Vysloví-li se cyklodoprava, řada lidí si vybaví »šílence«, kteří svůj bicykl neodloží, ať je léto či zima. Jiným vytane na mysli výstavba cyklostezek za mnohdy diskutabilní cenu. Ti, kdož nahlížejí dopravní systém (mobilitu) komplexně, však v její podpoře vidí možnost, jak ulevit provozu ve městech a obcích.
Řadíte-li se do jedné ze dvou prvně uvedených skupin, mohou vám následující informace pomoci rozšířit obzory, ať už svůj názor změníte, či nikoliv.
PŘEŽIJE CYKLOSTRATEGIE 2013?
Úvodem a pro připomínku: Cyklistická doprava je součástí mobility měst a obcí vedle individuální automobilové, pěší a veřejné hromadné dopravy. O rozšíření tohoto chápání usilují průkopníci a propagátoři jejího rozvoje - vnímat kolo jako rovnocenný prostředek dopravy do zaměstnání, školy, za zábavou. (Cyklodopravu je třeba odlišit od cykloturistiky, kde kolo je prostředkem volnočasového vyžití.)
Přívlastek »rovnocenný« je důležitý. Podle zastánců cyklodopravy totiž její podpora není diskriminací ostatních způsobů přepravy. A jejím rozvojem se ve výsledku uleví též uživatelům osobních automobilů, protože provoz bude plynulejší (jak dokládají výzkumy např. z německých Drážďan či Lipska, více na www.cyklodoprava.cz).
Koncepčním dokumentem pro podporu a rozvoj cyklodopravy u nás je Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy 2013-2020 (Cyklostrategie 2013), již v květnu schválila vláda. O to, aby nezapadla prachem, se snaží v červenci ustavená Asociace měst pro cyklisty (www.cyklolomesta.cz), jejímž předsedou je jihlavský primátor Ing. Jaroslav Vymazal a jednatelem národní cyklokoordinátor Ing. Jaroslav Martinek.
Cyklostrategie definuje stran cyklodopravy tři specifické cíle, z nichž dvěma se v dalším textu věnujeme blíž: zajistit finance pro cyklistickou infrastrukturu a zvyšovat bezpečnost (včetně legislativních změn).
FINANCOVÁNÍ CYKLOOPATŘENÍ
Na budoucí zdroje financování procyklistických opatření jsme se dotázali na Ministerstvu pro místní rozvoj, které zastřešuje přípravu programového období 2014-2020. Marek Ženkl z odboru komunikace potvrdil, že podpora cykloopatření je obsažena v návrhu Integrovaného operačního programu (v neveřejné verzi z 30. 9. 2013).
Přesněji v Prioritní ose 1 Konkurenceschopné, dostupné a bezpečné regiony, což dále rozvádí Specifický cíl 1.2 Rozvoj integrovaných dopravních systémů a udržitelných forem dopravy: Zkvalitnit infrastrukturu pro pěší a cyklodopravu v mezinárodní síti (Eurovelo), národních a regionálních sítích a v návaznosti na města a obce; Vytvořit podmínky pro mobilitu a optimalizace sítě cyklostezek a cyklotras, včetně zajištění bezpečnosti a bezbariérovosti a vytvořit zázemí v cíli včetně zkvalitnění podmínek v zázemí; Dosáhnout cíle definované v Národní strategii cyklodopravy ČR 2013-2020.
K podporovaným aktivitám má patřit: zvyšování bezpečnosti na střetech železniční, silniční a cyklodopravy včetně pěší dopravy (křížení, souběh); výstavba a rekonstrukce cyklostezek včetně řešení kolizních míst a budování potřebné infrastruktury pro cyklodopravu (např. parkovací místa pro kola u dopravních terminálů); projektová příprava budování cyklostezek; výstavba a údržba cyklostezek, společných stezek pro chodce a cyklisty a dalších vhodných komunikací pro cyklisty; cyklistické pruhy na místních komunikacích a projekty ke zvýšení bezpečnosti (např. křížení cyklostezek); přístupnost nástupišť a zejména možnost odstavování jízdních kol v rámci Bike & Ride na zastávkách a stanicích železniční, autobusové a veřejné dopravy; výstavba cykloparkovišť a úschoven kol v rámci budování dopravních terminálů; možnost přepravy kol v prostředcích veřejné dopravy (zejména železnice, cyklobusy).
Marek Ženkl však upozornil, že finální verze IROPu ještě může doznat změn, zejména ve vazbě na vyjednávání s Evropskou komisí. Ostatní návrhy programů cykloopatření neřeší.
V návrhu rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury na příští rok je podle upřesnění Bohumily Schlegrové ze sekretariátu ředitele SFDI na program výstavby a údržby cyklistických stezek alokováno na příští rok 150 mil. Kč (stejně jako letos). Rozpočet musí schválit nová Poslanecká sněmovna. Výzva »Pravidla pro rok 2014« je zveřejněna na webu SFDI a končí 10. 1. 2014. Novinkou je poskytnutí příspěvku na cyklopruhy a to v rámci příspěvků na programy zvyšující bezpečnost dopravy.
LEGISLATIVNÍ ZMĚNY
Jde-li o potřebné změny legislativy, jež dosud brání provádění tzv. nízkonákladových procyklistických opatření (více v rozhovoru na str. 6 či v anketě na str. 7), působí na Ministerstvu dopravy od roku 2011 Komise pro začlenění rozvoje cyklistické dopravy do silniční legislativy (tzv. Cykloskupina). Dosavadní praktické výstupy její práce shrnul Zdeněk Neusar z tiskového oddělení.
Jde o zákon č. 197/2012 Sb., jímž se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, který od 13. 6. 2012 povoluje cyklistům starším 18 let vézt děti v přívěsném vozíku, nebo dítě na dětském kole připojeném k jízdnímu kolu spojovací tyčí. Dalším výstupem je novelizace vyhlášky č. 30/2001 Sb., jíž se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích, kdy byly stanoveny nové dopravní značky, např. Vjezd cyklistů v protisměru povolen (č. E 12b), Přejezd pro cyklisty přimknutý k přechodu pro chodce (č. V 8b), Piktogramový koridor pro cyklisty (č. V 20).
V současnosti spolupracuje Cykloskupina úzce s Asociací cykloměst a připravuje návrh legislativních změn vycházejících z Cyklostrategie 2013. K závěrům z dosud posledního společného jednání (19. 11. 2013) patří i to, že Odbor provozu silničních vozidel MD připraví do 19. 2. 2014 návrh podrobného popisu navrhovaných změn v zákoně č. 361/2000 Sb. a příp. návrh paragrafového znění změn vyhlášky č. 30/2001 (Více www.cyklomesta.cz, sekce Aktuality).
Velkým kamenem úrazu je rovněž znění z. č. 334/1192 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu z roku 2010, kdy se skokově zvýšily sazby náhrad za vynětí ze ZPF. Cyklostezky nejsou vedeny ve výčtu staveb, pro něž se vysoké odvody nepředepisují. Příslušnou legislativní změnou se v červnu měla zabývat Poslanecká sněmovna...
»Žádné další změny, o kterých bylo jednáno v souvislosti s připravovanou větší novelou zmíněného zákona, přijaty nebyly,« sdělil Matyáš Vitík, tiskový mluvčí MŽP. »V připomínkovém řízení nebyl uplatněn požadavek na úpravu odvodů pro cyklostezky. O dalším postupu ve věci novely zákona se bude rozhodovat v následujícím období.«
V dosavadním stručném přehledu problémů i vyhlídek dalšího rozvoje cyklodopravy nebyl příliš prostor věnovat se možné změně vnímání cyklodopravy. Tak alespoň na závěr: Kolo jako sport, nebo i dopravní prostředek? Jak zní vaše odpověď?
Podaří se v blízké době vymýtit podobný les značek? (Uherské Hradiště)
FOTO: WWW.CYKLODOPRAVA.CZ
Pardubice provozují celoměstský sčítací systém intenzity cyklistické dopravy.
FOTO: VOJTĚCH JIRSA
Vracíme se na začátek, říká národní cyklokoordinátor Ing. Jaroslav Martinek
Letos v květnu schválila vláda Petra Nečase Národní strategii rozvoje cyklistické dopravy pro léta 2013-2020 (Cyklostrategie 2013). Jak se zatím daří naplňovat její hlavní cíle?
Momentálně nejtěžším úkolem bude seznámit novou vládu s Cyklostrategií 2013 a ukázat, že ne všechno, co schválila vláda předchozí, je špatné. Dokument chceme představit i novým poslancům. Jediným »hráčem«, který to dokáže, je Asociace měst pro cyklisty. (Vznikla letos v červenci, v současnosti má asi 36 členů. Jaroslav Martinek je jejím jednatelem. Asociace připravuje ve spolupráci s Centrem dopravního výzkumu Cyklistickou akademii, která se má rozběhnout počátkem příštího roku, pozn. red.). Proto jsme vydali i »Příběhy, které ovlivnily podobu Cyklostrategie 2013«, jež jsou určitým vzkazem pro novou vládu: jako obce a města to myslíme vážně.
Ale zpět k dotazu: podařilo se naplnit cíl 3.3 - Národní síť měst přátelských pro cyklisty - vznikla Asociace cykloměst. A než začne fungovat nová vláda, nový ministr dopravy, uskutečňuje Cyklostrategii, protože není s kým jednat. Úředníci se obávají převzít aktivitu. Ale jasně deklarujeme, že jsme budoucí vládě partnery. Začali jsme obcházet poslance napříč stranami a chystáme nové memorandum o podpoře cyklodopravy. Bude-li funkční trojúhelník: samospráva (města, kraje), poslanci/nejvyšší politici a ministerstva/úředníci, bude fungovat i Cyklostrategie jako celek. Nyní se vracíme do prvopočátku a říkáme: Vše je vymyšleno, připraveno a garantem je Asociace.
Při Ministerstvu dopravy vznikla v roce 2011 Komise pro začlenění rozvoje cyklistické dopravy do silniční legislativy (tzv. Cykloskupina). Jak se to na poli legislativních změn vyvíjí?
Podle litery zákona pracuje skupina dobře, schází se, ze schůzek se pořizují zápisy. Ale já se ptám, zda už se neschází nějak dlouho a kde jsou konkrétní praktické výstupy. Nechceme totiž, aby se Cyklostrategie zařadila do řady dalších cyklostrategií, v nichž si dokazujeme, jak je všechno krásné. Chceme, aby se opravdu něco změnilo!
Města a obce volají po zajištění dostatku financí na cykloopatření. Jaká je situace např. v Německu, jehož zkušenosti se snažíte předávat v rámci projektu Central MeetBike?
Pokud jde o zkušenosti z Německa (což je i další bod Cyklostrategie), cílem je to, aby města a vůbec společnost uměly využívat nízkonákladová opatření.Němečtí kolegové se nás ptají: Proč do všeho cpete tolik peněz a dáváte rovnítko mezi cyklistickou dopravu a cyklostezky? Správně byste se měli podívat, jaké jiné možnosti máte: cyklopruh, obousměrný vjezd cyklistů do jednosměrek... A jsme zpátky u legislativy, která brání takovým opatřením, jako je např. cyklistická ulice, víceúčelové pruhy aj.
Proto nastupují starostové, jako např. v Uherském Hradišti (město pilotně testuje tzv. víceúčelové pruhy, opatření, které naše legislativa nezná - víceúčelové pruhy, pozn. red.), kteří řeknou, že chtějí tento stav změnit. Ale jsou to odhodlání na hraně zákona, která lze provést díky dobré spolupráci s odborem dopravy, s policií atd. Jde doslova o hrdinství lidí, kteří si danou věc tzv. vezmou na triko. Dělají to samozřejmě s právnickým rozborem, že to daný paragraf umožňuje. Ale z druhé strany přijde někdo jiný a řekne, že to tak není. A máme tu dva rozdílné postoje ke stejnému zákonu/paragrafu - jeden zákon, ale dvojí výklad pohledu.
Abychom tyto diskuse utnuli, řekneme: Změňme zákon. Nejde totiž o zkoušku, zda se dané opatření osvědčí i u nás, protože se už dávno osvědčilo jinde.
Položím vám otázku: Víte, jaký je hlavní argument úředníků, kteří se staví proti opatřením, jako je např. zmíněný víceúčelový pruh? Nelze jej povolit protože se u nás řidiči neumí chovat a tím pádem jde o nebezpečné opatření. Rádi bychom jim na příkladu odvážných měst a obcí ukázali, že to není pravda.
Komplikací zavádění nízkonákladových opatření je i rozdělení pravomocí mezi správci komunikací různých tříd.
Vedou-li přes město silnice I.,II. i III. třídy, záleží výlučně na ochotě krajské správy nebo ŘSD domluvit se s městem, jestli se na silnicích, které spravují, objeví integrovaná opatření. Takže to, co vypadá jednoduše, že se např. namaluje cyklopruh, často padá s tím, že správce tomu není nakloněn. Problémem je i to, že se o ten pruh musí někdo starat. Nejde jen o to, zda je to opatření možné/dobré, ale jde o peníze. Praxe se samozřejmě v různých krajích různí. I toto lze legislativou změnit.
Co by však mělo všude zaznívat je, že nejde primárně o změnu legislativy či financování, ale o otázku bytí či nebytí: Jak se u nás cyklistická doprava vnímá? Je to doprava, patří to do měst, nebo je to sport? A to je možná celý příběh Asociace, Cyklostrategie. Odpoví-li si dotyčný/á, kteří rozhodují, kladně, pochopí, proč měnit legislativu, způsob financování. Pokud ne, nechápou cokoliv dalšího.
ANKETA
Města, která fandí cyklodopravě, upozorňují na hlavní překážky jejího rozvoje: zastaralou legislativu, špatné dopravní plánování, málo financí a především blok v obecném povědomí
Co podle členů, příp. podporovatelů Asociace měst pro cyklisty brání/pomáhá rozvoji cyklodopravy u nás? Nabízíme výběr z odpovědí Českých Budějovic (ČB), Děčína, Hradce Králové (HK), Jihlavy, Kadaně, Kunovic, Liberce, Napajedel, Olomouce, Ostravy, Otrokovic, Pardubic, Přerova, Rousínova, Tábora, Uničova, Valašských Klobouk (VK) a Zlína.
1) Kdo má na obecním/městském úřadě na starosti »agendu« cyklodopravy?
2) Jaké zdroje využívá město/obec pro financování opatření k podpoře cyklodopravy?
3) Povedlo se vám zavést opatření, které je na naše poměry ojedinělé, inspirativní?
4) V čem vidí největší překážky, které v současnosti brání rozvoji cyklodopravy u nás?
1. Pracovní skupina (PS) k cyklodopravě pod vedením starosty/starostky funguje např. v Napajedlích (připomínkuje legislativu, výstavbu cyklostezek, plánuje cykloakce). Neformální PS působí při ostravském magistrátu, komunikuje i s jednotlivými obvody u akcí, jež financuje město na jejich území. PS složené z místních politiků, úředníků, policistů i externích odborníků má i Zlín, Olomouc, Přerov, Jihlava. VK mají PS pro přípravu cyklostezek (odbor dopravy se vyjadřuje spíš k povolovacím řízením).
Zřizují-li města funkci cyklokoordinátora, obvykle je kumulovaná (v Otrokovicích je to vedoucí odboru dopravy, v Liberci a v ČB pracovník útvaru hlavního architekta, ve Zlíně pracovník oddělení koordinace projektů, v Uničově projektový manažer odboru investic a strategického rozvoje, v Táboře a v Kunovicích vedoucí odboru investic, pracovnice podobného odboru je cyklokoordinátorkou Děčína, v Olomouci je zaměstnán na odboru koncepce a rozvoje).
Cyklokoordinátor by měl vědět o všech projektech, jež na úřadě vznikají a týkají se dopravy. Pardubický se stará o koncepci a plánování (cyklogenerel), o pořizování analýz a studií, komunikuje s veřejností a zástupci města, organizuje kampaně (např. Do práce na kole). Ostravský posuzuje podle smlouvy s investičním odborem magistrátu prodeje/pronájmy pozemků města, aby nedošlo k zabránění výstavby infrastruktury pro cyklisty v budoucnu a každoročně projíždí cyklotrasy, upozorňuje na závady a sleduje jejich odstranění. V Rousínově a v Kadani je cyklokordinátorem starosta. Ve Zlíně se cyklodopravou zabývá neuvolněný radní s náměstkem pro oblast dopravy, jinde pomáhají s agendou zastupitelé - vášniví cyklisté.
2. Převážně jde o vlastní finance měst, dále ze SFDI, z ROPů, programů přeshraniční spolupráce, krajů, MMR (Regenerace panelových sídlišť), MV (prevence kriminality), program Central Europe (projekt Central Meet Bike). Zapojují se příp. i soukromí sponzoři (např. v Kadani ČEZ a. s. či Doly Nástup Tušimice. V Uničově privátní sektor podpořil budované komunikace, jež měly sloužit k cyklopřepravě zaměstnanců do práce). Využívají se nadační granty či odměny v soutěžích (např. Cesty městy). Olomouc je zakladatelkou Agentury pro rozvoj střední Moravy (dalších 60 obcí), jež má zvláštní fond. Města také spolupracují s okolními obcemi na cyklostezkách, které je propojují.
3. V Napajedlích fungují na trase cyklostezek tři servisy. Liberec se snaží umisťovat co nejvíc pruhů pro cyklisty do hlavního dopravního prostoru, má zkušenosti i s tzv. cyklistickými obousměrkami (vpuštění cyklistů do protisměru jednosměrných komunikací). Ostrava provedla dva zpomalovací hrby na cyklostezkách v místě křížení s komunikací, kde nešlo vybudovat zvýšenou plochu křížení a kde by hrozil střet s vozidlem kvůli tzv. mrtvému úhlu cyklisty v zrcátku řidiče. Městská policie registruje zájemcům kola jako prevenci proti krádeži a označuje je speciálním fixem. Pardubice se mohou pochlubit přechodem pro chodce sdruženým s přejezdem pro cyklisty, pruhy pro cyklisty oddělenými přerušovanou čarou či systémem sčítačů cyklistů (v 11 profilech rozmístěných po městě se průběžně sledují intenzity cyklistů; počet v daný den a rok, datum, čas a teplota. V jednom profilu se intenzity na displeji zobrazují přímo projíždějícím, viz foto str. 8). Město též nainstalovalo veřejnou hustilku na kola.
V Kunovicích uvažují o systému půjčování kol, jenž se nabízí jako součást městské dopravy v souměstí Kunovice - Uherské Hradiště - Staré Město. Podobný systém zvažují i ČB. Ve VK by rádi zavedli systém jednotně značených kol pro občany zdarma. V HK funguje automatický parkovací systém pro jízdní kola u hlavního vlakového nádraží, který za podpory města vznikl jako soukromý záměr. Město plánuje na pilotáž navázat i jinde s doprovodnými službami.
Jihlava uskutečnila jako první město v Kraji Vysočina plnohodnotné cyklopruhy. Letos v létě povolila cyklistům vjezd do pěší zóny a v historickém centru jim otevřela několik jednosměrek. Ve spolupráci s krajem řeší město vyhrazený pruh pro BUS, TAXI a CYKLO, usiluje též o vyznačení tzv. víceúčelového pruhu, který by (zejména ve stísněných podmínkách) nahradil vyhrazený jízdní pruh pro cyklisty. Tábor spustí na jaře 2014 web taboremnakole.cz, proznačeny budou trasy obsažené v cyklistickém generelu v návaznosti na regionální a veřejnost si je bude moci projet. Uničov před dvěma lety financoval úschovnu kol na pozemku ČD. V Přerově též zpřístupní pěší zónu cyklistům.
Olomouc připravila Manuál pro cyklodopravu, jenž shrnuje veškerá možná technická opatření a řešení budování cyklostezek včetně značení a dopravních opatření, použití materiálů aj. vycházející z norem ale i z osvědčených trendů. Brožura bude součástí zadávacích podmínek ve výběrových řízeních na projektanty a dodavatele dopravních staveb za účelem sjednocení řešení projektů cyklodopravy. Zajímavostí Kadaně je cyklostezka v rámci nábřežní promenády s visutou lávkou na skále, v roce 2014 se zbuduje cyklostezka přes rekultivované výsypky dolů Tušimice směrem ke Krušným horám, kterou využijí turisté i zaměstnanci elektráren.
4. Starostka Napajedel Irena Brabcová upozorňuje na úzké uliční profily, které ne vždy umožňují vybudování cyklostezek/cyklopruhů, přestože je silná poptávka toto řešit. V extravilánu to jsou majetkoprávní vztahy komplikující dohody na odkup pozemků. Podle dopravního inženýra Vladislava Rozsypala z odboru hl. architekta v Liberci je to nedostatek financí na samostatné procyklistické projekty (stejného názoru je i starostka Kunovic Ivana Majíčková), a také »zastaralé« myšlení v přístupu k používání kol (vnímá se víc jako sportovní náčiní než dopravní prostředek každodenního využití). Blok v myšlení lidí, podle nichž patří cyklodoprava do rovinatých oblastí, zmiňuje i jihlavský cyklokoordinátor Pavel Šťastný.
Milan Plesar, místostarosta Otrokovic, zmiňuje (stejně jako táborský starosta Jiří Fišer, náměstkyně primátora ČB Ivana Popelová a mnozí další) legislativní překážky a místy až zbytečnou obavu o bezpečnost cyklistů (příkladem je jednosměrka obousměrná pro cyklisty). Andrea Vojkovská, mluvčí ostravského magistrátu, v souvislosti s nevstřícnou legislativou udává za příklad světelně řízené křižovatky, kdy nelze zavést zelenou pro cyklisty na semaforech se směrovými signály, čímž klesá kapacita křižovatky či se zkracuje délka signálu Volno pro cyklisty (řeší se individuálně po dohodě se správcem SSZ). Problematické jsou i nadměrné požadavky správců sítí (např. plynařů na vzdálenost zeleně vysazované u cyklostezek, což zvyšuje zábory pozemků a přináší finanční prodražování).
Podle cyklokoordinátora Pardubic Vojtěcha Jirsy zastaralá legislativa některá opatření vůbec neumožňuje a bez vyjádření chápavého policisty je mnohde nelze provést. Druhou věcí je, že technická norma a technické podmínky jsou často jediné podklady, z nichž čerpají dopravní projektanti, jimž často schází znalosti o trendech a možnostech technických řešení. Samostatnou kapitolou je špatná komunikace a vedení projektů v rámci úřadu, kdy je agenda dopravního plánování rozprostřena mezi více odborů a městské obvody.
Zdeněk Dvořák, mluvčí zlínského magistrátu, dodává, že např. lze stavět stezku pro chodce a cyklisty se sdruženým provozem (dopravní značka C9), avšak legislativa už nezná odpovídající přechod přes komunikaci, s níž se stezka kříží. Stezka musí být před přechodem ukončena a na přechodu se cyklista musí chovat jako chodec, za přechodem může opět pokračovat v jízdě. Legislativa dále požaduje realizaci značení, které je mnohdy zbytečné a zmatečné. Problémem jsou též vysoké poplatky za vynětí ze zemědělského půdního fondu v případě výstavby nových cyklostezek v extravilánech. Jak poukazuje starosta Uničova Dalibor Horák, v extrémních případech dosahuje poplatek výše investice, pohybuje se v řádech mil. Kč.
Karel Šimonek, cyklokoordinátor HK, i cyklokoordinátor Přerova Jiří Janalík mj. poukazují na lepší »rozpočtová pravidla« investorů do dopravní infrastruktury tak, aby bylo možné v čase spojit zdroje a společně připravit procyklistická řešení. Komplikací je též »automobilový přístup« společnosti při prosazování dopravních priorit. Místostarosta VK Martin Janík soudí, že budeme-li všude jezdit autem, doplatíme na to záborem cenného prostoru ve městech, znečištěným prostředím i zdravím.
Olomoucký cyklokoordinátor Stanislav Losert vidí jako problém povinnost obcí starat se o cyklostezky a jejich rozvoj na území ČR (jedno, zda jde o evropskou cyklostezku, o nadregionální stezku, o regionální cyklostezky spojující dvě obce nebo lokální cyklostezky v intravilánu jedné obce). Komplikací je též neochota správců komunikací I. třídy (ŘSD) a silnic II. a III. třídy (správy silnic krajů) umožnit na nich cyklopruhy. Brání se kvůli provádění údržby, čištění a odstraňování sněhu v zimě.
Starosta Kadaně Jiří Kulhánek říká, že nejde jen o peníze. Město se potýká s názory, že cyklostezek je dost, preferujte motoristy... V Kadani se snaží aktivity rovnoměrně rozprostírat mezi motoristy, chodce i cyklisty. Každá ze skupin si ale myslí, že pro ni město dělá málo. Sám se snaží jít příkladem a jezdí do práce na kole.
