V Krkonoších do základní dopravní obslužnosti umně integrovali i turistické linky. Jak je však tato služba, hojně využívaná návštěvníky nejvyššího českého pohoří i místními obyvateli, financována? A co přináší odlehlejším malým obcím?
Přes 800 kilometrů čtverečních zaujímá území, na němž působí Krkonoše - svazek měst a obcí. Toto dobrovolné sdružení čtyřiceti krkonošských samo-správ, reprezentujících více než 60 tisíc obyvatel, chce především uvádět do života projekty na podporu cestovního ruchu a zajišťovat jejich financování. Slovy předsedy sdružení Ing. Jana Sobotky, starosty Vrchlabí, svazek se svými integračními aktivitami snaží překrýt i "nešikovné rozdělení nejvyšších českých hor a jejich širokého podhůří mezi dva kraje: Královéhradecký a Liberecký".
DVA KRAJE - DVA PŘÍSTUPY
Ve snaze turisticky dál zatraktivnit území se svazek v roce 2004 rozhodl pro dva projekty veřejné dopravy - tzv. "cyklobusy" a "zimobusy". Cyklobusy i zimobusy nyní propojují pohoří sítí svých linek s návazností do jednotlivých údolí i do podhůří. Umožňují přepravu jízdních kol a lyží, ale hlavně podstatně zlepšují dopravní propojení regionu i pro trvale žijící obyvatele. Financování obou projektů však bylo oříškem. Liberecký kraj totiž zahrnul linky cyklobusů a zimobusů do své základní dopravní obslužnosti, zatímco Královéhradecký kraj jejich podporu řeší grantovou formou s poukazem na to, že příjemce grantu je neustále motivován k lepší kvalitě služby. Daří se to?
Předseda svazku odpovídá: "Daří. Svazek totiž i prostřednictvím dotazníků mezi cestujícími kontroluje úroveň poskytovaných služeb, sleduje, nedochází-li k problémům mezi řidiči a cestujícími, zda není třeba spoj posílit, a řeší případné reklamace. Motivaci tedy dále přenášíme na dopravce, aby službu zlepšovali a tržby a příjmy byly co nejvyšší. Jsme závislí na tržbách. Jako svazek totiž odpovídáme za vyúčtování grantů, takže pokud by tržby byly nízké, případnou ztrátu bychom museli dorovnat sami."
ZISK PRO ODLEHLÉ OBCE
Svazek Krkonoše jako koordinátor projektu se aktivně zapojuje do sestavování jízdních řádů cyklobusů i zimobusů. Turistické linky jsou postaveny tak, aby nenastal souběh dotovaných spojů. Proto cyklobusy nejezdí po hlavních silnicích. Ing. Jan Sobotka připomíná, že díky tomu je zajištěno často jediné spojení do některých odlehlejších obcí, takže turistické linky tam zcela suplují základní dopravní obslužnost. Do některých obcí během víkendu dokonce zajíždí pouze turistický autobus. Na Horní Malou Úpu se zase počet spojů zvýšil díky cyklobusům na osm denně. "Prvoplán byl zajistit pro turisty ranní a odpolední autobus. Tudíž tyto linky "navíc" nenasazujeme každé dvě hodiny. Jistě by bylo dobré mít turistickou dopravu celoročně. Jenže autobusy by pak zůstávaly nevytížené. Po konzultacích s dopravci ladíme spoje tak, aby částečně vyhovovaly i místním lidem," vysvětluje předseda svazku.
K rozdílnému způsobu financování turistických linek v praxi obou krajů Ing. Jan Sobotka poznamenává: "Každá forma má své. Já se přikláním k základní dopravní obslužnosti. Je to organizačně jednodušší a možná i levnější. Pravda, v případě grantu bývá větší snaha ho naplnit a s jeho získáním se otevírají i širší možnosti na inzerci, tisk letáků, map apod. Jenže spoléhat na granty - dříve víceleté, nyní pouze roční, je nejisté pro dlouhodobější záměry a plánování. Rozhodnutí krajské politické garnitury, zda bude grant přidělen či nikoliv, není nikdy předem jisté. Na druhou stranu zahrnutí turistické linky do základní dopravní obslužnosti s sebou zase nese nevýhodu, že cyklobus je zařazen do jízdního řádu a nejsou peníze na jeho propagaci mezi návštěvníky Krkonoš a koneckonců ani mezi místními občany. Jinak řečeno, turistická linka pak může přepravovat zbytečně méně klientů a nedosáhne na vyšší tržby. Snahou našeho svazku je, aby oba projekty fungovaly v totožném režimu na území obou krajů. V tom vidíme jistotu, že budou pokračovat i v dalším roce a místním lidem trvale umožní dopravu za životními potřebami. Domníváme se, že by oba projekty měly být začleněny do integrované dopravy. Proto pozitivně vnímáme současné snahy obou krajů i pokusy ke společnému jednání. Cílem integrace je společný dopravní systém a stejné podmínky pro obyvatele i návštěvníky v celých Krkonoších. Náš svazek se proto připojuje k iniciativě Královéhradeckého kraje, aby železniční, autobusová i tato turistická doprava vytvořily se základní dopravní obslužností jeden celek. Máme zájem na celkové integraci, tedy i na straně Libereckého kraje. Cílem je, aby v budoucnu bylo možné používat všechny druhy veřejné dopravy na celokrkonošský skipas."
MODEL I DO JINÝCH REGIONŮ
Je model cyklobusů a zimobusů přenositelný i do jiných turisticky atraktivních oblastí a na co by si tam při jeho přípravě měli dát pozor? "Určitě jej lze použít tam, kde obce stojí o to do základní dopravní obslužnosti zavést i turistickou dopravu. A čeho se vyvarovat? Určitě nekvalitně poskytovaných služeb. Nepřibírat ke spolupráci autodopravce, který pro přepravu kol či lyží není dostatečně vybaven," odpovídá Ing. Jan Sobotka.
"Podpora turistických linek je jednoznačně podporou cestovního ruchu a přináší hned dva efekty: Cyklobusy či zimobusy slouží místním obyvatelům i turistům a mají výrazně pozitivní ekologický dopad. Nehledě na to, že nejsou ucpány silnice. Umožnili jsme turistům ze západních Krkonoš, například z Harrachova, vydat se autobusem do východních Krkonoš, vidět Sněžku - a stejným způsobem se zase vrátit zpět. To tu nikdy nebylo," uzavřel předseda krkonošského svazku měst a obcí.
DÁŠA PALÁTKOVÁ
