CO SE POVEDLO A CO NE?

TOMÁŠ POLACH, STAROSTA LANŽHOTA:

"Město Lanžhot má 3840 obyvatel a leží v jižním cípu Jihomoravského kraje. Hraničí s Rakouskem a Slovenskem. K našemu bohatství patří pracovití občané a dodržování tradic. Naše kroje a hody patří k největším pokladům Podluží.

K největšímu pozitivu patří změna rozpočtových pravidel. Lanžhot prodělával na tom, že má jedno z nejbohatších polesí, ale daně šly do Prahy. O největší předávací stanici plynu v ČR to platí taktéž. Na tom se nic nezměnilo ani novelizací zákona. Daně opravdu nejdou tam, kde lidé pracují, ale tam, kde jsou evidováni.

Podařilo se nám také splatit dluhy, které jsme měli na vybudování kanalizace a čistírny odpadních vod. Aby se obec nezadlužila nad únosnou míru, ručili jsme za půjčku 50 mil. Kč obecním majetkem a za 25 mil. rodinnými domky členů zastupitelstva. Byla to záruka, že zastupitelstvo bude rozhodovat opravdu odpovědně.

Městys Lanžhot měl již od r. 1918 přes 3000 obyvatel. Určen městem byl po dobudování kompletní infrastruktury předsedou Poslanecké sněmovny v červnu 2001.

V posledním volebním období jsou všechna jednání zastupitelstva přenášena v přímém přenosu v místní kabelové televizi. Také internet pro veřejnost v knihovně a naše internetové stránky jsou velmi využívány.

Máme zpracovaný pětiletý finanční výhled. Mezi priority patří výstavba tělocvičny u základní školy a vybudování domu s pečovatelskou službou.

K negativům patří položení města. Rozdělení republiky přineslo značné nevýhody. Spojení s Rakouskem nebylo doposud obnoveno. Ještě do r. 1946 existovaly do Rakouska tři cesty. Dodnes nebyla obnovena žádná. Snad až se vstupem do Evropské unie se podaří navštěvovat naše přátele v sousedním Rakousku (máme již od r. 1990 družební dohodu) přímou cestou, a nikoliv objížďkami. Omezení v chráněné oblasti zamezuje výstavbě podniků.

K problému také patří stále se snižující dotace na žáka ve školství, a to tak, že stát nedává kompenzace ze státních daní z chráněných oblastí či hraničních přechodů, kasáren apod.

Podle mého názoru není dobrý vysoký počet pověřených obcí III. stupně. Když už se tvoří nové úřady, měly by existovat velké haly, kde je na každého úředníka vidět tak, jak je tomu ve vyspělých státech."

Jiří Franc, starosta Osoblahy:

"Bývalé slezské město, dnes obec Osoblaha se nachází v severozápadní části Moravskoslezského kraje v okrese Bruntál, na okraji Slezské nížiny. Obec leží 21 kilometrů severně od města Krnova a ze tří stran je obklopena územím Polska.V současné době zde žije 1167 obyvatel.

V obci sídlí pověřený obecní úřad, který vykonává státní správu pro okolní obce na Osoblažsku. Dále zde má sídlo pobočka Úřadu práce Bruntál a je zde rovněž kontaktní místo sociální podpory okresního úřadu.

Na území obce se nachází jen velmi málo historických památek, protože město bylo na konci válečného období v roce 1945 z 90 % zničeno a již se je nepodařilo obnovit do původní velikosti.

V průběhu volebního období jsme splnili téměř většinu volebního programu. V oblasti péče o životní prostření se nám podařilo vyřešit letitý problém čištění odpadních vod výstavbou nové čistírny, kdy stávající čistírna byla zastaralá a vypouštěná odpadní voda nesplňovala parametry dané předpisy.

Do té doby téměř nulový turistický ruch se podstatně zvýšil vybudováním cyklotras přes území Osoblažska společně s ostatními obcemi a otevřením hraničního přechodu pro osobní automobily v obci.

Na počátku volebního období se podařilo dokončit a otevřít po celkové rekonstrukci domov důchodců, jehož kapacita se zvětšila z původních 42 lůžek na 75 lůžek, s moderním zázemím a stravovacím blokem, a tak došlo ke zlepšení sociálních služeb pro straší obyvatele nejen z obce, ale z celého regionu.

Dostavba domova důchodců přinesla také zvýšení pracovních příležitostí. V současné době se dokončuje autobusová stanice s čekárnou, která odkloní autobusovou linkovou dopravu z centra obce, a dojde tak ke zlepšení životního prostředí a zvýšení kultury cestování.

Co se nepodařilo, je především vytvořit další nové pracovní příležitosti pro občany, přestože obec má připravenou plochu o výměře zhruba 12,5 ha pro podnikatelskou činnost. Nezaměstnanost dosahuje v letním období kolem 18 % a v zimním přes 25 %. Více než 50 % občanů vyjíždí za prací mimo obec. Velké dopravní vzdálenosti a odloučenost regionu je prozatím pro podnikání hlavní překážkou."

JAN PAĎOUREK, STAROSTA SUCHDOLA NAD LUŽNICÍ

"Obec Suchdol nad Lužnicí leží 20 km jižně od Třeboně. První písemné zmínky o naší obci pocházejí již z 12. století. Obec se skládá ze šesti místních částí. Má více než 3600 obyvatel a je čtvrtou největší obcí v jindřichohradeckém okrese. Je významným letoviskem a východiskem pro vodácké splutí Lužnice. Obcí a jejím okolím prochází několik cyklotras. V okolí se nacházejí velká ložiska rašeliny a štěrkopísků.

V tomto volebním období byla v Suchdole n. L. a místní části Tušť provedena plynofikace. V loňském roce byl pak realizován přechod mateřské školy v Suchdole n. L. a Tušti na plynové vytápění.

Proběhla přestavba bývalých vojenských objektů na byty. Objekty získala obec bezúplatným převodem od Ministerstva vnitra. Rekonstrukce byla financována prostředky ze státní dotace za spoluúčasti obce a samotných budoucích uživatelů bytů, kteří polovinu ceny bytu uhradili hned a zbylou část budou splácet po dobu 20 let formou nájemného. Výstavbou nových bytů byly z větší části vyřešeny bytové problémy občanů.

Od počátku volebního období probíhá rekonstrukce a přístavba ZŠ. V letošním roce byla dokončena další etapa, a to přestavba a přístavba nového pavilonu stravovny a tělocvičny.

Průběžně také probíhá údržba místních komunikací. V současné době je opraven a celistvě potažen úsek v délce zhruba 3 km komunikací a je připraven návrh na realizaci oprav dalších komunikací.

V letošním roce začala výstavba vodovodu v místních částech Hrdlořezy a Bor, která by měla být ještě v tomto roce dokončena. Tím se vyřeší značné problémy obyvatel těchto místních částí s dodávkou vody, kterou musí obec řešit přistavením cisteren, hlavně v letním období.

V dalším volebním období je hlavním úkolem vyřešit otázku kultury v obci. Občané často vznášejí vůči obci oprávněnou kritiku týkající se kulturního vyžití. Hlavně bychom chtěli obnovit provoz místního kina, což občané postrádají asi nejvíce a musí do kina dojíždět do vzdálenějších měst a obcí.

U vodních jezer, vzniklých po těžbě štěrkopísků, které jsou vhodné ke koupání, hodláme vytvořit podmínky pro rekreační využití. Suchdol se těší stále většímu zájmu turistů, mimo jiné i díky cyklostezkám, proto bychom pro ně chtěli vytvořit co nejlepší podmínky. Dále bychom chtěli zahájit rekonstrukci a přístavbu stávajícího domu s pečovatelskou službou, a zajistit tak kvalitnější služby pro seniory.

Pro naše nejmenší občany plánujeme v dalším období realizovat přestavbu a přístavbu stávající mateřské školy, která by vyhovovala větší kapacitou a nahradila by doposud využívané nevyhovující objekty.

Velmi mne, jako starostu obce, a mluvím i za ostatní členy zastupitelstva, mrzí, že z důvodu nedostatku finančních prostředků jsme často nuceni přehodnocovat jednotlivé připravované akce, volit pořadí důležitosti a realizaci ostatních akcí odložit na pozdější dobu."

PŘIPRAVIL

VÁCLAV DRAŠNAR