Dlouhodobý proces Současný Program regenerace panelových sídlišť se od dosud existujících dotačních titulů, určených pro panelovou zástavbu, značně liší. V minulých letech směřovala veškerá pozornost k jednotlivým panelovým domům, neboť jejich stavebně technický stav byl v mnoha případech...
Dlouhodobý proces
Současný Program regenerace panelových sídlišť se od dosud existujících dotačních titulů, určených pro panelovou zástavbu, značně liší.
V minulých letech směřovala veškerá pozornost k jednotlivým panelovým domům, neboť jejich stavebně technický stav byl v mnoha případech katastrofální. Výjimečně se některé úpravy týkaly i nejbližšího okolí staveb, ale vždy to byly jen dílčí zásahy. Akce, zlepšující technický stav domů, budování střešních nástaveb, zakládání dětských hřišť, úpravy zeleně, rozšiřování parkovišť a další probíhaly obvykle bez ucelené koncepce. Mají-li se však území sídlišť změnit tak, aby se sídliště stala plnohodnotnými částmi obcí, nikoliv pouze legendárními "noclehárnami" se všemi negativními důsledky, je nezbytné přistupovat k procesu nápravy globálně.
Vzhledem k rozsahu sídlišť, množství nahromaděných problémů a ekonomické náročnosti jejich řešení je regenerace dlouhodobým procesem. Pouze globální přístup zajistí řešení jednotlivých problémů v logickém časovém sledu a zabezpečí efektivní vynakládání finančních prostředků. Program regenerace panelových sídlišť je určen pro podporu tohoto přístupu.
Projekt regenerace
Bezkolizní postup regenerace je nejlépe zajištěn zpracováním projektu regenerace celého území sídliště. Provádění jednotlivých kroků bez předem zpracovaného projektu se všemi náležitostmi může vést ke zcela nevhodným aktivitám. Zpracovaný projekt regenerace, jehož standardní obsah je uveden v příloze návrhu Programu regenerace sídlišť, je podmínkou pro účast obce v programu.
Nedílnou součástí projektu je harmonogram postupu prací a realizaci a způsob financování jednotlivých kroků. V souladu se zkušenostmi západoevropských zemí je v navrhované metodě velký důraz kladen na spolupráci s obyvateli řešeného území.
Postup obcí v letech 1999-2000
Ústav územního rozvoje (ÚÚR) v Brně, který vypracoval návrh znění Programu regenerace sídlišť, sledoval v posledních dvou letech stav projektové přípravy obcí při zásazích do panelové zástavby. V březnu 1999 rozeslali pracovníci ÚÚR dotazník všem obcím a městům, ve kterých bylo dle statistických údajů více než 150 bytů v panelových domech. Těchto obcí je 308. Dotazník obsahoval otázky, týkající se počtu sídlišť v obci, počtu bytů v jednotlivých sídlištích, připravovaných nebo již dokončených projektů úprav sídliště, financování úprav a postupu realizace těchto projektů. Na dotazník reagovalo 165 obcí. Z výsledků této ankety vyplynulo, že pouze 21 obcí disponuje dokumentací, která alespoň částečně řeší problémy pro celé území sídliště nebo pro jeho vymezenou část. V některých větších městech byly zpracovány projekty pro více sídlišť, takže celkový počet evidovaných projektů byl 51,
Z 21 obcí, které dle odpovědí na dotazník disponují nějakou formou komplexní dokumentace, bylo vybráno 9 měst k podrobnému průzkumu. Pracovníci ÚÚR si prohlédli sídliště, která byla předmětem řešení a shromáždili charakteristické ukázky z příslušných dokumentací. Žádný z projektů, zpracovaných zpravidla jako urbanistické studie, studie regenerace nebo studie humanizace, se nezabýval ekonomickými podmínkami řešení.
Obyvatelé sídliště byli se zpracovanou studií regenerace seznamováni v nejlepším případě formou informace v tisku nebo na vývěsce. Osvěta a diskuze s občany o záměru regenerace sídliště nebyly uskutečněny nikde. Výjimkou je pilotní projekt regenerace sídliště Jarošov v Uherském Hradišti, který zpracoval náš ústav.
V mnoha městech se v odpovědi na dotazníky objevilo sdělení, že město nevlastní žádné byty, protože je všechny prodalo do osobního vlastnictví, takže žádné projekty regenerace se nezpracovávají. Tato nekoncepčně prováděná privatizace bytového fondu ve zchátralých panelových domech se ukázala jako závažná chyba. Města se sice na úkor nových majitelů dočasně zbavila obtížného problému, který se však v brzké době vrátí ve znásobené formě a bude jej nutné s pomocí města opět řešit.
Rovněž v letošním roce rozesílali pracovníci ÚÚR obdobné dotazníky obcím, na jejichž území jsou sídliště. Své loňské údaje aktualizovalo 84 obcí a nově odpovědělo 55 obcí. Po vyhodnocení letošní ankety vzrostl počet obcí, které mají snahu přistupovat k zásahům do sídlišť komplexně a disponují nějakou formou dokumentace, řešící celé území sídliště, o 14 obcí a počet zpracovaných nebo započatých projektů o 25.
V Praze jsou zpracovávány projekty regenerace pro sídliště Letňany a Jižní Město a v Havířově pro sídliště Šumbark.
Příklady přípravy
Praha - Letňany. Sídliště Letňany bylo jako nejvhodnější objekt navrženo Útvarem rozvoje hlavního města Prahy pro zpracování projektu regenerace. V sídlišti, které bylo postupně budováno v letech 1974-1998, je více než 4000 bytů, v nichž žije téměř 12 000 obyvatel. Projekt regenerace s využitím zahraničních zkušeností a metody zpracování projektu regenerace, navržené Ústavem územního rozvoje, řeší Útvar rozvoje hlavního města Prahy. Projekt bude zpracován jako urbanistická studie s regulačními prvky, která bude rozšířena o ekonomickou část. Práci na projektu předcházelo ustavení pracovní skupiny pro regeneraci sídliště. Byl proveden sociologický průzkum názorů a požadavků obyvatel, který tvoří významnou část podkladů.
Analýza byla zaměřena souběžně na celé území i na architektonicko-stavební stav jednotlivých panelových domů. V textu, tabulkách a výkresech je dokumentován a hodnocen stávající stav bydlení, občanského vybavení, sportovních a rekreačních zařízení, technické infrastruktury, dopravy a životního prostředí. Značná pozornost je věnována složitým majetkoprávním vztahům, sociologii a demografii. Z hodnocení stávajícího stavu vyplynuly problémy k řešení, znázorněné na problémovém výkrese.
Výsledkem průzkumu panelových domů je rozčlenění zástavby dle data kolaudace, použitých konstrukčních soustav, počtu podlaží a stavu konstrukcí. Analýza panelových domů je ukončena doporučením možných úprav zaměřených na jednotlivé části budov. Tyto náměty budou sloužit jako podklad pro stanovení regulativů. Podstatnou částí je výčet ekonomických předpokladů revitalizace, ve kterém jsou reálně odhadnuté náklady na regeneraci a návrh možných zdrojů.
Praha - Jižní Město. Největší panelové sídliště v celé republice bylo postaveno v letech 1970-1990. Bydlí zde 86 000 obyvatel v 31 000 bytech. Problémy, kumulované v tak rozsáhlém území, vedly Zastupitelstvo Městské části Praha 11 k rozhodnutí pořídit projekt regenerace, který bude zpracován formou urbanistické studie s regulačními prvky. Studie bude kromě architektonického urbanistického řešení obsahovat harmonogram postupu prací, kvalifikovaný a opodstatněný odhad nákladů a budou navrženy možné zdroje financování. Před započetím prací byla ustavena v souladu s návrhem postupu Programu regenerace sídlišť pracovní skupina pro regeneraci. Území sídliště bylo pro účely řešení rozděleno do 13 částí a pro všechna tato vzniklá menší území byla vypracována analýza. Jedním z podkladů pro analytickou část práce byl sociologický průzkum.
Souběžně probíhá řešení projektů regenerace jednotlivých domů. Záměrem představitelů městské části je nejen zlepšovat vzhled a kvalitu obvodového pláště, střechy a balkónů a lodžií. Úpravy by měly zahrnovat i rozčlenění příliš dlouhých bloků do menších celků.
Záměr zahájit regeneraci sídliště a regeneraci bytových domů a další postupové kroky celého procesu byl průběžně projednáván s občany. Značný důraz byl kladen na seznámení obyvatel s harmonogramem prací. Náměty a připomínky obyvatel jsou vyhodnocovány a ty, které jsou oprávněné a realizovatelné jsou při řešení vztahy v úvahu. S výsledky analýzy a s náměty a možnostmi úprav domů a celého sídliště byli obyvatelé seznámení rovněž na několika výstavách.
Havířov - Šumbark II. Sídliště Šumbark II, ve kterém bydlí více než 6000 obyvatel ve 2200 bytech, bylo vybudováno v letech 1985-1992. Projekt regenerace je zpracováván jako regulační plán, jehož obsah je rozšířen oproti povinnému obsahu, stanovenému ve stavebním zákoně, o náležitosti dle navrhovaného obsahu projektu regenerace sídlišť, zejména o anketu s obyvateli a o ekonomickou část. Výhodou takové formy řešení je závaznost regulačního plánu, která je stanovena zákonem. Projednané a schválené řešení nebude možné libovolně měnit bez složitého procesu změny regulačního plánu. Bude tak zajištěna koncepčně pojatá realizace regeneračních zásahů v sídlišti s vyloučením nevhodných zásahů.
V současné době jsou dokončeny průzkumy a rozbory daného území i stavební a statické průzkumy jednotlivých typů obytných domů. Na základě výsledků průzkumů a rozborů je zpracováno v souladu se stavebním zákonem zadání regulačního plánu.
Práce na regulačním plánu započala ustavením skupiny pro regeneraci a prováděním osvěty mezi obyvateli sídliště s využitím rozsáhlých zahraničních zkušeností autorů z obdobné regenerace v zemích západní Evropy. Pak následovala anketa, jejíž výsledky se staly jedním z podkladů řešení.
Dalším krokem bylo shromáždění a posouzení dosud zpracovaných dokumentací, které řešily některé problémy v sídlišti. Významnou část podkladů tvoří údaje o ekonomických podmínkách v území. S využitím ekonomické koncepce z pilotního projektu regenerace sídliště Jarošov v Uherském Hradišti, zpracovaného v ÚÚR v roce 1999, je navrhován způsob řešení ekonomické části regulačního plánu. Možnost vlastního financování, která je v rozborové části práce doporučena, byla inspirována postupem města Svitavy, které nastartovalo celý proces oprav a přestaveb panelových domů prodejem části bytového fondu mimo byty v panelových domech. Byty v neopravených panelových domech město k prodeji neposkytlo.
Program regenerace panelových sídlišť je v platnosti od letošního roku. Lze předpokládat kladný dopad existence tohoto dotačního titulu na zahájení procesu komplexní regenerace zpravidla velmi rozsáhlých území. Města, která již v předstihu začala pořizovat projekty, budou moci využívat dotací co nejdříve. Vzhledem k tomu, že devastace sídlišť se každoročně prohlubuje, je každý odklad nebezpečný a náprava závad obtížnější a nákladnější.
Marie Tomíšková,
Ústav územního rozvoje Brno
FOTO ARCHÍV
