Co přinesla novela zákona o vodovodech a kanalizacích?

Legislativní změny, které nastaly k 1. 1. 2014, jsou v mnohém zásadní. Zejména nový občanský zákoník ovlivňuje celou společnost a upoutává její značnou pozornost. Ve víru těchto změn je však nutné nepřehlédnout ani ty, které se týkají oboru vodovodů a kanalizací. Novela zákona o vodovodech a kanalizacích (č. 275/2013 Sb.) jich přinesla více než sto.

Jde o změny důležité a výrazné. Tento článek je proto věnován několika vybraným tématům vodohospodářské problematiky.

UPŘESNĚNÍ VĚCNÉ PŮSOBNOSTI ZÁKONA

Novela zákona č. 275/2013 Sb., o vodovodech a kanalizacích, upřesňuje již jeho samotnou věcnou působnost. Zákon se sice stále vztahuje pouze na vodovody a kanalizace, které využívá alespoň 50 fyzických osob, resp. kde průměrná denní produkce je 10 a více m³, ale zpřesnění spočívá v tom, že se denní průměr produkce zjišťuje za rok. Nově zákon také vymezuje termín »50 fyzických osob trvale využívajících vodovody a kanalizace« jako osoby, které mají v obci, kde se vodovod či kanalizace nachází, trvalý pobyt.

Dále se zákon nově výslovně vztahuje rovněž na vodovody a kanalizace, které provozně souvisejí s vodovody a kanalizacemi pro veřejnou potřebu. To je podstatné zejména v případě, když soukromý investor buduje nové vodovody a kanalizace napojením na vodovody a kanalizace pro veřejnou potřebu. V zákoně nicméně i nadále zůstává ustanovení, že se nevztahuje na případy, kdy na vodovod (kanalizaci) či jejich části není připojen ani jeden odběratel. Odborná veřejnost si však není zcela jista, zda jsou tato ustanovení ve vzájemném souladu.

Pro průmyslové areály, zejména pro ty majetkově roztříštěné, je podstatná novinka, která umožňuje prohlásit přípojky a vnitřní vedení, mající charakter vodovodu (kanalizace), za vodovody/kanalizaci pro veřejnou potřebu. Řízení povede vodoprávní úřad. Podobně zákon také umožňuje prohlásit vnitřní vodovod/kanalizaci za přípojku. V tomto případě rozhoduje stavební úřad.

KDYŽ SE VLASTNÍCI VZÁJEMNĚ SOUVISEJÍCÍ INFRASTRUKTURY NEDOHODNOU

Ministerstvo zemědělství se novelou zákona vzdalo své pravomoci rozhodnutím upravit vztahy mezi vlastníky vodovodů a kanalizací, které spolu provozně souvisejí a jejichž majitelé se nedohodli na úpravě vzájemných vztahů. Na druhé straně však takoví vlastníci musí v žádosti o povolení k provozování doložit existenci dohody. Nově ji předkládají i do kolaudačního řízení, jinak jim nebude vydán kolaudační souhlas.

Zákon také vyjmenovává náležitosti této dohody. U provozně souvisejících vodovodů to jsou: strany dohody, předmět dohody (včetně uvedení vlastnictví vodovodů), stanovení podmínek dodávky (jakost, množství, tlakové poměry, měření, kontrola podmínek, zajištění funkčnosti, postup v odstranění závad, vzájemná informovanost, řešení sporů), specifikace nákladů a jejich kontroly , způsob plateb, smluvní sankce, možnost změn a doba platnosti této dohody.

U provozně souvisejících kanalizací se pak náležitostmi míní: strany dohody, předmět dohody (včetně uvedení vlastnictví kanalizací), stanovení podmínek odvádění odpadních vod (čištění odpadních vod, limity znečištění, množství a způsob jejich měření, kontrola podmínek, zajištění funkčnosti, postup v odstranění závad, vzájemná informovanost o významných situacích, řešení sporů), specifikace nákladů a jejich kontroly, způsob plateb, smluvní sankce, možnost změn a doba platnosti této dohody.

Písemné dohody vlastníků provozně souvisejících vodovodů nebo kanalizací uzavřené před 1. lednem 2014 musí být uvedeny do souladu s ustanoveními uvedenými v novele zákona do šesti let.

Kombinace těchto ustanovení s výslovným zahrnutím provozně souvisejících vodovodů a kanalizací mezi vodovody a kanalizace pro veřejnou potřebu znamená vyšší administrativní náročnost. To platí zejména v případech, kdy soukromí investoři chtějí prodloužit vodovod nebo kanalizaci o desítky či stovky metrů kvůli napojení několika málo nemovitostí.

NOVINKY V ÚHRADĚ NÁKLADŮ ZA ZŘÍZENÍ PŘÍPOJKY

Od 1. ledna 2014 se také změnila pravidla hrazení nákladů na připojení přípojky. Dosud platilo, že je hradí ten, jehož nemovitost se připojuje, přičemž vodoměr pořizuje na své náklady vlastník vodovodu.

Nově pro vodovodní přípojky platí, že vlastník vodovodu hradí nejen vodoměr, ale i náklady na materiál na odbočení přípojky (tj. obvykle navrtávací pas, uzávěr, zemní soupravu a poklop uzávěru včetně podkladní desky). Analogicky vlastník kanalizace hradí náklady na materiál odbočení kanalizační přípojky (tj. zpravidla tvarovku).

Provozovatelé vodovodů a kanalizací zpravidla umožňují napojování přípojek na jimi spravované sítě jen tehdy, pokud práce vykonají jejich speciálně proškolení pracovníci. Úhrada nákladů na zřízení přípojek je pak rozdělena mezi vlastníka vodovodu/kanalizace a žadatele o připojení. Materiál na odbočení přípojek nyní provozovatelé většinou účtují vlastníkům vodovodů/kanalizací na samostatné faktuře, společně s vodoměry osazenými na nových vodovodních přípojkách.

PRAVIDLA PRO VZTAHY PROVOZOVATELŮ S ODBĚRATELI SE ROZŠIŘUJÍ

V oblasti smluv s odběrateli přibyla řada informačních povinností. Smlouva o dodávce pitné vody musí obsahovat předmět smlouvy, smluvní strany, vlastníka a provozovatele vodovodu, vlastníka přípojky a připojené stavby nebo pozemku s určením místa, počet trvale připojených osob, stanovení podmínek dodávky, limity množství dodávaného a množství určujícího kapacitu vodoměru nebo profil přípojky, tlakové poměry v místě přípojky (maximální a minimální), ukazatele jakosti (minimálně hodnoty obsahu vápníku, hořčíku a dusičnanů), způsob stanovení ceny a jejího vyhlášení, způsob fakturace a způsob plateb, možnost změn a dobu platnosti této smlouvy.

Smlouva o odvádění odpadní vody odběrateli nebo smlouva o odvádění a čištění odpadní vody odběrateli musí obsahovat předmět smlouvy, smluvní strany, vlastníka a provozovatele kanalizace, vlastníka přípojky a připojené stavby nebo pozemku s určením místa, počet trvale připojených osob, stanovení podmínek odvádění nebo odvádění a čištění (limity množství, způsob stanovení množství, limity znečištění), způsob stanovení ceny a jejího vyhlášení, fakturace záloh a způsob plateb, možnost změn a dobu platnosti této smlouvy. Pro aktualizaci odběratelských smluv je stanovena desetiletá lhůta.

Nové je také pravidlo, které se týká výměny vodoměru. Tu musí provozovatel vodovodu odběrateli oznámit písemně nejpozději 15 dnů předem, a navíc stanovit časové rozmezí nejvýše tří hodin. To platí i tehdy, když je vodoměr přístupný i bez přítomnosti odběratele, pokud se provozovatel s vlastníkem nedohodne jinak.

UŽÍVÁNÍ PITNÉ VODY A JEHO OMEZENÍ Z DŮVODU VEŘEJNÉHO ZÁJMU

Novela se týká i pravidel, která určují, kdy a jak mohou úřady omezit užívání pitné vody z důvodu veřejného zájmu při jejím nedostatku, např. v letních měsících apod. Pravomoc je svěřena vodoprávnímu úřadu, který vydává opatření obecné povahy. Omezení může být kvalitativního rázu, tj. může být zakázáno např. napouštění bazénů, mytí aut, zalévání zahrad apod. Omezení samozřejmě může mít i kvantitativní ráz, což lze účinně uplatnit zejména tam, kde jsou instalována zařízení pro dálkové odečty vodoměrů.

Opatření obecné povahy se vydává na maximálně tři měsíce s možností prodloužení o další až tři měsíce, pokud potřeba regulovat spotřebu vody stále trvá. Opatření vodoprávní úřad předem projedná s dotčenou obcí, vlastníkem a provozovatelem vodovodu a bude účinné již od jeho vyvěšení na úřední desce vodoprávního úřadu.

VODNÍ DÍLO NA CIZÍM POZEMKU: VYBUDOVANÉ PŘED A PO 1. 1. 2002

Takřka ve stejný čas jako novela zákona o vodovodech a kanalizacích byl sněmovnou na konci loňského roku přijat i zákon č. 303/ /2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva. Pro vodárenství přinesl jednu významnou změnu týkající se vodních děl vybudovaných před rokem 2002.

Stalo se tak doplněním nového paragrafu do vodního zákona ve znění »vlastník pozemku je povinen strpět za náhradu na svém pozemku vodní dílo vybudované před 1. lednem 2002 a jeho užívání«. K tomu ještě patří přechodné ustanovení, které říká, že pokud nedojde mezi vlastníkem pozemku a vlastníkem vodního díla k dohodě o náhradě za užívání pozemku do 24 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, rozhodne na návrh vlastníka pozemku nebo vodního díla o výši náhrady soud.

Náhrada patrně nebude připadat za vodní díla, která byla postavena na pozemcích kvůli platným smluvním věcným břemenům. Bude však důležité sledovat, jak se v dané problematice vyvine soudní praxe s příchodem roku 2016.

JIŘÍ LIPOLD

technický ředitel ČEVAK a.s.

Nově pro vodovodní přípojky platí, že vlastník vodovodu hradí nejen vodoměr, ale i náklady na materiál na odbočení přípojky. Analogicky vlastník kanalizace hradí náklady na materiál odbočení kanalizační přípojky.

Čistírna odpadních vod v Českých Budějovicích, provozovaná společností ČEVAK, je největším zařízením svého druhu v jižních Čechách.

FOTO: ARCHIV ČEVAK