Asi třetina obydlených bytů v Česku má ústřední dálkové vytápění a ve dvou třetinách ze 4,48 milionu obydlených bytů je zavedený plyn. Tyto domácnosti tak musejí kvůli energetické krizi počítat se zdražováním. Vodovod má zavedený 99 procent obydlených bytů. Vyplývá to z výsledků loňského sčítání, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Podle výsledků Sčítání 2021 má přes tři miliony bytů připojení na plyn z veřejné sítě, pouze minimum (přes 23 000 bytů) na plyn z domovního zásobníku. Podíl bytů s připojením na plyn se liší mezi kraji. Zatímco v Jihočeském kraji má plynovou přípojku necelá polovina obydlených bytů, v Moravskoslezském a Jihomoravském kraji jsou to více než čtyři pětiny.
Devět z deseti obydlených bytů v Česku je vytápěno ústředním topením. Přibližně třetina má ústřední dálkové vytápění z teplárny či kotelny mimo dům, další třetina využívá ústřední vytápění s vlastním zdrojem pouze pro daný byt, shodně necelých 1,5 milionu bytů. Pětina obydlených bytů má ústřední domovní vytápění. Jako hlavní zdroj energie k vytápění bytu je nejčastěji využíván plyn (přes 1,53 milionu bytů) nebo energie z kotelny mimo dům bez rozlišení paliva (1,49 milionu bytů).
Kvůli energetické krizi mimo jiné způsobené invazí Ruska na Ukrajinu letos dochází a dojde ke zdražování dálkového vytápění, což už některé teplárny oznámily. Například společnost Jihlavské kotelny předpokládá v příštím roce nárůst ceny tepla v průměru o 60 až 70 procent. Nymburská společnost Thermoservis kvůli nárůstu ceny plynu od listopadu zdraží teplo přibližně o pět procenta, od ledna zřejmě dvojnásobně. Lidé nyní u Thermoservisu platí 620 korun za gigajoule.
Rostou i účty za plyn a elektřinu, proto vláda od příštího roku zastropovala ceny energií. U plynu se pro domácnosti jedná o 3000 Kč za jednu MWh, k tomu je potřeba připočíst distribuční poplatky. Ministr financí Zbyněk Stanjura prohlásil, že Česko bude mít dostatek plynu na zimu. Zásobníky plynu jsou podle jeho slov naplněné téměř z 95 procent, což představuje více než 3,2 miliardy kubických metrů plynu.
Lokální topení, převážně kamna, využívalo podle sčítání 348 104 domácností, nejvíce v Praze (59 359), ve Středočeském (49 459) a Jihomoravském (38 345) kraji. Uhlí, koks a uhelné brikety používalo k vytápění přes 240 000 obydlených bytů, tepelná čerpadla 101982 a solární kolektory 1343. Ze statistik sčítání dále vyplývá, že samozřejmostí v bytech je vodovod, který má ve všech krajích více než 99 procent obydlených bytů, u nichž byl údaj zjištěn. Většina bytů má přívod vody z veřejné vodovodní sítě, například v Praze je to až 99 procent.
V regionech s vysokým podílem rodinných domů a venkovského osídlení využívá část obyvatel i soukromý zdroj vody v podobě studny. Více než desetina obydlených bytů s připojením na vodovod ve Středočeském a Plzeňském kraji měla pouze soukromý zdroj vody.*
/ČTK/
