Náklady na bydlení se neustále zvyšují. Vedle toho došlo od 1. ledna 2011 ve většině obcí a měst k deregulaci nájemného. V důsledku toho se řada rodin dostává do svízelné sociální situace. Aby se předešlo těmto nežádoucím jevům, umožňuje zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, poskytovat...
Náklady na bydlení se neustále zvyšují. Vedle toho došlo od 1. ledna 2011 ve většině obcí a měst k deregulaci nájemného. V důsledku toho se řada rodin dostává do svízelné sociální situace. Aby se předešlo těmto nežádoucím jevům, umožňuje zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, poskytovat příspěvek na bydlení (dále příspěvek).
Jeho poskytování závisí - kromě výše rozhodného příjmu - na stanovení výše nákladů na bydlení a normativních nákladů na bydlení.
KDO MÁ NÁROK NA PŘÍSPĚVEK
Vláda svým nařízením ze 7. prosince 2010 stanovila výši normativních nákladů na bydlení pro rok 2011. Ty jsou odstupňované podle velikosti obce a počtu osob v rodině.
Nárok vzniká tehdy, jestliže nájemce je v bytě hlášen k trvalému pobytu a celkové náklady rodiny na bydlení přesahují 30 % jejích příjmů, v Praze 35 %. Stanovené podíly z příjmů musí být přitom nižší než normativní náklady.
Příspěvek může dostat nejen rodina s nezaopatřenými dětmi, ale i rodina bezdětná nebo jednotlivec, například vlastník nebo nájemní uživatel bytu, majitel rodinného domku apod. Může ho dostat i nájemce obytné místnosti v zařízení určeném k trvalému bydlení, například penziony, ubytovny, svobodárny.
SKUTEČNÉ NÁKLADY NA BYT
Do skutečných nákladů se počítá nájemné, náklady za plyn, elektřinu, vodné a stočné, odvoz odpadu, centrální vytápění nebo pevná paliva. Za náklady se považují i náklady na úklid společných prostor v domě, čištění komínů apod., za podmínky, že náklady nejsou součástí nájemného. Dokládají se nájemní smlouvou, případně rozpisem nákladů za plnění poskytovaná s užíváním bytu.
U družstevních bytů, bytů vlastníků a vlastníků nemovitostí se nevychází ze skutečných nákladů, nýbrž z částek uvedených v zákoně jako srovnatelné náklady, jejichž výše je odstupňována podle počtu osob, které jsou pro tyto účely společně posuzovány. V tomto případě nejde tedy o skutečné náklady, nýbrž o náklady fiktivně stanovené. Proto se neprokazují. Jiné náklady se nemohou započítávat. Jsou to například poplatky za telefon, televizi a rozhlas, nájemné za garáž apod.
Náklady na bydlení se stanoví jako jejich průměr za kalendářní čtvrtletí bezprostředně předcházející čtvrtletí, na které se nárok na výplatu dávky prokazuje nebo uplatňuje.
PŘÍJEM RODINY
Do příjmu rodiny se počítají například přídavky na děti, rodičovský příspěvek, podpora v nezaměstnanosti, nemocenské dávky apod. Za rodinu se pro účely příspěvku považují všechny osoby, které jsou v témže bytě hlášeny k trvalému pobytu s tím, že orgán rozhodující o dávce (úřad práce) může v případě, kdy některá ze společně posuzovaných osob po dobu nejméně tří měsíců byt prokazatelně neužívá, rozhodnout, že se k takové osobě pro nárok i pro výši dávky nebude přihlížet.
Výše příspěvku se stanoví jako rozdíl mezi normativními náklady na bydlení, které jsou stanoveny podle počtu členů rodiny a velikostí obce a násobkem rozhodného čistého příjmu (příjem rodiny) vynásobeným koeficientem 0,30, v Praze 0,35.
NÁJEMNÍ BYTY
Nové nařízení vlády stanovilo normativní náklady na bydlení pro období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2011. Je ovšem nutné rozeznávat bydlení v bytech nájemních, družstevních a vlastníků.
U jedné osoby jsou tyto náklady u nájemních bytů v Praze 6363 Kč (do 31. 12. 2010 to bylo 5877 Kč), v obci nad 100 tisíc obyvatel 5117 Kč (dříve 4816 Kč), v obci od 50 tisíc do 100 tisíc obyvatel je to 4863 Kč, v obci od 10 tisíc do 50 tisíc obyvatel je to 4406 Kč (předtím 4309 Kč ) a v obci do 10 tisíc obyvatel 4293 Kč (dříve 4016 Kč).
U dvou posuzovaných osob v rodině jsou náklady v Praze 9183 Kč (8489 Kč) a v závislosti na výše uvedeném počtu obyvatel v obci 7478 Kč (dříve 7037 Kč), 7130 Kč (6738 Kč), 6505 Kč (6344 Kč) a 6350 Kč (5943 Kč). U tří osob jsou v Praze náklady 12 557 Kč (předtím 11 638 Kč), dále v závislosti na počtu obyvatel 10 328 Kč (9739 Kč), 9872 Kč (9348 Kč), 9056 Kč (8832 Kč) a 8852 Kč (8309 Kč). U 4 a více osob jsou náklady v Praze 15 744 Kč (dříve 14 597 Kč), dále 13 055 Kč (12 307 Kč), 12 506 Kč (11 835 Kč), 11 521 Kč (11 213 Kč) a 11 276 Kč (10 582 Kč).
Příklad: Osamělá důchodkyně v Praze má důchod 9000 Kč měsíčně, za bydlení v nájemním domě vydá celkem 6000 Kč měsíčně. Její příjem (9000 Kč) se vynásobí koeficientem 0,35. Vychází částka 3150 Kč, a ta je nižší než normativní náklady na bydlení (6363 Kč). Nárok na příspěvek jí vzniká. Jeho výše se zjistí tak, že od normativních nákladů pro jednu osobu v Praze - 6363 Kč - se odečte 35 % příjmů důchodkyně, tj. 3150 Kč, příspěvek činí 3213 Kč.
BYTY V OSOBNÍM VLASTNICTVÍ
U družstevních bytů a v bytech vlastníků, například u rodinných domů nebo u bytů v osobním vlastnictví, jsou náklady na bydlení stanovené v nařízení vlády nižší.
Například u čtyřčlenné rodiny jsou v rodinném domě nebo v bytě v osobním vlastnictví stanoveny shodně jak pro Prahu, tak pro další obce (nerozhoduje počet obyvatel) - 9950 Kč (dříve 9078 Kč). U tříčlenné rodiny jsou náklady 7818 Kč (předtím 7124 Kč), u dvoučlenné rodiny 5584 Kč (dříve 5062 Kč) a u jednotlivce 3723 Kč (předtím 3356 Kč).
Příklad: Mladí manželé bydlí v nájemním bytě mimo Prahu v obci s 60 tisíci obyvatel. Když sečtou všechny své čisté příjmy, mají 15 000 Kč. Přitom nájem, který platí (včetně energií a poplatků), je 7000 Kč.
Výpočet: 15 000 Kč x 0,30 = 4500 Kč (v Praze by to bylo krát 0,35). Třicet procent jejich příjmu (4500 Kč) nestačí na pokrytí jejich nájmu v částce 7000 Kč. Nařízení vlády stanoví, že náklady na bydlení ve městě s obyvateli od 50 do 100 tisíc jsou pro dva lidi 7130 Kč. Mladí manželé dostanou rozdíl mezi náklady a svým příjmem a nikoliv mezi příjmem a skutečným nájmem. Je to tedy 7130 Kč - 4500 Kč = 2630 Kč.
KAM PODAT ŽÁDOST
Žádost o příspěvek podává žadatel (občan) na příslušném úřadu práce, podle místa trvalého bydliště. K žádosti se musí přiložit doklad o tom, že byt je užíván podle nájemní smlouvy nebo na základě vlastnictví k nemovitosti, dále doklad o výši nájemného, nákladů za plnění poskytovaná s užíváním bytu včetně dokladů za elektřinu, plyn, vodné, stočné apod. Rovněž se předkládá občanský průkaz, rodný list dětí do 15 let, pokud žijí v bytě a doklad o výši čtvrtletního příjmu (do příjmu se započítává i přídavek na dítě a rodičovský příspěvek).
Pro prokazování potřebných údajů je možné použít všech prostředků, kterými lze zjistit a objasnit skutečný stav věci, pokud jsou tyto prostředky v souladu s právními předpisy. Mohou to být nejen různé doklady, ale i výslech svědků, záznamy z jiných úředních jednání, rozhodnutí jiných orgánů a jako důkaz lze připustit i čestné prohlášení.
V případě, že je žádosti o příspěvek vyhověno, úřad práce nevydává rozhodnutí. O přiznání dávky se žadatel dozví z písemného oznámení o příspěvku a jeho výši.
LADISLAV JOUZA
právník
Od 1. ledna letošního roku došlo ve většině měst a obcí k deregulaci nájemného. Zároveň se zvýšil příspěvek na bydlení.
ILUSTRAČNÍ FOTO: DAGMAR HOFMANOVÁ
