Ovlivňuje charakter městské zástavby postoje obyvatel k problematice třídění domovního odpadu? Na tuto otázku odpovídá sociologický průzkum, který se v letošním roce uskutečnil v Táboře.
Podrobný sociologický průzkum se zabýval chováním obyvatel města Tábora a jeho příměstských částí ve vztahu ke sběru, třídění a obecně likvidaci odpadů. Celkem bylo osloveno 220 respondentů. Rozdělení počtu oslovených domácností bylo úměrné počtu obyvatel v jednotlivých částech města. Počet respondentů představuje zhruba dvě procenta domácností ve městě. Bylo zkoumáno, zda chování obyvatel ovlivňuje typ zástavby a způsob bydlení. Při původním průzkumu bylo město rozděleno na devět částí a v každé byly výsledky zpracovány samostatně. Pro účely této práce bylo město rozděleno zhruba na čtyři stejně velké části, které se výrazně liší charakterem zástavby - starší městská zástavba, starší sídliště s okrajovou zástavbou řadových a rodinných domů, okrajové a příměstské části města, nejmladší a největší sídliště s mnohapodlažní panelovou zástavbou.
ROZDÍLY POSTOJŮ OBYVATEL
Popelnice přímo u domu mají nejčastěji obyvatelé okrajových a příměstských částí města. Společně mají popelnice nejčastěji obyvatelé středu města. Používání kontejnerů je úměrné podílu bytů v domech s více než čtyřmi byty. Výjimku tvoří střed města, kde je nutno používat více popelnic, neboť jsou problémy s umístěním společných kontejnerů na netříděný odpad. Z hlediska umístění kontejnerů na tříděný odpad je spokojenost s jejich umístěním ve všech částech města srovnatelná (kolem 58 %). V tomto podílu jsou ti, kteří mají kontejnery blízko a nebo ti, kteří je blízko nemají, ale umístění jim přesto vyhovuje. Největší polarizace z hlediska využívání těchto kontejnerů na separaci odpadu je u okrajových a příměstských částí města, kde na jedné straně třídí odpad pravidelně 56 % domácností, zatímco 20 % netřídí odpad vůbec.
Dá se říci, že Tábor se neliší od ostatních měst a pravidelně nebo často třídí odpad tři pětiny domácností. Nejvyšší procento "třídičů" a nejnižší procento "netřídičů" se nachází ve starších sídlištích a řadové zástavbě rodinných domků. Zajímavé je, že právě tam žije nejvíce podnikatelů. Vztah ke vzdělání není možno prokázat. Ve všech částech města obyvatelé nejčastěji třídí plasty, především PET lahve. Následuje papír s výjimkou okrajových částí města, kde je papír zřejmě častěji likvidován pálením. Na třetím místě je třídění skla. Lidé by požadovali nejčastěji rozšířit třídění o kovový odpad - a to především na nových sídlištích, kde těžko hledají prostor pro jeho uplatnění nebo odložení. V Táboře jsou v provozu dva separační dvory na odkládání všech druhů odpadů (odpady ze zeleně, hadry, televize, ledničky, nábytek, akumulátory atd.). I přes to, že jsou oba umístěny nejblíže sídlištím, nejčastěji je využívají obyvatelé okrajových a příměstských částí města. Struktura zájmu o odkládání jednotlivých druhů odpadu je zhruba všude stejná. Obyvatelé příměstských a okrajových částí také nejčastěji využívají kontejnery na velkoobjemový odpad, které jsou pravidelně ve stanovené dny rozmisťovány do jednotlivých částí města.
V ROZPORU SE ZÁKONEM
Z toho vyplývá, že obyvatelé příměstských a okrajových částí, kteří převážně žijí v rodinných domcích nebo v činžovních domech s menším počtem bytů, vyprodukují nejvíce odpadů a využívají nejčastěji všech forem likvidace tohoto odpadu. Tento názor podporují i výsledky korelační analýzy provedené pro původních devět částí města. Na grafu je znázorněn vztah mezi využitím kontejnerů na velkoobjemový odpad a intenzitou využívání kontejnerů na tříděný odpad. Koeficient korelace je 0,88, tedy poměrně vysoký. Předmětem průzkumu byl i názor, zda by se měl počet přistavovaných velkoobjemových kontejnerů zvýšit, neboť v souvislosti s rozšiřováním kontejnerů na tříděný odpad a s otevřením druhého separačního dvora je počet těchto kontejnerů z finančních důvodů omezován.
Názor obyvatel je v rozporu se zákonem o odpadech, který klade velký důraz na třídění jednotlivých komodit. Nejčastěji pociťují nedostatek velkoobjemových kontejnerů ti, kteří je nejčastěji využívají již dnes.
JAKÁ JE ODPOVĚĎ?
Zatímco podle studie Společnosti pro výzkum veřejného mínění Markent se o problematiku odpadu zajímá asi polovina obyvatel, podle našeho průzkumu se pravidelně nebo občas zajímají o tuto problematiku tři čtvrtiny respondentů. Na rozdíl od uvedeného průzkumu jsme neprokázali, že by tento zájem byl v korelaci s ochotou lidí třídit odpad. Lidé z centra města se sice nejčastěji zajímají o tuto problematiku, ale nepatří k nejaktivnějším při třídění odpadu.
Odpovězme tedy na otázku položenou v úvodu tohoto příspěvku: Ovlivňuje charakter městské zástavby postoje obyvatel k problematice třídění domovního odpadu? Charakter zástavby ovlivňuje životní styl obyvatel a tím i množství vyprodukovaného odpadu. Nejvíce odpadu zřejmě vyprodukují lidé, kteří žijí v rodinných domcích s charakterem vesnické zástavby a pak obyvatelé řadových domků na okraji městské zástavby. Potěšitelné je, že se změnilo jejich myšlení a snaží se využít všech forem likvidace odpadu, které jim město nabízí a nevytvářejí černé skládky, jak tomu bylo v minulosti.
Výsledky průzkumu jednotlivých částí města
Postoj obyvatel ČR k třídění odpadu
Ze šetření Společnosti pro výzkum veřejného mínění Markent vyplývá, že tři pětiny obyvatel ČR třídí domovní odpad. Je to hodně, zejména s ohledem na to, že masivnější třídění odpadu se u nás prosazuje asi dvanáct let a změna určitých životních návyků vyžaduje často celou generaci. Podle tohoto výzkumu třídí odpad nejčastěji obyvatelé středně velkých měst a bydlící v rodinném domku. Důležité je také umístění separačních kontejnerů - třídí se častěji, pokud jsou kontejnery umístěny do vzdálenosti 100 metrů. (J. Remer: Aktuální postoje obyvatel ČR k problematice třídění domovního odpadu. Sborník přednášek konference Odpady a obce, Odpadové dny 2004, s. 78-82, EKO-KOM, 2004).
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Zemědělská fakulta, pracoviště Tábor
vedoucí odboru životního prostředí
Městského úřadu v Táboře
