. autorů.)
Martin Havlice
Jiří Vacek
postgraduální studenti Katedry geotechniky
Stavební fakulty ČVUT v Praze
Charakteristika území správního obvodu ORP Příbram
Nachází se v jihozápadní části Středočeského kraje, sousedí s Plzeňským a Jihočeským krajem. Proti ostatním správním obvodům v okolí se vymyká svou vysokou lesnatostí (50 %) a zároveň nejnižším podílem orné půdy (asi 38 %).
Rozloha činí zhruba 92,5 tisíc ha, žije tam 69 tisíc obyvatel. Území je rozděleno na 75 obcí, z nichž tři mají statut města s pověřeným obecním úřadem: Příbram, Březnice a Rožmitál pod Třemšínem. V těchto městech žijí přibližně dvě třetiny obyvatelstva správního obvodu.
Již od středověku je spjato především s těžbou stříbra a později také uranových rud. Do 90. let rostl počet obyvatel. Zvrat nastal po roce 1989 s útlumem těžby a těžkého průmyslu. Demografický vývoj je od této doby velmi nepříznivý, ať již pro přirozený úbytek, nebo pro migraci obyvatelstva do jiných částí země. S útlumem uranového průmyslu se zvýšila nezaměstnanost, je 4. nejvyšší v kraji a vůbec nejvyšší nezaměstnanost mužů. Stagnuje tam intenzita bytové výstavby.
Je ovlivněno rozsáhlými vojenskými areály, největší je vojenský újezd Jince - pokrývá zhruba polovinu Brd. Zeštíhlování armády a rušení posádek také přispělo k vysoké nezaměstnanosti v regionu.
ZDROJ: www.pribram-city.cz
Použitá literatura a odkazy
Havlice, M., Vacek, J. 2005: Přístup k brownfields ve Velké Británii může inspirovat, In: časopis Moderní obec, č. 11/2005
Havlice, M., Vacek, J.: Nástroj pro investory - databáze brownfields, In: časopis Reality, 5/2005
John, Z., Rohon, P.: Zemědělské brownfields, In: Vaníček a kol. (eds.): Udržitelná výstavba, ČVUT v Praze, Fakulta stavební, Praha 2005, s. 197 - 206, ISBN 80-01-03395-3
http://www.czso.cz/xs/redakce.nsf/i/orp_pribram, Správní obvody obcí s rozšířenou působností, Český statistický úřad - Středočeský kraj 2005
vlastní terénní průzkum a vyhodnocení získaných informací
Vaníček, I.: Výstavba na brownfields - Význam identifikace lokality a prvé fáze geoenvironmentálního průzkumu pro ocenění jejich využitelnosti, In: Udržitelná výstavba, ČVUT v Praze, Fakulta stavební, Praha 2005, ISBN 80-01-03395-3
Kontakty
Údaje o všech identifikovaných lokalitách i s fotodokumentací jsou k nahlédnutí ve volně přístupné internetové databázi www.brownfieldsinfo.cz, sekce databáze brownfields, bez přihlášení odkaz databáze, formuláře B1 v kolonce neuvedeno s datem 30. 5. 2006.
Katedra geotechniky na Stavební fakultě ČVUT v Praze a autoři článku jsou schopni a ochotni provést podobný průzkum pro kohokoli, kdo projeví zájem. Vhodný je především pro obce a města s rozšířenou působností a jejich správní obvod.
