Česká republika se aktuálně řadí mezi země EU s nejnižším tempem růstu HDP. I proto je Vláda ČR nucena hledat prorůstová opatření, která pomohou českou ekonomiku opět nastartovat. Národní ekonomická rada vlády (NERV) i samotná Vláda ČR mezi tato opatření řadí i rychlejší digitalizaci státní správy, efektivnější práci s daty a využívání nových technologií. Nejen to se diskutovalo na konferenci Institutu pro veřejnou diskusi (IVD) na téma Může být digitalizace státní správy cestou ke snížení schodku rozpočtu?
Že má Česko v oblasti digitalizace stále na čem pracovat, ukazují poslední výsledky Indexu digitální ekonomiky a společnosti (DESI), který každoročně zpracovává Evropská komise. Česko se v žebříčku umístilo až na 20. místě z 27 členských zemí EU. Problematickým bodem je podle hodnocení komise úroveň digitálních dovedností občanů a nedostatečné využití technologií v podnicích. Česko se také stále potýká s nedostatkem odborníků na informační a komunikační technologie, jak ve veřejném sektoru, tak i v soukromé sféře. Naopak pozitivní trend lze pozorovat v rozvoji eGovermentu. Zatímco v roce 2018 se státem přes internet komunikovalo 53 % české populace, nejnovější data ukazují až 68 %.
„Každá vláda za posledních 20 let hovořila o tom, že digitalizace je prioritou. Při srovnání s ostatními evropskými zeměmi se zejména kvůli silnému resortismu výsledek příliš nedostavoval,“ řekl místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. Uvedl konkrétní kroky, které mají digitalizaci urychlit. Klíčovou roli podle něj hraje Digitální a informační agentura jako expertní centrum.
Za efektivní cestu k digitalizaci státní informace ukládat, a cesty, kterými budou informace proudit. A zejména schopnost zaměstnat a zaplatit špičkové odborníky na digitalizaci. „V tomto roce je ještě před námi sjednocení státních domén na gov.cz, nový Portál občana a mobilní aplikace k Portálu občana. A především je potřeba popularizovat digitalizaci mezi lidmi,“ dodal ministr Ivan Bartoš.
Podle Aleše Roda, člena NERV a ředitele výzkumu Centra ekonomických a tržních analýz, v Česku stále chybí komplexní procesní audit, který by určil, jaké agendy státní správy je prioritní digitalizovat. „Čas je největším nepřítelem efektivní digitalizace. Některé procesy a lhůty dodavatele trvají dlouhé roky, což je v oblasti IT technologií šíleně dlouhá doba, a navíc se často překrývá s koncem volebního cyklu. Stát byv těchto případech měl poptávat hotová řešení, kde to jde, a ne se měsíce zabývat tvorbou jejich parametrů,“ uvedl Aleš Rod.
Lukáš Kintr, ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), uvedl, že je třeba se vždy zajímat o trend. „Vnímám na všech úrovních trend nedostatečnou úroveň digitalizace zlomit. Aktuální potřeba zkonsolidovat veřejné finance může nicméně tento trend změnit,“ uvedl Lukáš Kintr. Oblast digitalizace není podle něj zdaleka jen o technických pozicích. „Na řadu pozic jsou například mnohem vhodnější ženy,“ dodal Kintr.
Do konce volebního období je podle ministra Ivana Bartoše reálně možné realizovat eDoklady, tedy občanku v mobilu, dále Registr zastoupení, který je použitelný pro řadu agend od přepisu vozidel až po finanční záležitosti. V roce 2025 pak Open Data umožňující občanům komunikovat se státem digitálně, Katalog služeb a Elektronické formuláře. Za naprosto klíčovou a prioritní považuje řešení obrany a bezpečnosti státu se zapojením kvantových technologií.*
O problematice jsme psali i zde.
/zr/
