Naléhavost řešení kvality bydlení v panelových sídlištích si v Pardubickém kraji uvědomují jak velké, tak menší obce. Zároveň vědí, že připravit dobrý projekt není jednoduchá a krátkodobá záležitost. Dokládají to i konkrétní zkušenosti z měst Pardubice a Moravská Třebová.
Pro statutární město Pardubice je příznačné, že žádosti o příslušné dotace z programu regenerace panelových sídlišť připravují jednotlivé městské obvody (MO).
PRVNÍ BYLY PARDUBICE II - POLABINY
V MO Pardubice II - Polabiny už od roku 1999 působila komise složená z urbanistky Vendulky Růžičkové a architektů Pavla Tománka, Pavla Mudruňky, Dany Suchánkové a Petry Nacu. Zabývala se tím, jak oživit bydlení na sídlišti. Když se od roku 2001 rozběhl státní dotační program, mohl se tak do něj polabinský projekt po schválení Zastupitelstvem města Pardubic úspěšně zapojit.
Jak uvedl pracovník úřadu městského obvodu Ing. Tomáš Řezanina, například v roce 2001 se rekonstruovalo centrum okrsku Polabiny 1, postavila se nová parkoviště v ulici Bělehradské či komplex hřišť v Grusově ulici. Vše za 22,7 mil. Kč (státní dotace 62 %, podíl městského obvodu 25 % a města 13 %). V následujícím roce 2002 se uskutečnila rekonstrukce ulic Ohrazenická a Brožíkova, vnitrobloku Varšavská - Mladých celkem za 21,9 mil. Kč (státní dotace 54 %, podíl městského obvodu 28 % a města 18 %).
Vzhledem k připravenosti veškeré dokumentace i pochopení vedení města se polabinské sídliště změnilo též v roce 2003, přes-tože v důsledku celostátního překonávání důsledku ničivých povodní se nedalo počítat se státní dotací. Za 14,4 mil. Kč (městský obvod 65 %, zbytek město) byla opravena Valčíkova a Nová ulice, současně byla zrekonstruována část pěší zóny npor. Eliáše. V roce 2004 se opět za přispění státní dotace pokračovalo rekonstrukcí ulice Lidické včetně vnitrobloku s dětskými hřišti celkem za 17,5 mil. Kč (podíl městského obvodu 37 %, státní dotace 34% a město 29 %).
Kvalitní a komplexní projekt na Ministerstvo pro místní rozvoj předložily pardubické Polabiny i pro rok 2005. Nicméně státní dotaci se nepodařilo získat, neboť nebyla splněna jedna z podmínek, aby v den podání žádosti bylo město bezdlužné.
Ani tato komplikace však práce nezastavila. V Polabinách se tak za 10,7 mil. Kč (66 % městský obvod, zbytek město) podařilo zčásti zrekonstruovat ulici J. Tomana.
Rekapitulujme tedy: Za pět let se v městském obvodě II uskutečnily regenerační práce za 87,2 mil. Kč. Dotaci se podařilo získat třikrát v celkové výši 31,9 mil. Kč a zbylých 55,3 mil. Kč zaplatilo statutární město Pardubice, ať již z rozpočtu MO nebo města.
MĚSTSKÝ OBVOD I - TÉŽ BEZ DOTACE
V roce 2005 vzhledem k připomenuté situaci města neuspěla ani další žádost z Pardubic, a to z městského obvodu I. Týkala se regenerace sídliště Karla IV., které bylo v letech 1977 až 1983 vybudováno převážně panelovou technologií na síti původních ulic v bezprostřední blízkosti středu města a památkové rezervace.
Jak zdůrazňuje starostka městského obvodu Dr. Hana Tomanová, projekt kromě jiného vycházel z vyhodnocení ankety obyvatel Karloviny, kteří za priority považovali: úpravy sídlištního parteru; řešení dopravy v klidu; doplnění sídliště vhodnou zelení a městským mobiliářem; zajištění klidové zóny pro starší občany, oddělenou a vybavenou lavičkami; vybudování dalšího dětského hřiště.
Veřejnost tak svými požadavky reagovala na skutečnost, že technická úroveň obytných objektů, obdobně i inženýrské sítě (teplovodní kanál, rozvody plynu, vody, elektrokabely, síť Telecomu, kanalizace) není dnes vzhledem k jejich poměrně malému stáří kritická.
Oprávněně zato například ukazovala na špatný stav přístřešků pro kontejnery, zeleně i místních komunikací. Při vlastním zpracování studie regenerace sídliště se však zároveň přihlíželo k věkové a sociální skladbě jeho obyvatel. Její projekce do roku 2015 ukázala, že v následujících deseti letech se výrazně změní poměr lidí v produktivním a poproduktivním věku (viz tab. 1 a 2).
Přestože v roce 2005 městský obvod I státní dotaci nezískal, během roku se sídliště viditelně změnilo. Z vlastních prostředků v celkové výši 16 mil. Kč nechal městský obvod opravit čtyřproudovou křižovatku ul. Karla IV. s ul. Arnošta z Pardubic. Výsledkem bylo vybudování bezpečnostních zálivů včetně nasvícení přechodů pro chodce tak, aby byla zajištěna jejich bezpečnost; účelové komunikace k bytovému domu čp. 2591 včetně parčíku pro odpočinek.
Samotné město pěti milióny korun přispělo též k rekonstrukci ulice Jiřího z Poděbrad. Ta si získala svým řešením, zejména vodní bránou patřičné uznání odborníků.
PARDUBICKÉ PROJEKTY NA ROK 2006
Získané zkušenosti z dosavadních etap oprav umožnily, aby i pro rok 2006 pardubické městské obvody předložily na příslušné ministerstvo kvalitní projekty.
Zastupitelstvo Městského obvodu Pardubice II v rámci Programu rozvoje obvodu dalo zelenou zejména rekonstrukci místní části Stavařov. Veřejnost se s uvažovanými záměry průběžně seznamovala již od roku 2003. Vznášené připomínky vyústily v projekt, na který bylo koncem roku 2005 vydáno stavební povolení. Ještě předtím se však musela zajistit směna pozemků mezi univerzitou a městem, neboť jednou z podmínek získání státní dotace z programu regenerace je výlučné vlastnictví pozemků městem.
Projekt na rok 2006 se rozhodl podat rovněž první městský obvod. V jeho rámci by se měla komplexně rekonstruovat ulice Jindřišská II, zahrnující například položení nové dlažby, zabudování laviček, nového osvětlení i rekonstrukci inženýrských sítí. To vše by si vyžádalo náklady ve výši 13 mil. Kč, přičemž se počítá s tím, že by z nich obvod společně s městem pokryl 13 mil. Kč a zbytek státní dotace.
Oba uváděné městské obvody Pardubic chápou předložené programy regenerace panelových sídlišť jako součást svých dlouhodobých záměrů. Proto v podstatě již rozpracovaly další etapy, a to jak časový postup úprav, tak způsoby a zdroje financování jednotlivých etap do roku 2009.
O státní peníze z programu Ministerstva pro místní rozvoj požádaly ovšem i další dva pardubické městské obvody. Například městský obvod IV o 6 mil. Kč na úpravy okolí i samotných panelových domů postavených pro zaměstnance někdejších Továren mlýnských strojů. Další obvod by chtěl zase na sídlišti Dubina rozšířit parkovací plochy, kterých je na něm citelný nedostatek. V Pardubicích jsou si vědomi, že dotační prostředky ze státního rozpočtu jsou omezeny. Proto primátor města Ing. Jiří Stříteský hodnotí možnou úspěšnost projektů následov-ně: "Šanci má jeden projekt, když se zadaří, možná i dva. Byl bych ale samozřejmě rád, kdyby to byly všechny."
JAK POSTUPOVALA MORAVSKÁ TŘEBOVÁ
Dvanáctitisícová Moravská Třebová začala zpracovávat potřebný projekt v průběhu roku 2005 - až poté, co se zejména pracovníci odboru investičního a regionálního rozvoje městského úřadu pečlivě seznámili s nařízením vlády č. 494/200 Sb., které danou problematiku podrobně upravuje. V závislosti na zjištěných informacích se podle Ing. Tomáše Kolkopa, vedoucího odboru investičního a regionálního rozvoje, město rozhodlo připravit soupis všech důležitých kroků nutných k získání státní dotace. Stanovilo si pevný harmonogram úkolů a termínů jejich plnění. Nechalo si předložit nabídky od několika architektonických kanceláří a vybralo zhotovitele s nejpřijatelnějšími podmínkami. Výhodou bylo, že proti uváděnému příkladu z Pardubic nemuselo řešit směnu pozemků nebo dokonce jejich výkup.
Konkrétně půjde o zajištění investic do sídliště Západní v celkové výši 20 mil. Kč. Město přitom počítá se spoluúčastí 30 % a zbytek by chtělo hradit z dotace. Celkově by měla být akce rozdělena na 5 etap.
Koncepce regenerace byla upřesněna podle požadavků občanů, kteří na sídlišti bydlí. Pracovníci odboru investičního a regionálního rozvoje sestavili dotazník pro obyvatele sídliště, v němž například zjišťovali:
jak dlouho na sídlišti bydlí;
kolik volného času tráví na sídlišti;
jak hodnotí vybavení odpočinkových ploch (dětské hřiště, lavičky, altány s posezením, umístění soch apod.);
jak jsou spokojeni s možnostmi sportovního vyžití a co jim naopak na tomto úseku chybí;
zda považují za dostatečné parkovací plochy, umístění kontejnerů a odpadkových košů, šíři osvětlení apod.
Až po vyhodnocení této dotazníkové ankety byl záměr regenerace předložen k projednání kompetentním orgánům města.
Již z předchozích jednání však vyplynulo, čeho chce město dosáhnout svým zapojením do Programu regenerace panelových sídlišť:
zvýšit celkovou kvalitu prostředí na sídlišti (úpravy a doplnění komunikací pro pěší);
zajistit výstavbu dvou centrálních a několika menších dětských hřišť;
vyřešit nedostatek parkovacích míst pro obyvatele panelových bloků;
kultivovat městskou zeleň, modernizovat veřejné osvětlení a odstavné plochy pro kontejnery a zabezpečit větší bezpečnost provozu na sídlišti.
Několik doporučení
Je potřebné zmapovat celkovou situaci na sídlišti, ať již třeba na úseku vybavenosti mobiliářem, stavu městské zeleně či kvality místních komunikací.
Je důležité seznámit se též s názory občanů a dát jim možnost k chystaným projektům se vyslovit.
Předem je také zapotřebí zvážit ekonomické možnosti města a stav jeho financí.
Vypracovaný projekt musí být potom ve své konečné verzi zcela v souladu s podmínkami, které vymezuje nařízení vlády č. 494/2000 Sb. Až to zvýší jeho naději, že bude zařazen mezi projekty, pro které bude vyhrazena státní dotace. Ta může být udělena až do výše 70 % celkových nákladů akce, ale v posledních dvou letech byla její maximální výše předem omezena na 6, resp. 5 mil. Kč. Zmíněná dvě města - Pardubice a Moravská Třebová - jsou totiž jen malým příkladem desítek žadatelů, z nichž velká část vzhledem k omezeným prostředkům ve státním rozpočtu zůstává neuspokojena.
Tab. 2: Věková struktura sídliště Karla IV. v letech 2005 a 2015
