Zastoupení Evropské komise v ČR zveřejnilo 9. 3. výsledky průzkumu veřejného mínění, mapujícího aktuální postoje Čechů v klíčových otázkách evropské integrace. Tato národní zpráva je součástí tzv. standardního Eurobarometru – celoevropského průzkumu, který dvakrát ročně analyzuje názorové klima v členských a kandidátských zemích EU. Nejnovější výzkum s pořadovým číslem 84 probíhal ve dnech 7. až 17. listopadu 2015, v ČR se ho zúčastnilo 1013 respondentů a provedlo ho konsorcium TNS Opinion & Social. Tematicky byl výzkum zaměřen na tzv. deset priorit Junckerovy komise, vnímání národní a evropské identity a v neposlední řadě postoje Čechů k médiím a získávání informací.
Priorita 1 - Pracovní místa, růst, investice
V oblasti vnímání ekonomické situace ve třech rovinách (osobní, národní, evropská) jsou Češi spokojeni spíše průměrně. Nejpozitivněji hodnotí svoji vlastní finanční situaci (61 %). Zaměstnanost na národní úrovni je hodnocena jako velmi dobrá, Češi patří k nejspokojenějším v Evropské unii. Podporují to i závěry z jiných otázek, kde u ČR sledujeme také největší meziroční zlepšení ve vnímání problému nezaměstnanosti. Co se týče investování, Češi i Evropané obecně jsou silně přesvědčeni, že investice by měly směřovat do soukromého sektoru na úkor veřejného.
Priorita 2 – Jednotný digitální trh
Zavedení jednotného digitálního trhu má u české populace podporu 43 %, což je ale méně než evropský průměr (53 %). Nakloněni mu jsou především mladí lidé a také lidé, kteří mají pozitivní vztah k EU obecně nebo euru.
Priorita 3 – Energetická unie a oblast klimatu
Co se týče podpory Čechů společné energetické politiky členských států EU, je nejnižší z celé EU (50 %, průměr E-28 je 70 %). Češi se od evropského průměru odlišují především v tom, že méně podporují rozvoj obnovitelné energie (o 13 p. b. méně než průměr EU-28) a také méně podporují boj proti globálnímu oteplování (o 11 p. b. méně).
Priorita 4 – Vnitřní trh
Myšlenka prohlubování a spravedlivějšího fungování vnitřního trhu EU má velkou podporu jak mezi Čechy, tak mezi Evropany obecně. Například naprostá většina (88 %) české veřejnosti souhlasí s tím, aby omezení daňových rájů bylo prioritou v oblasti finančních trhů.
Priorita 5 – Hlubší a spravedlivější hospodářská a měnová unie
Zde, podobně jako u energetické unie, jsou Češi skeptičtí; s myšlenkou evropské hospodářské a měnové unie s jedinou společnou měnou, eurem, souhlasí jen 20 % (nejméně z EU-28). Největšími odpůrci jsou především ti, kteří Evropské unii nedůvěřují a také nejsou přesvědčeni, že věci v EU jdou správným směrem. Jsou to především lidé patřící ke starší generaci, s nižším vzděláním a také nižším socioekonomickým statusem.
Priorita 6 – Přiměřená a vyvážená dohoda o volném obchodu s USA
Češi nejsou největšími kritiky v rámci EU-28, i když míra jejich souhlasu je spíše nízká –
s dohodou TTIP se ztotožňuje přibližně polovina populace (49 %), což řadí Čechy k mírnému podprůměru v rámci EU-28 (53 %).
Priorita 7 – Spravedlnost a základní práva
Stejně jako v předchozích vydáních i v aktuálním průzkumu umístili Češi volný pohyb osob a pracovních sil na první místo mezi atributy v otázce „Co pro Vás Evropská unie osobně znamená“. Současně u Čechů nejvíce ze všech sledovaných národů vidíme rozdíl mezi přesvědčením, že právo na pobyt/práci kdekoliv je dobrá věc, a tím, jak jsou Češi ochotni toto právo aplikovat i v případě vlastní země (tedy pohled na to, zda mají obyvatelé EU právo žít respektive pracovat v ČR).
Priorita 8 – Migrace
Z průzkumu vyplývá, že obyvatelé zemí, kteří mají s imigrací podstatně větší zkušenosti, si častěji myslí, že jsou přínosem pro jejich zemi – např. u Švédska je tento podíl 86 %, u Velké Británie 65 %, u Německa 44 % a u Francie 40 %.
Češi preferují řešení problematiky migrace na národní úrovni. Pro společnou evropskou migrační politiku se v ČR vyjádřilo jen 37 % osob, což je nejméně ze všech sledovaných zemí. Určitá část české veřejnosti (39 %) má pozitivní vztah k imigraci z ostatních států
v rámci EU, nicméně jedná se o nejnižší podíl ze všech zkoumaných zemí. Stejná je i situace u imigrace ze států mimo EU – pozitivní postoj k ní má jen 14 % české veřejnosti. V otázce, zda je třeba zavést další opatření k zamezení nelegální migrace do zemí EU, je průměr odpovědí „ano“ je v EU28 na úrovni 89 %. Češi v tomto ohledu patří k nadprůměru (96 %).
Priorita 9 – EU na mezinárodní scéně
Češi i Evropané považují Evropskou unii za silného hráče na mezinárodním poli. Na otázku zda se hlas EU ve světě počítá, kladně odpovědělo 63 % české veřejnosti (evropský průměr 65 %). Pozitivní výsledky EU vidí Češi i Evropané obecně v následujících aspektech: mír – 37 % a svoboda pohybu – 31 %.
Češi si nejsou příliš jistí tím, zda by podpořili společnou evropskou zahraniční politiku. Pro se v šetření vyslovila polovina (50 %) veřejnosti, proti pak 43 %.
Příznivěji vnímají Češi téma společné obranné a bezpečnostní politiky členských států EU, které vyjádřilo podporu 66 % respondentů, jen 29 % je proti takové iniciativě.
Pozitivně vnímají Češi myšlenku vytvoření společné armády Evropské unie (57 % české veřejnosti, evropský průměr 53 %).
S dalším rozšiřováním EU pak souhlasí 31 % Čechů.
Priorita 10 – Demokratická změna
Češi nejsou příliš spokojeni ani se stavem demokracie ve vlastní zemi, ani v Evropské unii. Spokojeno s demokracií v České republice je jen 49 % osob, stejný podíl naopak spokojen není. Se stavem demokracie v EU je spokojeno 44 % Čechů, naopak 48 % spokojeno není. Spokojeni s demokratickými principy na obou úrovních jsou spíše mladší lidé, s vyšším vzděláním i socioekonomickým statusem, hlavní determinantou spokojenosti je ale vztah k EU – čím je pozitivnější, tím více jsou lidé se stavem jak národní, tak evropské demokracie spokojeni.
Celoevropské výsledky výzkumu veřejného mínění Eurobarometr č.84 a národní zprávy
z ostatních členských států EU naleznete zde.
Autorem národní zprávy pro Českou republiku je Vojtěch Hündl.*
