Ačkoli je současný zákon o obcích účinný již déle než sedm let, v každodenní praxi se stále setkáváme s některými nejasnostmi. Sporná ustanovení se týkají rovněž pravomocí orgánů obce při delegování jejich zástupců do orgánů obchodních společností s majetkovou účastí obce. Nejrozšířenějšími...
Ačkoli je současný zákon o obcích účinný již déle než sedm let, v každodenní praxi se stále setkáváme s některými nejasnostmi. Sporná ustanovení se týkají rovněž pravomocí orgánů obce při delegování jejich zástupců do orgánů obchodních společností s majetkovou účastí obce. Nejrozšířenějšími obchodními společnostmi, v nichž mají obce majetkovou účast, jsou společnost s ručením omezeným (s. r. o.) a akciová společnost (a. s.). K jejich výkonným a dozorčím orgánům patří valná hromada, dozorčí rada a představenstvo/jednatel či jednatelé. Posledně jmenovaný představuje statutární orgán obchodních společností.
VALNÁ HROMADA
Pokud jde o delegování zástupců obce na valnou hromadu obchodních společností s majetkovou účastí obce, v níž obec nemá podíl ve výši 100 %, žádný rozpor neexistuje. Tato pravomoc je výlučně vyhrazena zastupitelstvu obce /§ 84 odst. 2 písm. f) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích/, které schvaluje delegování zástupců obce do příslušné obchodní společnosti formou usnesení.
Stejně jednoznačně zákon o obcích upravuje situaci, kdy je obec jediným podílníkem obchodní společnosti (100% podíl). V tomto případě se postupuje podle speciálního ustanovení § 102 odst. 2 písm. c), které vyhrazuje radě obce rozhodovat ve věcech obce jako jediného společníka předmětné obchodní společnosti. Ve smyslu § 132 odst. 1 obchodního zákoníku platí, že má-li s. r. o. jediného společníka, nekoná se valná hromada a její působnost vykonává tento společník. Obdobnou právní úpravu obsahuje § 190 obchodního zákoníku (dále jen OZ) ve vztahu k a. s. Lze tak uzavřít, že vzhledem k § 102 odst. 2 písm. c) jménem obce (jako jediného společníka/akcionáře) vykonává působnost valné hromady rada obce.
OSTATNÍ ORGÁNY SPOLEČNOSTI
Vnitřní organizace a orgány obchodních společností upravuje obchodní zákoník, který také přesně určuje jejich působnost. Má-li obec majetkovou účast v obchodní společnosti, je zastupitelstvu obce (podle § 84 odst. 2 písm. g) zákona o obcích) vyhrazeno navrhovat zástupce obce do ostatních orgánů obchodních společností a navrhovat jejich odvolání. Zákon o obcích viditelně rozlišuje mezi valnou hromadou, jíž se týkají samostatná ustanovení, a zbývajícími orgány obchodních společností. Jak jsme uvedli výše, pokud je obec jediným společníkem obchodní společnosti, vykonává působnost valné hromady rada obce. Ve vztahu k ostatním orgánům se však musí postupovat s ohledem na požadavky vyjádřené v § 84 odst. 2 písm. g) zákona o obcích. Ohledně určení členů ostatních orgánů se vždy uplatní pravidlo, podle kterého zastupitelstvo obce do nich navrhuje zástupce obce. Zastupitelstvo tedy navrhuje zástupce jednak do dozorčí rady1), jednak do statutárních orgánů obchodních společností, a to jak v případě 100% podílu obce, tak v situaci, kdy je podíl obce v obchodní společnosti nižší. Zákon o obcích u těchto ostatních orgánů nerozlišuje, jestli je obec jediným společníkem nebo má pouze určitou účast. Proto je nutné zastupitelstvu vždy ponechat vyhrazenou pravomoc navrhovat zástupce obce do ostatních orgánů obchodních společností. Je tak zaručeno, že nejvyšší orgán obce na veřejném zasedání projedná a navrhne jak členy dozorčí rady, tak jednatele s. r. o., nebo představenstvo a. s. Tímto postupem je zajištěna kontrola zastupitelstva při obsazení orgánů kontrolních i statutárních. Pokud by chtěl zákonodárce odlišit situace, kdy je obec jediným společníkem a kdy pouze podílníkem, pak by bezesporu užil obdobnou legislativní konstrukci jako u valné hromady.
Zastupitelstvu je vyhrazeno podávat návrh zástupců do ostatních orgánů, ale nikoli je jmenovat. Ono vyhrazení také znamená, že žádný jiný orgán obce nemá právo návrh podávat, tudíž ani rada obce. Ta musí respektovat návrhy zastupitelstva obce a v rámci působnosti valné hromady rozhodnout o jmenování ve smyslu § 125 odst. 1 písm. f) a g) OZ v případě s. r. o., podle něhož valná hromada rozhoduje o jmenování, odvolání a odměňování jednatelů, členů dozorčí rady s. r. o. Obdobně u a. s., kdy /podle § 187 odst. 1 písm. d) a e) obchodního zákoníku/ valná hromada rozhoduje o volbě a jmenování členů představenstva (pokud stanovy neurčují, že jsou voleni a odvolávaní dozorčí radou) a o volbě a jmenování členů dozorčí rady. Rada obce jako valná hromada rozhoduje o návrzích zastupitelstva obce co do obsazení ostatních orgánů obchodních společností - dozorčí rady a statutárního orgánu.
Jestliže podíl obce v obchodní společnosti nedosahuje 100 %, platí pravidlo, že zastupitelstvo deleguje zástupce obce na valnou hromadu, navrhuje zástupce obce do ostatních orgánů společnosti, záleží však na výsledku hlasování valné hromady.
"Nelze přijmout tvrzení, že § 84 odst. 2 písm. g) zákona o obcích, tj. vyhrazená působnost zastupitelstva navrhovat zástupce obce do ostatních orgánů obchodních společností, se týká jen obchodních společností, v nichž má obec pouze určitou majetkovou účast, nikoli ale celých 100 %" (citace). Tento závěr, který byl v poslední době několikrát publikován, podle našeho názoru neplyne z platné a účinné právní úpravy. Zákon o obcích rozlišuje, jak jsme již uvedli, tuto situaci pouze pro valnou hromadu a její obsazení. Výlučné postavení rady obce se vztahuje pouze k valné hromadě obchodní společnosti, a to v případech, kdy činí podíl obce 100 %. Publikovaný závěr jde jak proti gramatickému výkladu právního předpisu, tak proti jeho smyslu, což je nutné odmítnout. V praxi by to vedlo k tomu, že pokud má obec 100% podíl, o všem rozhoduje rada obce jako valná hromada a také jako jediný společník. Zastupitelstvo by tak přišlo o své oprávnění navrhovat valné hromadě zástupce do ostatních orgánů společnosti. Je ale pravdou, že v případě 100% podílu obce záleží na rozhodnutí rady obce - valné hromady, jak s návrhem zastupitelstva naloží. Nelze však zastupitelstvo obejít a návrh neprojednat.
Účelem právní úpravy obsažené v § 84 odst. 2 písm. g) zákona o obcích, je zajistit vliv zastupitelstva jako reprezentanta občanů2) na rozhodování a kontrolování obchodních společností, v nichž má obec jako právnická osoba v postavení veřejnoprávní korporace podíl (minoritní, nebo i 100%). Důvodem je, že pro získání podílu obec musí vynaložit finanční prostředky, které jsou svou povahou veřejné. Proto by měla mít alespoň nějaký vliv či kontrolu na orgány obchodních společností prostřednictvím svého zastupitelstva a tím i občanů. Dalším důvodem je, že zasedání zastupitelstva (kde se navrhují zástupci obce do ostatních orgánů obchodních společností) jsou vždy veřejná a občan obce na nich může /podle § 16 odst. 2 písm. c) zákona o obcích/ uplatnit svá stanoviska k projednávaným věcem. I proto je třeba přijmout ústavně konformní závěr, že zastupitelstvo jako představitel občanů a současně kontrolní orgán zbývajících orgánů obce, by mělo disponovat možností navrhovat zástupce obce do ostatních orgánů společnosti. A to bez ohledu na velikost podílu obce v obchodní společnosti.
Poznámky
1) U s. r. o. se podle § 137 dozorčí rada zřizuje, pokud tak stanoví společenská smlouva.
2) Podle čl. 100 odst. 1 Ústavy ČR jsou územní samosprávné celky územními společenstvími občanů, obdobně podle § 1 zákona o obcích. Z orgánů obce má nejvýznamnější postavení a pravomoci zastupitelstvo, což plyne nejen z faktu, že je jako jediný orgán obce zmíněno v Ústavě, ale i ze zákona o obcích.
MARTIN NETOLICKÝ
LUKÁŠ POTĚŠIL
studenti doktorandského studia
na Právnické fakultě Masarykovy univerzity, Brno
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Dobrý den,
děkuji za podnětný a zajímavý článek k tématu, které není vůbec jednoduché, i z pohledu demokratického zastoupení. Měl bych proto jeden modelový dotaz :
Akciová společnost s předmětem podnikání pro obsluhu určitého území má v rámci akcií delegovány a) do své valné hromady zástupce obcí ( starosta, delegovaný člen rady, rozhodnutím zastupitelstva ) a b) do svých orgánů zvolené VH zástupce ( dozorčí rada a představenstvo ) podle rozhodnutí valné hromady této a.s. Váha hlasu VH je dle akcií, váha člena orgánu podíl z počtu členů toho orgánu. V orgánech zastoupeny obce, zaměstnanci. Minoritní akcionáři nikoliv, občané a opozice stejně tak.
A nyní k dotazu :
V tomto rozdělení zastoupení se ztrácí podíl zastoupení opozice, orgány společnosti jsou dle příslušnosti k politické skupině tvořeny zástupci dvou stran. Zájmy cca 1/3 "koalice" a celé ( dejme tomu 45% ) opozice nejsou vůbec zvažovány, protože zástupci chybí. Při rozhodování je uplatňován princip koordinovaného zájmu.
Lze v tomto způsobu a za takové situace požadovat, právně zargumentovat, zájem demokratického zastoupení v těchto orgánech, když v rámci zastupitelstev je úloha kontroly a opozice jasně dána, a alespoň zčásti ( neobstrukčně ) umožněna, zatímco v orgánech tohoto podnikatelského subjektu toto chybí ?
Na jaké principy práva se lze v tomto případě odvolat, jsou-li ?
Pochopitelně lze také použít okřídlenou větu o tom, že je nutné vyhrát excelenteně volby a pak provést změny, ale myslím, že tudy princip zastupitelské demokracie pro opozicí trpí zásadní vadou. Někdy ke škodě správy veřejné.
V případě občanské slušnosti v rámci politického vyjednávání by se jistě možnost zastoupení opozice našla, ale to je právě to, co politická reprezentace postrádá ve svém vychování, a to již dlouho. Dle mého názoru např. v dozorčí radě na to prostor je.
Děkuji za rozbor tohoto právního pohledu.