Otázka uzavírání smluv se svozovými společnostmi pramení zejména z ustanovení § 16 a § 17 zákona číslo 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Vyplývá z nich, že obec jako původce komunálního odpadu (odpadu vznikajícího z činnosti...
Otázka uzavírání smluv se svozovými společnostmi pramení zejména z ustanovení § 16 a § 17 zákona číslo 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Vyplývá z nich, že obec jako původce komunálního odpadu (odpadu vznikajícího z činnosti fyzických osob nepodnikajících) musí zajistit jeho odstraňování v souladu se zákonem. To znamená zejména předáním příslušnému subjektu, který disponuje náležitými oprávněními k převzetí odpadu. Zjednodušeně se těmto subjektům říká tzv. svozové firmy, neboť uskutečňují svoz komunálního odpadu od jednotlivých fyzických osob v obci, a to na základě písemné smlouvy mezi obcí a danou svozovou společností.
Jelikož se jedná o podnikatelskou činnost, jsou smlouvy nejčastěji uzavírány podle § 269 odst. 2 obchodního zákoníku. Jsou to smlouvy nepojmenované, kdy je nezbytné přesně si určit podmínky smluvního vztahu. Je samozřejmostí, že daná smlouva bude podepsána vždy po schválení příslušným orgánem obce (rady, zastupitelstva). Tuto skutečnost je vhodné výslovně zakomponovat do textu smlouvy.
Za upozornění stojí také fakt, že smlouva by měla být uzavírána v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění. Když půjde o zakázku malého rozsahu, tj. platba od obce nepřesáhne za čtyři roky trvání smlouvy (či za dobu celkového trvání smlouvy, pokud je doba účinnosti smlouvy kratší než čtyři roky) dva miliony korun (bez DPH), pak je nutné vybrat svozovou firmu způsobem dodržujícím zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Jestliže částka přesáhne dva miliony korun (bez DPH), je pak nutné zvolit některý ze způsobu zadání uvedený v zákoně o veřejných zakázkách.
CO JE NUTNÉ UVÉST V PÍSEMNÉ SMLOUVĚ
Pro zjednodušení se dále budeme pohybovat v režimu zakázky do dvou milionů korun (bez DPH). Písemná smlouva by měla obsahovat několik základních ustanovení.
Za prvé by měly být smluvní strany co nejprecizněji označeny, tj. na jedné straně obec XY, na druhé straně svozová společnost včetně sídla, IČ, údaje o zapsání do obchodního rejstříku apod. Zároveň by mělo být deklarováno, které osoby jednají za smluvní strany. Za druhé by měly být co nejpodrobněji specifikovány veškeré činnosti, které svozová firma bude pro obec vykonávat. Je nezbytné, aby smlouva obsahovala výslovné určení závazků obou stran, tj., že svozová firma se zavazuje vykonávat svoz komunálního či jiného odpadu za podmínek stanovených v této smlouvě a obec se zavazuje za svoz zaplatit dohodnutou cenu.
Vše by mělo být obsaženo v písemné smlouvě, nic by nemělo z hlediska možných dalších sporů být upraveno formou ústních dohod nad rámec smlouvy. Bylo by tedy vhodné uvést ve smlouvě druh odpadu, který bude odvážen, četnost svozu, kdy a jakým dopravním prostředkem bude svoz probíhat, za jakých podmínek firma nemusí svoz uskutečnit, co dělat v případě kalamit - zejména v zimních měsících. Samozřejmostí by měl být přesný popis sběrných nádob, které je firma povinna vysypat, jaký bude postup, když se tak z nějakého důvodu nestane, jak řešit případ, kdy svozová firma poškodí svou manipulací nádobu apod. Rovněž by bylo vhodné ustanovit jak a do jaké doby je nutné zajistit náhradní dopravní prostředek v situaci, kdy firma nemůže například kvůli poruše svozového dopravního prostředku svoz uskutečnit (informování obce, zajištění náhradního dopravního prostředku, do jaké doby apod.). Důležité je také uvést, jak má svozová firma při vyvážení sběrných nádob po sobě uklízet či kam má vracet sběrné nádoby. Nelze opomenout ani nastavení příslušných smluvních pokut za každé porušení povinnosti svozové firmy. Pokuty by měly být diferencovány podle závažnosti porušení povinností.
Smlouva by měla zahrnovat i způsob fakturace a platby, a to v návaznosti na prokázání uskutečněného svozu. Nemělo by chybět výslovné prohlášení svozové firmy, že je oprávněna svážet veškerý komunální odpad, možnost výpovědi smlouvy s takovou výpovědní dobou, aby si obec stihla zajistit novou svozovou společnost.
Smlouva musí obsahovat kromě výše uvedeného také podmínky odstoupení od dané smlouvy.
ODSTOUPENÍ OD SMLOUVY A JEJÍ ÚČINNOST
Odstoupení od smlouvy se od samého počátku a nejčastěji odvíjí od nesplnění závažných povinností jedné ze smluvních stran. Rovněž je nezbytné zvolit účinnost smlouvy - zda je účinná okamžikem platnosti - tedy podpisem obou smluvních partnerů, či zda je okamžik posunut na pozdější dobu. Stejně tak je vhodné výslovně uvést, zda jde o smlouvu na dobu určitou (a na jakou konkrétní dobu) či neurčitou.
POZOR NA ŠKRTY A DOPLŇKY
Při uzavírání smlouvy je nutno dbát i na škrtání a doplňování v návrhu smlouvy. V případě změny je třeba si uvědomit, že jde o nový návrh smlouvy, který musí schválit také druhá smluvní strana. Do smlouvy je proto dobré zakomponovat způsob provádění změn.
Změny se nejčastěji označují číslovanými dodatky ke smlouvě. Je také vhodné výslovně stanovit, za jakých objektivních podmínek se může smlouva změnit, například dodatek smlouvy v případě zvýšení či snížení DPH (pokud smlouva obsahuje dohodnutou cenu včetně DPH).
Obec musí dostatečně dbát na jasnost, přehlednost a srozumitelnost textu předmětné smlouvy. Jednoznačnost použitých pojmů a ustanovení totiž výrazně vylepšuje postavení obce při případném sporu z dané smlouvy.
S tím souvisí otázka, zda mít ve smlouvách tzv. rozhodčí doložku (řešení sporu ze smlouvy mimo obecný systém soudů). Při používání tohoto způsobu je potřeba velmi obezřetně prostudovat, zda daná rozhodčí doložka není výrazně výhodná pro svozovou společnost.
Uváděné principy a závěry se netýkají jen uzavírání smluv se svozovými firmami. Mohou být použity jako základní vodítka také při uzavírání různých typů smluv.
Nelze též nezmínit možnost jiných původců odpadu - právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání - podle § 17 odst. 6 zákona o odpadech využít systému zavedeného obcí pro nakládání s komunálním odpadem pro odstraňování vlastního odpadu z této »podnikatelské« činnosti, a to na základě samostatných smluv s obcí. V takovém případě je vhodné začlenit svoz těchto odpadů do smlouvy se svozovou firmou.
PETR ADÁMEK
vedoucí oddělení legislativního a právního Krajského úřadu Královéhradeckého kraje
Samozřejmostí by měl být ve smlouvě přesný popis sběrných nádob, které je svozová firma povinna vysypat.
ILUSTRAČNÍ FOTO: DAGMAR HOFMANOVÁ
