Tématem dnešního Mezinárodního dne lesů jsou Lesy a vzdělávání. Čeští odborníci přicházejí s jasným vzkazem: Vztah českých dětí k lesům se zhoršuje. „České děti se lesům dlouhodobě vzdalují. Pokud na to nepůjdeme chytře, jak se říká od lesa, neuspějeme a trend se nepodaří zastavit,“ říká Miloš Tomek z edukačního projektu Lesní svět. Mezinárodní den lesů si lidé na celém světě připomínají od roku 2013 za účelem zvýšení povědomí o významu všech typů lesních ekosystémů pro trvale udržitelný rozvoj.
Česko se koncepčně lesní pedagogice věnuje od roku 2002. V současnosti u nás působí zhruba 800 certifikovaných lesních pedagogů. Přestože se jejich počet každý rok zvyšuje o 40 až 60, vztah českých dětí k lesům a jejich znalosti se dlouhodobě zhoršují. Úroveň znalostí klesá, schopnost získat správnou informaci díky internetu stoupá. Děti jsou při pobytu v lese celkově choulostivější na zimu nebo přírodní špínu. „Z pravidelných vzdělávacích akcí víme, že některé děti se dostanou do lesa třeba jen jednou za rok. To je skutečně alarmující, a pokud nechceme současný trend prohlubovat, měla by přijít koncepční změna,“ říká po 17 letech zkušeností v lesní pedagogice Václav Lokvenc z areálu enviromentální výchovy Hájemství. Koncepční změna by mohla například vypadat jako v sousedním Rakousku. Tam stát už na přelomu tisíciletí legislativně stanovil povinnost, aby žáci ZŠ minimálně jednou za první stupeň a jednou za druhý stupeň navštívili centrum lesní pedagogiky. V Česku je taková aktivita závislá pouze na zájmu učitele. „Nic to ale nemění na faktu, že klíčovou roli hraje rodina. Když rodiče nebudou děti do lesů brát a nechají je sedět u počítačů, mnoho se toho stejně nezmění,“ tvrdí předseda Sdružení lesních pedagogů Ing. Marek Šuba. Potvrzují to i výzkumy. Podle Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů chodí děti nejčastěji do lesa s rodinou (58 %). Se školou či zájmovým kroužkem to je podstatně méně (8,8 %). Jasně nejčastější aktivitou je sběr hub (39 %). České děti jsou většinou schopné vyjmenovat pět lesních zvířat, u stromů už s tím ale mají problém. Nejčastější českou dřevinu nebylo v průzkumu schopno určit 56 % dotázaných. A podle čtvrtiny dětí má odpadky v lese dokonce uklízet lesník.
Děti nevědí, kde vychází slunce, a v lese by hledaly i jablka
Odcizování dětí přírodě je celosvětový problém. Například v USA a Velké Británii už existuje pro neznalost přírody v dětském věku termín: porucha vztahu k přírodě. Výsledky posledního velkého evropského průzkumu (Jugendreport Natur) z roku 2017 v Německu potvrdily, že se i malí Němci přírodě odcizují. Tak například 35 % dětí si nebylo jistých, na které světové straně vychází slunce. Pětina si myslela, že to je na severu. Děti by také ne úplně výjimečně hledaly v lese jablka, hrušky nebo dokonce ananas a mango. Důvodem postupného odcizování dětí od přírody je podle studie lákavější nabídka televizního a internetového prostředí, kde děti tráví mnohem více času. A situace v Německu bude podle odborníků velmi podobná té české. Podle českého průzkumu Nadace proměny Karla Komárka tráví české děti pobytem venku průměrně 1.41 h ve všední den a 2.49 h o víkendu. A z toho v samotné přírodě (lesy, louky, pole) jen sedm minut ve všední den a 45 minut o víkendu. Kolik z toho probíhá právě a jen v lese se přesně neví. Ve srovnání s časem stráveným u nejrůznějších médií je pobyt venku zhruba dva krát kratší. „Prvopočátek řešení je v rodině a musí to být chytré. Nemá cenu to lámat. Lepší je třeba uspořádat dobrodružnou výpravu s lovením hlasů ptáků pomocí QR kódů telefonem nebo třeba pátrat a fotit stopy zvěře,“ vysvětluje Miloš Tomek z Lesního světa.
V rámci Mezinárodního dne lesů vyhlásil edukační projekt Lesní svět soutěž o nejlepší pobytovou stopu. Cílem je dostat děti s rodiči do lesa. „Abychom dostali děti s rodiči do lesů, vyhlásili jsme v rámci Mezinárodního dne lesů fotografickou soutěž o nejlepší zachycení tzv. pobytové stopy zvířete v lese,“ říká Miloš Tomek. Může se jednat například o šišky sesbírané veverkou, stopu divočáka v bahně nebo třeba ptačí hnízdo. Zkrátka jakýkoliv důkaz pobytu zvěře v lese. Fotografie je možné od teď až do 28. dubna posílat na e-mail info@lesnisvet.cz. Autoři pěti nejlepších fotek pak dostanou herní dřevěné sady s autorskými ilustracemi určenými k zábavě i vzdělávání.
Jako nejčastější emoční prožitek uvádějí děti podle výzkumnice Lucie Vosátkové chůzi na boso v trávě (97 %). Z její diplomové práce také vyplývá, že 64 % dětí má z něčeho v lese strach. Nejčastěji to jsou hadi a pavouci. Klíšťat se bojí spíše rodiče, protože jako důvod obav z pobytu v lese uvedlo klíště pouze 3 % dětí.
Lesní porosty podle ČSÚ tvoří 34 procent území naší země, což je v praxi zhruba 2,6 milionu hektarů. Největším vlastníkem a správcem lesních porostů je v ČR státní podnik Lesy České republiky obhospodařující lesní porosty na ploše asi 1,2 milionu hektarů. Nejvíce zalesněným krajem je podle ČSÚ Liberecký kraj (podíl lesních porostů 45 procent), nejméně kraj Praha (podíl 10 procent).*
/sb/
