Povodeň neponičila v Praze jen domy, metro, komunikace a inženýrské sítě, ale také parky a parkově upravené plochy. V hlavním městě se rozkládají asi na 2640 hektarech a dělí se na čtyři kategorie, a to podle toho, jaký význam v systému zeleně...
Povodeň neponičila v Praze jen domy, metro, komunikace a inženýrské sítě, ale také parky a parkově upravené plochy.
V hlavním městě se rozkládají asi na 2640 hektarech a dělí se na čtyři kategorie, a to podle toho, jaký význam v systému zeleně zaujímají. První zahrnuje celoměstsky významné parky, jako například Petřín nebo Stromovku a jejich správcem je Magistrát hlavního města Prahy. Ostatní plochy spravují příslušné městské části.
Pokud za povodní nejvíce postiženou pražskou čtvrť považujeme Karlín, tak nejvíce poškozeným parkem, kromě zeleně na vltavských ostrovech jako jsou Kampa, Štvanice a Císařský ostrov, to byla především Stromovka - Královská obora.
"Má asi 86 hektarů a zatopeny z ní byly asi dvě třetiny. V některých místech byla voda až osm metrů hluboká. Nešlo jen o to, co se zničilo, ale i o to, co tam připlavalo. Ve Stromovce byly například dvoumetrové písečné duny, které odborníci identifikovali jako písek z řeky Otavy. Našli jsme tam takové kuriozity, jako byla uplavaná část včelína i s včelami, kontejner s bateriemi a cedulí Nebezpečný odpad, také ledničky a samozřejmě bahno, bahno... Škody ve Stromovce se odhadují na zhruba 90 miliónů korun. Neznamená to však, že se tam všechno bude vracet. Loni jsme zaplatili 18,5 miliónu korun, letos zatím čtyři. Předpokládali jsme, že na odstranění následků bude stačit asi 25 miliónů korun.
Dalším chráněným územím, které povodeň nejvíce poškodila, bylo mrtvé rameno řeky na soutoku Vltavy s Berounkou, zvané Krňák. Tamní biotop, tůň plná ptactva a živočichů, byl totálně poškozen a škody odborníci odhadují na 60 miliónů korun," řekla nám ředitelka odboru městské zeleně Magistrátu hl. města Prahy Ing. Kateřina Vaculová.
Které stromy nevydržely?
"Jako první "odešly" rododendrony. V okamžiku kdy opadla voda, bylo vidět, že jsou mrtvé. Stromy zahynuly několikerým způsobem. Nejdříve jich padlo asi 200 náporem vody. Další tím, jak stály ve vodě, odumřely, pletiva nemohla dýchat a stromy se vlastně udusily. Kolegové z Moravy nás upozornili, že se tak může stát i dva roky po povodni. Viděli jsme, že některé se letos na jaře olistily, ale zanedlouho listy uschly a stromy jsou pryč. V současné době jsme přišli asi o 400 stromů.. Bohužel to pokračuje. Nejhůře povodeň snášejí jehličiny a stromy, které nejsou zvyklé na zátopy. Jediné druhy, které ji dobře přežily, jsou duby a vrby. Jakž takž ji snesly ještě javory. Olše, které snášejí jen krátkodobé zatopení, odešly. Je to pro nás učebnice chyb v této říční nivě. Zajímavé je, že voda odplavila kde co o váze několika set kilogramů. Loni jsme do rybníků vysadili lekníny a ty tam zůstaly," pokračovala Ing. Kateřina Vaculová.
Stromovka byla uzavřena a její zatopenou část hlídala policie, protože hrozilo nebezpečí uklouznutí, pádu stromu nebo větve...
"V první etapě šlo o to udržet v chodu odvodňovací systém. Ten začíná Rudolfovou štolou pod Letenskou plání. Podchází trať a ústí do Malé říčky, což je původní slepé rameno Vltavy. Císařský ostrov byl původně součástí parku - nebyl oddělen od Stromovky plavebním kanálem. Bývalý Rudolfův rybník má tu zvláštnost, že je téměř neodvoditelný - spád jeho dna je téměř nulový. V prvních dnech to byl boj. Česla nám dokonce uvolňovali potápěči. Naši vodohospodáři je potom spolu s propustky hlídali, aby voda mohla odtékat. Ve Stromovce se první tři dny dalo jezdit jen na člunech. Když se objevily cesty, tak jsme odstraňovali padlé stromy. Pomohla nám naše příspěvková organizace Lesy hlavního města Prahy, zahradníci pana Langmayera a také dobrovolníci - Hradní stráž, Daewo-Avia Letňany, školy, zahraniční studenti. Uklízelo se a odváželo bahno, písek, bahno, písek. Zároveň jsme čistili Malou říčku, která měla být vyčištěna před povodní, ale kvůli nějakým průtahům se tak nestalo, což bylo dobře, protože její vyčištění přišlo asi na 13 miliónů korun. Jenom z ní jsme vytěžili 25 tisíc kubíků bahna. V bývalé hospodářské části Stromovky, z tzv. kompostárny se bahno nechává vyschnout," uvedla inženýrka Vaculová.
OBNOVA A OCHRANA
Když zmizelo bahno, bylo třeba udělat rozbory půdy. "Na podzim nám ve Stromovce rostly rajčata a okurky, což je známý úkaz, když nefungují čistírny. Na jaře bylo potřeba obnovit 30 hektarů trávníků. Rozhodli jsme se, že se zachováme jako sedláci, kteří když pohnojí pole, tak to také neodvážejí pryč. Na podzim zahradník pan Langmayer půdu hluboce zaoral, nechali jsme to přemrznout, což je na bakterie nejúčinnější, na jaře se to uvláčelo a v květnu jsme to oseli trávou - speciální směsí z Rožnova. Letos byly extrémní klimatické podmínky. Nejdříve mrazy, pak v březnu vedro, znovu mrazy. Ty pak spoustu stromů, které se začaly probouzet, dorazily. Nakonec přišel letošní katastrofálně suchý květen a červen. Tráva byla základ. Bylo třeba umýt cesty, nalakovat lavičky, vyměnit pískoviště na dětském hřišti. Museli jsme opravit Rudolfovu štolu, která byla plná naplavenin. Dnes je opět funkční, jsou napuštěny rybníky. Jediné, co nás v oněch dnech drželo, bylo, že jsme se padlé stromy snažili maximálně využít, aby důstojně dožily. Veliká část jich šla do zoologické zahrady, která je využije pro vybavení výběhu pro zvířata. Další část převzala botanická záhrada v Tróji do nově budovaného skleníku Fata morgána. Z největších dubů udělal výtvarník lavice a ty se vrátí do Stromovky. Začátkem dubna byl park opět zpřístupněn, "konstatovala ředitelka odboru městské zeleně Magistrátu hl. města Prahy.
Z pobřežních částí Vltavy byla vegetace radikálně odstraněna. Vodohospodáři tvrdí, že by stromy měly být od sebe přibližně 10 metrů, aby se mezi ně nezachycovaly naplavené předměty.
Podle Ing. Kateřiny Vaculové by ve Stromovce měly být vybudovány protipovodňové zábrany, které by umožnily tamní viadukty výsuvnými stěnami uzavřít. Měly by se dělat letos na podzim. Část Stromovky bude trpět zátopami i nadále "zespodu", ale již nikdy by neměla být poničena v takovém rozsahu, jako loni, což způsobil proud vody a naplaveniny.
"Do konce letošního roku bychom měli udělat nové cesty, dnes jsou tam jen provizorně. Povodeň dokonce odplavila asfalt, který se někde opřel o strom. Do zátopového území a do parku asfalt nepatří. Někde ho dokonce naplácali na kostky. Dnes tam jsou cesty provizorně vysypané. Cyklistická stezka by měla mít do konce roku úplně nový povrch. Peníze na to jsou. Čekáme na stavební povolení, pak začneme," dodala.
Park bude větší
Dále pokračovala: "Rozhodli jsme se, že nepřístupné území za tratí, kde byla kompostárna a zahrádková kolonie podél Malé říčky plus další dva pozemky, připojíme k parku. Pro Stromovku to představuje dalších osm hektarů veřejně přístupných ploch. Studenti katedry cestovního ruchu Vysoké školy ekonomické nám pomáhali dělat dotazníkovou akci o tom, co by tam lidé chtěli. Shodli jsme se s Pražany, že by tam měly být rekreační louky, tu a tam stromeček, zelená hřiště, kde by se daly hrát různé hry, možná by tu mělo být i místo pro piknik. Malá říčka půjde vypouštět a čistit, což byl dříve problém. Myslím, že to bude moc pěkný kus parku. Stromovka se tak propojí s územím Císařského mlýna až na Prahu 6. Nakonec, kromě stromů, které nás dnes trápí, bude tato část pod ní lepší, než byla."
Karel Žítek
