01.01.1970 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

"Community policing" není pro Sokolov neznámým pojmem

Na nedostatek policistů, zejména v ulicích měst a obcí, bývá slyšet nemálo stížností. Příklad z města Sokolov však dokládá, že kromě potřebného počtu policistů v příslušném obvodním oddělení Policie ČR hodně záleží i na tom, jak policejní velitelé znají očekávání veřejnosti a umí na ně reagovat i efektivním nasazením svých podřízených - a jak také dokáží spolupracovat s místní radnicí.

Koncem ledna v Praze policejní prezident plk. Mgr. Vladislav Husák na konferenci Společná cesta k bezpečí před zhruba dvěma stovkami zástupců obcí a měst v té souvislosti hovořil o community policing jako o "souhrnu takových policejních přístupů, které dokáží identifikovat a pojmenovat řadu problémů v oblasti veřejného pořádku a veřejné bezpečnosti". "Jakmile jsou jasně označeny, policie navrhuje opatření, která by těmto problémům předcházela. Nenavrhuje však ryze policejní řešení, nýbrž i taková, na nichž se budou podílet i obce a široká veřejnost," uvedl policejní prezident.

ORGANIZOVANÝ ZLOČIN, NEBO RUŠENÍ NOČNÍHO KLIDU?

Komisař npor. Mgr. Petr Kubis, vedoucí obvodního oddělení Policie ČR (PČR) Sokolov - město, říká: "Občany obecně trápí samozřejmě víc to, co se jich bezprostředně dotýká. Každý v televizi napjatě sleduje objasnění vraždy nebo zadržení drogového gangu. Jenže pokud stejnému občanovi někdo třikrát do roka vykrade vozidlo, či mu neustále v noci pod oknem tropí hluk, jde o situace, které ho právem obtěžují a při nichž se obvykle ptá: A co vlastně dělá policie? Navíc občan, kterému vykradli vozidlo, musí čekat, než policisté přijedou, pak se musí dostavit k výslechu - a zjistíme-li pachatele, musí jít i k soudu. Proto neustále opakuji, že policie musí udělat vše pro to, aby k protiprávnímu jednání pokud možno vůbec nedocházelo a občan nemusel podstupovat tyto stresující okamžiky. To je primární zadání pro "mé" policisty i pro mě samotného. A je to ovšem základní úkol i pro samosprávu."

Jeho slova potvrzuje starosta města Ing. Karel Jakobec. Například při besedách se seniory se podle jeho odhadu téměř polovina dotazů pokaždé týká pořádku a bezpečnosti ve městě, ačkoliv tato pravidelná, radnicí dvakrát ročně připravovaná setkání jsou směrována i na další problematiku. Analýza rizik ve městě, jak ji zpracovali na obvodním oddělení PČR, ovšem vychází i z dalších zjištění orgánů státní správy a samosprávy. Zdrojem jsou rovněž výstupy z několika setkání pořádaných pro místní, poměrně početnou romskou komunitu, ze schůzek s řediteli škol apod. Letos radnice kromě toho chystá rozsáhlou dotazníkovou akci, v níž obyvatelé města dostanou možnost vyjádřit se také k bezpečnosti a veřejnému pořádku.

POLICISTÉ ZPĚT NA ULICI

Na tato východiska navazovala iniciativa policie rozdělit město do tří základních sektorů pod pracovním označením A, B, C. Ty se dále rozčlenily na menší územní části A1, A2...C3. Každé z nich je přidělena stálá územní pracovní skupina složená z:

policisty ve funkci vrchního inspektora (odpovídá za činnost skupiny a zpracovává všechny trestné činy, k nimž v územní části došlo);

dvou až tří policistů zařazených do funkcí inspektorů (jsou pověřeni hlavně pěším výkonem služby, ale provádějí také úkony související s přestupky, k nimž v územní části došlo);

jednoho strážníka městské policie (reaguje zejména na podněty týkající se špatného parkování, poškozování a znečišťování veřejné zeleně a dětských hřišť, nešvarů při nakládání s komunálním odpadem apod.).

Územní pracovní skupina v přidělené územní části odpovídá za dodržování veřejného pořádku, bezpečnosti silničního provozu, má na starosti předcházení trestným činům, přestupkům atd. Své aktivity přednostně směřuje k tomu, aby občané žijící v dané územní části neměli pocit strachu, nebyli obtěžováni výtržnostmi, rušením nočního klidu, stresující dopravní situací a mohli se na její členy vždy s důvěrou obrátit se žádostí o pomoc nebo radu. Vedení obvodního oddělení nyní jedná se starostou i o tom, aby nad každou územní částí měl garanci také konkrétní volený zastupitel a stal se v ní za vedení města prvním nejbližším partnerem policistů z příslušné územní skupiny. "Následně plánujeme besedy s občany k bezpečnostní situaci v konkrétních územních částech, přičemž na těchto akcích už budou zastoupeny všechny složky," říká npor. Kubis.

Rozdělení území Sokolova je už nyní veřejnosti k dispozici na webu města www.sokolov.cz pod odkazem Policie včetně seznamu všech ulic, náležejících do každé územní části, i jmen konkrétních policistů a strážníků, kteří ji mají na starost, a telefonních kontaktů na ně. Tyto informace obsahuje rovněž brožura pro obyvatele města s názvem "Těší mě, Policie", v níž však lze nadto ještě nalézt i různé rady, jak se chránit před protiprávními jevy, základní informace o obvodním oddělení PČR apod. Npor. Kubis spolu s radnicí na webu města připravuje pro jednotlivé územní části schránky, do nichž občané budou moci posílat své stížnosti, podněty a návrhy - a policisté jim na ně budou odpovídat.

Už v těchto dnech by každý policista zařazený do územní skupiny měl ve "svých" ulicích rozdávat občanům vizitky se svým jménem a fotografií, telefonním kontaktem a seznamem ulic, které dostal na starost.

Každá protiprávní událost, k níž v územní části dojde, se eviduje v informačním systému obvodního oddělení PČR. Tak jeho vedoucí má přehled o tom, co se ve které části děje a jak tam jsou jednotliví policisté vytíženi. Může také rychle reagovat operativními opatřeními, pokud se například v některé územní části zvýší počet případů vykrádání automobilů, vandalismu apod.

KDYBY TAK K TÉ VRAŽDĚ DOŠLO ZA POTOKEM, PANE RADO...

Zajímalo nás, zda nehrozí riziko, že policisté z územních skupin si začnou hledět jen svého rajonu a přehlížet vše, co se děje mimo něj. Zcela v duchu parafrázovaného citátu z Hříšných lidí města pražského: "Škoda, pane rado: Kdyby k té vraždě došlo za potokem, už by to byla záležitost četníků - a ne naše...."

"Dovolím si tvrdit, že je to spíše naopak," oponuje npor. Kubis. "Pachatelé se přece nezaměřují jen na jednu část města, ale operují po celém Sokolově. Proto jednotlivé územní skupiny musí spolupracovat. Zároveň však obousměrně komunikují i s vedením obvodního oddělení, kterému přenášejí své poznatky "z ulice" a přicházejí s vlastními návrhy na řešení. To oni přece nejlépe znají situaci ve svém okrsku. Vedení oddělení jim naopak zajišťuje servis v podobě vyslání dopravní policie, hlídkové služby, kriminální policie apod. Policisté z územních pracovních skupin musí také při pravidelných měsíčních schůzkách dokladovat svoji práci. Například se zpovídají z toho, proč z jejich okrsku neustále přicházejí stížnosti na parkování nebo proč je tam zvýšený nápad trestných činů vloupání do vozidel. Nereaguje-li územní skupina na vzniklý problém, jsou její členové negativně hodnoceni. Hodnocení přitom spočívá ve dvou rovinách: za kvantitativní (standardní policejní činnosti) a kvalitativní ukazatele (bezpečnostní situace v územní části)."

NEJSOU NA "SLEPÉ KOLEJI"

I na obvodním oddělení PČR v Sokolově - městě jsou mladí policisté, kteří v komunikaci s občany zatím nemají příliš zkušeností. Naopak starší policisté ještě donedávna ovládali tuto komunikaci jen v jejím pasívním pojetí: Mluvit s občanem teprve tehdy, až se "něco" stane. "Moderní policista však musí umět aktivně navázat rozhovor s občanem. Tak se dozví maximum informací a může na ně reagovat. Jedině tím můžeme naplnit primární charakter policejní práce, tedy snížit nápad protiprávních jednání a vytvořit bezpečné město," říká npor. Kubis.

Odpověděl tak i na náš dotaz, zda se policisté zařazení do územních skupin necítí být takříkajíc na slepé koleji. Totiž když nejčastěji řeší běžné, zdánlivě možná až banální případy, které jim nedají tolik vyniknout pro další služební postup. Jenže i policista "na ulici" musí být dobře kvalifikovaný. V Sokolově se právě tito policisté učí s pomocí psychologa moderní komunikační techniky verbální i nonverbální komunikace a díky podobným novým znalostem se před nimi otevírají i možnosti pro další profesní růst.

Po analýze rizikových oblastí v Sokolově a na základě spolupráce s radnicí policie přijala pro město i některá další opatření. Tak třeba opatření TRASA zajišťuje, aby mezi 16. a 19. hodinou, kdy se v centru koncentruje nejvíce lidí, byla u obchodních domů, bank či pošty posílena hlídková služba. Opatření BEZPEČNÁ NOC zase zaručilo, že ve chvíli, kdy jedna pěší policejní hlídka opouští náměstí, přichází tam už další.

KAMERY V RUKOU POLICIE ČR

Zaujalo nás, že v Sokolově - na rozdíl od převažující praxe v jiných městech - radnice městský kamerový systém svěřila Policii ČR, a nikoliv městským strážníkům. Starosta Ing. Karel Jakobec vysvětluje, že když město kamerový systém budovalo, městská policie v Sokolově ještě neexistovala. "Upřímně řečeno, ani městskou policii příliš posilovat nechceme, a platit tak z peněz města práci, kterou (pokud chce) zvládne policie státní," tvrdí starosta. "Navíc jsem přesvědčen o tom, že Policie ČR dokáže obsluhovat kamerový systém kvalitněji a rychleji může zasáhnout. Městská policie je s kamerovým systémem propojena, vidí, co operátor právě sleduje, ale kamery sama neřídí."

Npor. Kubis považuje svěření městského kamerového systému do rukou Policie ČR za správné. A dodává: "Monitoring města pomocí kamer je rozdělen na aktivní a pasívní. Aktivní běží každý den v době od 20 do 4 hodin. V tuto dobu je systém ovládán policistou obvodního oddělení, který má v knize instruktáží napsány úkoly, jimž se musí během monitoringu věnovat. Kromě toho sám iniciativně vyhledává osoby v pátrání, kontroluje objekty, vozidla, náměstí atd. Policista může jednoznačně rychleji - a dovolím si říci, že i profesionálněji - reagovat na vzniklé situace. Monitoring probíhá v místnosti dozorčí služby, takže pokud je oznámeno vloupání do vozidla, rvačka apod., policista dozorčí služby předá informaci obsluze kamerového systému, která kamery ihned zaměří na zájmovou oblast. Tak lze bez prodlení a přesně navádět do prostoru hlídky, sledovat jednání pachatele a snadněji jej dopadnout."

Npor. Kubis disponuje rozsáhlou prezentací k využívání kamerového systému Policií ČR i se záznamy, které může případným zájemcům poskytnout.

IVAN RYŠAVÝ

Co je to community policing?

Je to spíš filozofie než taktika nebo nějaký specifický přístup. A jako filozofie také pracuje s určitým teoreticky odůvodněným názorem na své okolí a postavení člověka - v tomto případě policisty - v něm. Koncept je vždy doplňován v lokálních variantách, které mj. spojují tato základní východiska:

Policejní práce orientovaná na službu veřejnosti nenahrazuje standardní práci policie na základních útvarech, ale doplňuje ji a významně usnadňuje.

Policisté jsou k proaktivní činnosti motivováni částečným přenesením zodpovědnosti za bezpečnostní situaci v "jejich" lokalitě, s čímž souvisí i relevantní část rozhodovacích pravomocí.

Preventivní aktivity jsou stejnoměrně delegovány na každého policistu v rámci jeho běžných služebních povinností.

V lokalitě dlouhodobě působí stejní policisté, aby měli dostatek času získat dobrou místní znalost a aby občané mohli dobře poznat "svého" policistu.

ZDROJ: MV ČR

Ajax se narodil v Sokolově

jedním z projektů Komplexního součinnostního programu prevence kriminality na místní úrovni je od roku 2001 pracovní sešit Ajaxův zápisník. Projekt vznikl v Sokolově a od roku 2002 je celorepublikový. Je určen dětem ze 2. a 3. tříd základních škol, které se nenásilnou zábavnou formou seznamují s jednotlivými tématy v pracovním zápisníku. V tom jim pomáhá maskot třídy - plyšový policejní pes Ajax, po němž byl zápisník nazván. Por. Blažena Kašparová z Okresního ředitelství PČR Sokolov, která stála u zrodu projektu, říká: "Už předtím jsem prováděla přednášky mezi dětmi na školách. Jenže tahle práce obvykle následovala až po vzniklém problému, jako je krádež ve škole, šikana, nevhodné až agresívní chování mezi žáky i vůči učitelům, ničení nábytku apod. Tento postup nenaplňoval význam slova prevence. Navíc děti často ani nevědí, že jednají v rozporu s určitými pravidly, morálkou, natož zákonem."

A právě témata jako šikana, drogy a hazardní hry, bezpečné prázdniny, cyklista, chodec, co se smí a nesmí aj. jsou obsažena v Ajaxově zápisníku, který děti ve škole dostávají z rukou uniformovaného policisty a s nímž pak pracují za pomoci učitelky v hodinách prvouky nebo doma za pomoci rodičů.

Na tento projekt navazuje didaktická hra Hrajeme a učíme se s Ajaxem a pro děti předškolního věku, děti vyrovnávacích tříd a prvňáčky hra Ajaxův kufřík. Projektem roku 2005 je počítačová hra na CD bezpečný den s Ajaxem pro děti ve věku 6 - 10 let.

ZDROJ: OŘ PČR SOKOLOV

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2025 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down