Je v rozporu s § 38 odst. 2 zákona číslo 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném znění (dále jen rozpočtová pravidla), pokud obec namísto vložení určitého majetku do dobrovolného svazku obcí (DSO) tento majetek svazku daruje? Dobrovolný svazek obcí je právnickou osobou...
Je v rozporu s § 38 odst. 2 zákona číslo 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném znění (dále jen rozpočtová pravidla), pokud obec namísto vložení určitého majetku do dobrovolného svazku obcí (DSO) tento majetek svazku daruje?
Dobrovolný svazek obcí je právnickou osobou /§ 49 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění/, která hospodaří s vloženým majetkem a dále s majetkem získaným vlastní činností (§ 38 odst. 1 rozpočtových pravidel), přičemž posledně jmenovaný majetek nabývá svazek do svého vlastnictví a nikoli do vlastnictví členských obcí. Rozpočtová pravidla však blíže nespecifikují, jakým způsobem může (nebo naopak nesmí) svazek obcí získávat majetek svou vlastní činností, a proto není vyloučeno, aby se tak stalo i na základě plnění ze strany členských obcí (v praxi jsou taková plnění zcela běžná např. v podobě plateb členských příspěvků určených stanovami nebo plateb plynoucích ze smluv o zabezpečování služeb provozovaných svazkem pro členskou obec). Ani z formulace ustanovení § 38 odst. 2 rozpočtových pravidel nelze dovodit, že jediný způsob "svěření" majetku svazku obcí ze strany členských obcí je jeho vložení, neboť takové omezení by muselo ze zákona vyplývat zcela jednoznačně. Ustanovení § 38 odst. 2 rozpočtových pravidel je proto nutné vnímat pouze jako podrobnější rozvedení důsledků povinnosti obce vymezit majetek, který svěřuje - vkládá - do svazku obcí (viz § 50 odst. 2 písm. d/ zákona o obcích), nikoli jako ustanovení zakazující jiné majetkoprávní poměry mezi svazkem a členskými obcemi. Rozpočtová pravidla tedy nevylučují, aby svazek obcí nabýval od členských obcí majetek přímo do svého vlastnictví (darováním, koupí apod.).
Uvedený výklad lze podpořit i obecným přístupem zákona o obcích k oprávnění obcí zakládat nebo zřizovat právnické osoby. Zákon o obcích umožňuje obcím pro výkon samostatné působnosti, tj. pro plnění jim určených úkolů, zakládat a zřizovat právnické osoby a organizační složky obce, tedy i svazky obcí (§ 35a odst. 1 zákona o obcích) a obdobné oprávnění zná i § 23 rozpočtových pravidel, který obcím umožňuje zakládat a zřizovat právnické osoby nebo se účastnit na činnosti jiných osob k plnění jejich úkolů, zejména k hospodárnému využití majetku a k zabezpečení veřejně prospěšných činností. Oba zákony přitom implicitně počítají s tím, že obec sama zvolí právní formu plnění svých úkolů, která jí bude v konkrétních podmínkách co nejlépe vyhovovat, což zároveň znamená, že identickou činnost může plnit v různých právních formách. Bylo by přitom zjevně neúčelné dovozovat ze zákona omezení ve vztahu k jedné formě (svazku obcí), když při zvolení formy odlišné (např. založení obchodní společnosti), avšak sledující splnění téhož úkolu, by žádné omezení aplikovatelné nebylo.
Je ovšem nutné upozornit, že podle § 50 odst. 2 písm. d) zákona o obcích je povinnou součástí stanov svazku obcí vymezení majetku, který je členskou obcí do svazku vložen, což znamená, že svazek určitý majetek musí mít vložený, a dále, že takto vložený majetek nelze svazku následně darovat, aniž by předtím došlo ke změně stanov.
