Jak efektivně a dlouhodobě pracovat s romskými občany, zejména s jejich problémovou částí? Jaký zvolit nejvhodnější způsob údržby v okolí domů, v nichž bydlí? Pro některé obce jsou to leckdy ožehavé otázky, na které musejí hledat odpověď.
Východiska mohou být různá, například spolupráce s romskými terénními pracovníky, tzv. streetworkery. Působí přímo v daných lokalitách a pomáhají radnici řešit mnohé problémy. Obce přitom mohou hradit mzdy terénních pracovníků dotacemi z fondu Úřadu vlády ČR pro záležitosti romské komunity.
Město Pardubice má výhodu v tom, že se jeho vedení v předchozích letech stále výrazněji snažilo podporovat integrační programy zejména pro mladé Romy, kterým nebyly lhostejné jejich neutěšené poměry, byli proto ochotni spolupracovat. Významným krokem ve společném úsilí byla podpora Mezinárodního programu RRaAJE (Roma Rights and Access to Justice in Europe - Práva Romů a jejich přístup ke spravedlnosti v Evropě) britské nevládní organizace European Dialogue. Tento program se uskutečnil v letech 2001 až 2003 nejen v ČR, ale i v Bulharsku, Rumunsku a na Slovensku. Podpořilo ho britské Ministerstvo pro mezinárodní rozvoj (Department for International Development). V ČR se realizoval v Brně a Pardubicích.
Ve spolupráci s pardubickým magistrátem mladí Romové již v roce 2002 založili občanské sdružení Darjav. Pro svoji činnost si vybrali místní romskou lokalitu v Husově ulici, kde v posledních letech žije v průměru 180 dospělých Romů a přibližně 90 dětí do 18 let. Vzniklo tam nízkoprahové centrum pro děti a mládež, které se věnovalo terénní a komunitní práci. Jedním z hlavních úkolů bylo odstranit nepořádek kolem bytového bloku, černé odběry elektrické energie a dlouhodobé neplacení nájemného.
PROJEKT DOMOVNÍK
První vznikl projekt Domovník. Sdružení Darja s využitím dotace od Úřadu práce v Pardubicích zaměstnalo na poloviční úvazek po dobu jednoho roku romského obyvatele domu. Ten zajišťoval úklid celé lokality včetně domů. A výsledek? Podařilo se celkově zlepšit pořádek a navodit klidnější prostředí.
Na základě tohoto pozitivního přínosu sdružení vyjednalo s magistrátem města zavedení modelu tzv. domovníků - osob z řad neplatičů v místní romské lokalitě, kteří by si svůj dluh za nájemné - při dodržení určitých podmínek - odpracovávali úklidem. Práce domovníků byla pečlivě sledována a každého čtvrt roku po zasedání rady města jim byla odpouštěna část jejich dluhu. Mnozí domovníci - neplatiči si tímto způsobem odpracovali desetitisícové dlužné částky. Společnými silami terénního pracovníka Darjavu, místních domovníků a příslušné elektrárny se rovněž povedlo úplně vymýtit černé odběry elektrické energie. Za podpory Městského rozvojového fondu Pardubice jsou v lokalitě nainstalována čidla, která už neumožňují napojit se na černý odběr.
V průběhu realizace projektu Domovník se v letech 2004 až 2006 snížil počet neplatičů nájemného a vytvořil se vzor chování při udržování pořádku v romské lokalitě. Od minulého roku v ní již působí dvě romské firmy, které zajišťují úklid. Zároveň poskytují pozitivní příklad ostatním spoluobčanům, jak se mohou uplatnit na trhu práce.
PROJEKT SPOLEČNOU CESTOU
Občanské sdružení Darjav svoji činnost dále rozvíjí. V současnosti se uskutečňuje projekt Společnou cestou. Podle projektové manažerky Věry Horváthové má pomoci zvelebit vnitroblok v Husově ulici a zároveň posílit sounáležitost místních Romů s jejich domovem. Partnerem projektu je Městský rozvojový fond Pardubice a také příslušný městský obvod, který ho podpořil částkou 100 tisíc korun. Dalších 200 tisíc korun získalo sdružení z programu Nadace VIA a Nadace České spořitelny Pomáháme lidem zlepšovat místo, kde žijí.
Manažerka Věra Horváthová, terénní pracovník Jan Miller i další zdůrazňují, že je důležité, aby se do projektu aktivně zapojili samotní Romové žijící v Husově ulici. Například mohou veřejně sdělit své představy o úpravách vnitrobloku. Už se tak i stalo na prvním setkání letošního 11. února, kterého se zúčastnilo na 40 dospělých a dětí. Z předložených asi 50 nápadů bylo vybráno 10 prioritních. Nechyběly mezi nimi herní prvky pro děti, sportovní hřiště, zeleň, osvětlení a dokonce ani bezpečnostní kamery. Získané informace nyní zpracovává architekt. Na dalších dvou plánovaných schůzkách by už měla vzniknout konečná podoba úprav včetně rozdělení obyvatel do dobrovolných pracovních skupin.
Podle Věry Horváthové se tak potvrzuje, že je velmi důležité dotazovat se na názory těch, kterých se projekt bezprostředně týká. Proto si troufá i za ně vyslovit své pevné přesvědčení: "Co si naplánují, to také letos, samozřejmě pod odborným stavebním dohledem, společně postaví".
Miloš Charbuský
Jan Stejskal
