Cykloturista je také zákazník

Projevuje samospráva skutečný zájem o tzv. cykloturistické produkty?

Především v poslední době mají města, obce a mikroregiony obrovský zájem o vytváření cyklotras či cyklostezek. Návštěvník, který přejede na kole například do regionu Orlicko-Třebovsko, potřebuje vědět nejen co chce v dané lokalitě projet, ale i kde najde základní služby, například infocentrum, ubytování, stravování, opravy kol. Metodicky působíme na regiony i mikroregiony, aby se tyto cykloprodukty vytvářely jako systém v území. Například 1. května byla slavnostně zahájena plavební sezóna v Petrově u Hodonina, kdy za účasti Tomáše Bati skončila celková revitalizace technické památky na jižní Moravě - byla zprovozněna rekreační lodní doprava na Baťově kanálu. Podél něho chceme vytvořit kvalitní cykloprodukt tak, že někteří turisté mohou jet po Baťově kanálu na lodi, jiní po břehu na kole.

Kolik je v České republice cyklotras?

V současné době je na území ČR vyznačeno celkem 17,5 tisíce kilometrů značených cyklistických stezek a tras. Přitom v roce 1998 v podstatě nebyl u nás vyznačen ani kilometr cyklotrasy. Každým rokem se tato síť rozšiřuje zhruba o jeden až dva tisíce kilometrů.

Jak vybíráte jednotlivé trasy a kdo je značí?

Záměr budování cyklostezek a cyklotras v ČR má určitou vizi a provozní režim. Klub českých turistů (KČT) jako jediný gestor za jejich značení a koordinaci má zpracovanou celostátní koncepci. Ta předpokládá, že cykloturistické trasy jsou po jejich vyznačení směrovkami podle zákona o pozemních komunikacích řádně zaevidované. Každá trasa má přiděleno evidenční číslo od KČT a je vedena v souladu s metodikou značení v celostátním pasportu. O jednotlivých trasách, jako například Moravská nebo Jantarová stezka, víme jaký mají terénní profil, délku a standard vybavení. Dobrou úroveň má například dálková cyklotrasa Praha-Vídeň (Greenway). V současné době usilujeme s KČT a Sdruženími obcí a měst (mikroregiony), aby se postupně aktivita komunální sféry zaměřila na napojování již vybudovaných dálkových cyklotras v regionech. Stezky jsou proto budovány podél stávajících řek a vodních toků - podél Labe, Jizery, Ohře, Moravy, Dyje. Jde o využití nejen přírodního a kulturního dědictví podél těchto vodních toků, ale především o ekonomické oživení obcí a měs, kde cyklisté využívají stravovací a občerstvovací služby i ubytování v penzionech a v soukromí. Vyhledávané jsou rovněž dálkové cyklotrasy v evropském systému Eurovelo, které se postupně na území České republiky budují ve spolupráci s příslušnými kraji.

Kdo výstavbu cyklostezek a cyklotras financuje?

Finanční náklady na výstavbu jednoho klilometru cyklostezky se zpevněným povrchem jsou zhruba jeden milión korun. Kilometr cyklotrasy stojí od 3,5 do 5 tisíce korun. Ministerstvo pro místní rozvoj na jejich značení ročně přispívá KČT formou účelové dotace ze státního rozpočtu sedmi milióny korun. Finanční podpora je poskytována i prostřednictvím dotačního titulu v rámci Programu obnovy venkova. Ročně touto formou podpoříme více než 50 projektů v objemu přesahujícím částku 30 miliónů korun. Na podoporu cyklistické dopravy bude letos možné využít i finanční prostředky ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Půjde o téměř 30 miliónů korun. V loňském roce se z tohoto účelového fondu postavila například cyklostezka Hroznětín-Merklín na Karlovarsku, kde se v rámci daného mikroregionu zlepšila i bezpečnost přepravy dětí do škol.

Jak spolupracujete s kraji?

Na podzim připravujeme s Ministerstvem dopravy a spojů ČR a s Centrem dopravního výzkumu Brno celonárodní konferenci k naplnění strategie cyklistické dopravy. Chceme na ni především pozvat zástupce všech krajů, regionů a mikroreginů. Rádi bychom, aby do Programu rozvoje krajů byla zahrnuta i cyklistická doprava jako nedílná součást ekologické šetrné dopravy a aplikace projektů v praxi byla ze strany krajských zastupitelstev podporována i formou grantů. Cílem spolupráce zainteresovaných resortů s krajskými úřady je především vytvoření systému, který by měl rozšiřovat síť cyklistických produktů a tím společně podporovat především rozvoj domácího cestovního ruchu.

Co ještě pro cykloturisty děláte?

Jako každoročně připravujeme ve spolupráci s Klubem českých turistů katalog cykloturistických tras. Každý cykloturista, který vlastní kartu slevového systému KČT - EUROBEDS, má ve vybraných ubytovacích zařízeních a penzionech slevu na určité služby. Katalog byl doposud koncipován podle území okresů, které se na jeho přípravách podílely i finančně. Vzhledem k tomu, že v letošním roce již není možné tuto finanční spoluúčast uskutečnit prostřednictvím rozpočtů okresních úřadů, bude nutné usilovat o zapojení do tohoto vyhledávaného produktu i jednotlivé kraje.

Využíváte zkušenosti našich západních a jižních sousedů?

V sousedním Německu a Rakousku jsou cykloturisté zvyklí na poměrně vysoký standard a úroveň poskytovaných služeb podél cyklistických stezek a tras. V praxi tam používají i jednotná označení (loga) s oslovením zájemců o využití standardních služeb pro cyklisty. Použitý symbol kola tak signalizuje, že provozovatel zařízení cestovního ruchu je přívětivý a nápomocen zájemcům o cykloturistiku v dané lokalitě a nabízí odpovídající standard služeb pro cyklisty. Jde o určitou formu certifikace. Systém je založen na splnění základních kritérií, která musí provozovatel zajistit v požadované kvalitě a úrovni. Je motivací i pro naše podmínky a proto se připravuje i jeho aplikace na našem území v rámci aktivit Nadace Partnerství.

O co půjde konkrétně?

Pod pojmem nabídky doprovodných služeb pro cyklistickou veřejnost je nutné vytvořit systém, který by například zajišťoval možnost uzamykání kol a jejich bezpečné zajištění při využití ubytovacích a stravovacích služeb. Nelze opomenout ani nabídku servisních služeb a drobných oprav. Problém je v tom, že řada podnikatelů ještě u nás na tyto požadavky cyklistů nereaguje a aktivita vytváření podmínek pro cyklistickou dopravu je v podstatě pouze na bedrech starostů obcí a měst. Jde právě o to, aby se podnikatelská sféra již od počátku každého projektu cyklistické dopravy měla možnost k záměru vyjádřit a projevit zájem o tento turistický produkt, který se následně může prezentovat na trhu cestovního ruchu v tuzemsku nebo v zahraničí. Když vesnicí v průběhu hlavní turistické sezóny projede denně 200 cyklistů, představitelé obcí tento zájem vítají, neboť se příznivě odrazí i v místních rozpočtových příjmech a vesnice se oživí nejen v okolí hospůdek. Když má cyklista defekt nebo potřebuje nějakou rychlou opravu, tak to často v praxi nefunguje a hledá se subjekt, který by zajistil tuto službu v obci. V tomto směru jde o vzájemnou provázanost místních podnikatelů s aktivitou obce, která nemůže vše plně zabezpečit pouze ze svých disponibilních zdrojů. Je to škoda, protože například v Německu nebo Rakousku lidé chtějí, ať již je to podnikatel, starosta nebo provozovatel zařízení cestovního ruchu, aby turista zůstal v jejich regionu co nejdéle a byl plně spokojen s místní pohostinností a úrovni služeb.

Daří se budovat cyklotrasy i ve městech?

Ceníme si například příznivých podmínek pro cyklistickou dopravu v Pardubicích, které mají vyznačeny pruhy podél komunikací zvlášť pro pěší a zvlášť pro cyklisty. Také města jako Třeboň, Hrádek nad Nisou, Loket, Opava mají aplikovaný systém navigace cyklistů na příměstské rekreační areály a značení je plně vyhovující. Naší snahou je, aby již schválené územní plány měst a obcí obsahovaly základní informace o vedení možných cyklistických stezek či cyklotras ve vazbě na okolní dálkové cyklotrasy v souladu s koncepcí budování sítě cyklistické dopravy v rámci KČT. Jde o to, abychom nově schvalované nebo aktualizované plány měst a obcí ošetřili zapracováním reálného systému vedení místních cyklotras, případně i s napojením na dálkové cyklotrasy.

Jak vypadá situace v Praze?

Víme, že na Praze 4 a Praze 13 jsou velmi aktivní při vytváření podmínek pro cykloturistiku a snaší se rozšiřovat stávající možností pro rekreační cyklisty. Nyní dokončují i cyklostezku kolem Botiče za koordinace občanského sdružení Oživení. Já bydlím v Praze 13 na Lužinách, kde se buduje propojení jednotlivých sídlištních rondelů cyklostezkou s napojením na Prokopské údolí a dále ve směru na Karlštejn. Když srovnám Prahu s ostatními městy, tak je cyklistům, zejména v satelitních sídlištích, hodně dlužna.

Mohou se na vás starostové i nadále obracet? Pomáháte jim?

Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s Ministerstvem pro životní prostředí a Klubem českých turistů vydalo jednoduchou metodickou "kuchařku", která byla dána k dispozici jednotlivým krajům. Je zaměřena na vytváření podmínek pro budování cyklistických stezek a jejich značení a údržbu včetně systému informačních panelů. Dříve jsme hodně času věnovali této osvětě a zabývali se řadou problémů s orgány ochrany přírody a krajiny, vedením národních parků a CHKO. Nyní máme jasná pravidla pro chování cyklistů i pro obce a města, které se cyklistické dopravě se zájmem věnují.

Karel ŽÍTEK