V podstatě všechny úřady veřejné správy (s výjimkou obecních úřadů nejmenších obcí) mají připojení k internetu. Tento fakt není nutné nějak zvlášť rozebírat, v současnosti je to nevyhnutelný standard. Zajímavější je údaj o počtu úřadů s vysokorychlostním připojením (s rychlostí alespoň 256 kbps). K...
V podstatě všechny úřady veřejné správy (s výjimkou obecních úřadů nejmenších obcí) mají připojení k internetu. Tento fakt není nutné nějak zvlášť rozebírat, v současnosti je to nevyhnutelný standard. Zajímavější je údaj o počtu úřadů s vysokorychlostním připojením (s rychlostí alespoň 256 kbps). K 31. 12. 2004 mělo vysokorychlostní připojení k internetu 79 % organizačních složek státu, 100 % krajských úřadů, 41 % obecních úřadů velkých obcí a 13 % obecních úřadů malých obcí. Vzhledem ke zvyšujícímu se zájmu o vysokorychlostní internet v ČR můžeme předpokládat, že tento nárůst bude pokračovat i v dalších letech.
Výsledky šetření Českého statistického úřadu (ČSÚ) dále ukazují, že většina orgánů veřejné správy má své webové stránky (organizační složky státu: 85 %, krajské úřady: 100 %, obecní úřady velkých obcí: 84 %, obecní úřady malých obcí: 52 %. Webové stránky mají (zejména u velkých úřadů) charakter portálů s množstvím informací pro občany a podniky, případně pro specifické skupiny uživatelů. Nejjednodušší způsob on-line interakce - poskytování informací k životním situacím - nabízí 9 z 10 úřadů s vlastními webovými stránkami. Výrazně méně úřadů poskytuje náročnější způsoby interakce - stažení formuláře a vyplnění on-line formuláře přímo na webových stránkách.
Zvyšuje se počet podání přes Portál veřejné správy (PVS). Zatímco v roce 2004 bylo přes PVS uskutečněno 333 podání, v roce 2005 (podle údajů Ministerstva informatiky) už 394 842 podání. Tento pozitivní trend trvá.
Roste rovněž počet subjektů (jednotlivců a firem), které používají internet ve vztahu k veřejné správě (vyhledávání informací na webových stránkách úřadů, komunikace s úředníky prostřednictvím e-mailu, stažení formuláře nebo vyplnění on-line formuláře atd.). Zatímco v roce 2003 použilo internet ve vztahu k veřejné správě celkem 293 tisíc jednotlivců (12 % uživatelů internetu), v roce 2005 to bylo už 432 tisíc jednotlivců (16 % uživatelů internetu). Jednotlivci nejčastěji vyhledávají informace na webových stránkách úřadů. Výrazně méně využívají možnost stažení formuláře a on-line vyplnění formuláře.
Navzdory těmto pozitivním číslům Česko za průměrem EU zaostává. Jedním z důvodů je nižší procento uživatelů internetu v populaci ČR než v západní a severní Evropě. Ani nabídka a dostupnost on-line služeb poskytovaných českou veřejnou správou občanům není nikterak ohromující. Přitom kvalitní a zajímavé on-line služby jsou jedním z předpokladů zvyšování zájmu o e-government.
Andrej Kyselica
Český statistický úřad
