Obce již léta usilují o zvýšení příspěvku na výkon státní správy, respektive o jeho celou úhradu. Původní výše se postupně snižovala až klesla zhruba na čtvrtinu nutných nákladů.
K dalšímu snížení hodnoty příspěvku na výkon státní správy dochází (na první pohled ne příliš zjevným) postupným převáděním dílčích působností, obvykle povinností se zvýšeným výkaznictvím, na obce bez odpovídajícího nebo žádného zvýšení prostředků. Markantním příkladem je zákon o finanční kontrole, který nás donutil před dvěma roky udělat zbytečnou předběžnou, průběžnou a následnou kontrolu všech peněžních operací, a to i přesto, že naše městská část od roku 1990 neměla ani jeden audit hospodaření s výhradou. Museli jsme však přijmout alespoň jednoho zaměstnance na interní audit a zatížit vlastní výdaje ročně minimálně částkou 300 tisíc Kč! Na to, že stoprocentní kontrola je příliš drahá a zbytečná, se přišlo již na začátku minulého století. A podobných příkladů by se dalo uvést více.
Jak z toho ven?
Státní rozpočet není nafukovací a současná daňová zátěž obyvatelstva je neúnosná.
Skutečnost, že výkon státní správy hradí z jedné čtvrtiny stát a na zbytek doplácejí obce, je nutno přijmout jako fakt. Jiné peníze asi nebudou.
Stát sníží sdílené daňové příjmy obcí o částku, kterou obce vynakládají na státní správu a o tuto částku zvýší příspěvek na výkon státní správy, který již bude 100 %. Tato dotace bude účelová a zúčtovatelná. Prostředky na výkon státní správy se k obcím dostanou ve stejné výši, ale jiným způsobem. Podstatnou změnou bude jednoznačná průhlednost toku financí.
S každou další státem převedenou povinností na územní samosprávné celky bude úhrada za výkon státní správy navýšena. Kraje i obce budou vykovávat státní správu dle výše postoupených prostředků.
Vláda by pak skutečně musela přemýšlet, které nové službě (často zbytečné administrativě) dá přednost a na výkon kterých nových působností ve státní správě bude finanční prostředky směřovat. Námitka, že žádostem obcí na zvýšení příspěvku se nedá vyhovět, je lichá. Nejsou to požadavky obcí, naopak jsou to požadavky státu na obce. Tok financí je proto zapotřebí zprůhlednit. Ať je na první pohled vidět, že množství neúčelových prostředků poskytovaných obcím klesá. Tím se rovněž snižuje stále proklamovaná samostatnost obcí.
Obce ze zákona (ústavy) vlastní majetek a samostatně hospodaří. Jsou samostatným subjektem. Tomu ale neodpovídá praxe. Stát si u obcí objednává služby, které v plné výši neplatí. Zastupitelstva obcí musí zatím tuto praxi akceptovat, protože je na obcích vynucována zákonem. V důsledku to znamená, že špatně hospodaří s obecními prostředky. Tento stav již přetrvává příliš dlouho.
Záporné důsledky
V roce 1993 obce získaly tzv. vlastní příjmy, což jsou především sdílené daňové příjmy. Ve skutečnosti to jsou v podstatě opět dotace, protože obce nemají žádný přímý vliv na výnos daní, ani na podmínky, za nichž se daňová zátěž stanovuje.
Podíl zjevných dotací na celkových příjmech obcí od roku 1993 do roku 2000 postupně klesal - z 29 % až na 20 %. V důsledku změny v daňové politice státu v roce 2001 nastal zlom a dotace v roce 2003 už činily neuvěřitelných 42 % z celkových příjmů obcí. Přerozdělování finančních prostředků má několik záporných důsledků:
Samostatnost obcí, která se vždy odvíjí především od zdrojů, tím poklesla zhruba o polovinu.
Odčerpávají se prostředky, které by jinak šly do obcí přímo.
Opět se snižuje samostatnost obcí a zvyšuje se závislost na státních úřednících, kteří rozhodují o dotacích na investiční projekty obcí.
Do hry při rozhodování o přidělení dotací mohou vstupovat osobní a politické vazby žadatelů a poskytovatelů, což vytváří protekční až korupční prostředí.
Dotace mají obvykle někomu pomáhat. Poskytnutí příspěvku se ale váže na nezanedbatelnou část vlastních prostředků. S tím si lépe poradí větší, nebo silnější obce. Pomoc slabším a menším celkům se tak vytrácí. Celkový balík prostředků do územních samosprávných celků se sníží a prostředky od všech silných a slabých se přesunou k silným.
Zasahovat formou dotací do samosprávných působností obcí je bezesporu nežádoucí. To už tady mohly zůstat národní výbory. Na říjnové konferenci Finanční správa měst a obcí, kterou uspořádal Svaz měst a obcí, proto zazněl jednoznačný požadavek podporovaný přítomnými starosty: Dejte dotační peníze obcím. Jak by se všem obcím žilo bez chytračení při přerozdělování, kdyby obdržely skoro dvojnásobek současných příjmů?
"Tok financí je zapotřebí zprůhlednit. Ať je na první pohled vidět, že množství neúčelových prostředků směřujících do obcí klesá," říká Ing. Svatopluk Beneš.
starosta MČ Brno-Bystrc
