Dluh si už můžeme dovolit

Přípravné práce byly jako vždy obtížné. Rozpočet je proto velkým kompromisem. Nejvíc výhrad se již tradičně ozývalo od představitelů městských obvodů. Namítají, že současné příjmy obvodům neumožňují, aby prováděly údržbu zeleně, opravy místních komunikací a další služby. Nejsou spokojeny s tím, kolik peněz jim město dává. Pro představu: finanční příspěvek městským obvodům v roce 2001 činil zhruba 200 mil. Kč. Z toho jen necelých 43 mil. Kč byla neúčelová dotace, většina prostředků byla určena na vyplácení sociálních dávek. V roce 2002 je na sociální dávky vyčleněna částka 158 mil. Kč. Víme ale, že opět budeme žádat stát o dodatečné finanční prostředky ve výši kolem 25 - 30 mil. Kč.

Tato situace je způsobena zejména vysokou nezaměstnaností, která se v našem okrese pohybuje mezi 13 % -15 %. Ústecko poznamenala po roce 1989 restrukturalizace průmyslu, uzavření těžby uhlí v Chabařovicích a likvidace dalších podniků. Chemický průmysl je v počtu zaměstnanců na jedné třetině původního stavu. Nejvyšší nezaměstnanost je v podkrušnohorských obcích, kde po rozpadu zemědělské výroby lidé těžko hledají uplatnění.

Jak je stanoven letošní rozpočet?

Rozpočet obsahuje peněžní toky pro celé město včetně městských obvodů ve výši zhruba 1,3 - 1,4 mld. Kč. Neinvestiční část, tj. rozpočet provozní ve výši 766,5 mil. Kč je koncipován jako vyrovnaný, i když musím přiznat, že je velmi napjatý. Vždy se ale držíme zásady, že rozpočtové výdaje se musejí rovnat rozpočtovým zdrojům.

Jiná situace je u rozpočtu investičního, který počítá s částkou kolem 240 mil. Kč, z níž je jen 41,6 mil. Kč plánováno z prodeje majetku města. Zhruba 200 mil. Kč si chceme půjčit u bankovního ústavu. Dlouhodobý úvěr si už můžeme dovolit, protože současná dluhová služba města je nízká. Nynější dluh ve výši asi 7 mil. Kč - to jsou dlouhodobé splátky půjčky, kterou jsme obdrželi od Státního fondu životního prostředí na financování ekologických akcí.

Město je sice oddluženo, ale nedisponuje významnými finančními zdroji, z nichž bychom mohli co nejvíce investovat. V minulých letech byly hlavním zdrojem financí zejména prostředky získané z privatizace bytového fondu a prodeje energetických akcií. Tento pramen se postupně vyčerpal. Zatímco ještě v roce 2001 jsme obdrželi do městské pokladny za prodej bytů 25 mil. Kč, na rok 2002 se plánuje kolem 13 mil. Kč. Městský bytový fond je ze 70 % vyprodán a méně lukrativní byty zůstanou ve vlastnictví města.

Za energetické akcie jsme dostali více než půl miliardy korun. Využili jsme je na výstavbu nového městského Mariánského mostu, který stál kolem 750 mil. Kč a byl slavnostně otevřen v roce 1998. Svým významem přesáhl nejen poměry našeho města, ale i České republiky. Nedávno byl oceněn prestižním časopisem Structural Engineering International jako jeden z pěti nejkrásnějších mostů světa posledního desetiletí. V anketě dostalo hlasy více než 40 staveb. V první desítce se kromě našeho mostu objevily například nejvyšší stavba planety, malajsijská dvojčata Petronas Twin Towers, londýnský Millenium Dome, Guggenheim Museum ve španělském Bilbau a další.

Na jaké účely budou využity peníze z nově schváleného úvěru?

Nejvyšší investiční prioritou roku 2002 je vybudování průmyslové zóny o rozloze 27 hektarů v severních Předlicích, a to nákladem kolem 140 mil. Kč. Zóna nebude veliká, ale poloha města neumožňuje vytvořit větší plochu. Hodláme však s využitím státní dotace, našich finančních zdrojů i podílu správce inženýrských sítí nabídnout domácím a zahraničním investorům atraktivní lokalitu s přímým napojením na dálnici D8 směrem na Drážďany. Předpokládáme, že v průmyslové zóně může vzniknout zhruba 2500 nových pracovních míst. Měla by se zde rozvíjet lehká průmyslová výroba. První investoři by sem mohli přijít ještě letos, v horším případě v roce 2003. Vše závisí i na dobudování dálnice, což se bohužel stále odsouvá. Usilujeme o to, aby byla dokončena v termínu, tj. do roku 2005.

Průmyslová zóna jistě není jedinou investicí města?

Náš rozpočet zahrnuje celkem pět skupin investic. Kdybych vyjmenoval všechny, byl by to celkem dlouhý seznam. Jen na projektové práce, které zabezpečují další investice v příštích letech, např. plynofikaci některých okrajových částí města a Labského údolí, řešení protipovodňové hráze na pravém břehu Labe a další se počítá s částkou téměř 10 mil. Kč. Z rozestavěných investic je kromě průmyslové zóny významnou akcí výstavba 300 bytů v lokalitě Bukov na okraji centra města. Jedná se o poměrně levné byty v cihlových domech, kdy zájemci zaplatí za metr čtvereční 14 500 Kč. V současné době se však nestaví. Kvůli výhradám Občanské ligy k architektuře obytného komplexu se "kauzou" zabývá Úřad pro hospodářskou soutěž.

Další finanční prostředky jsou určeny na provozní investice do školských, kulturních, sociálních a jiných městských zařízení. Ústí nad Labem vlastní 21 sociálních ústavů a domovů důchodců, což je na jedné straně pro město výhoda, na druhé straně to představuje desítky miliónů korun na opravy, údržbu a další činnosti.

Rozpočet také počítá se sumou 100 mil. Kč na rozvojové investice. Podmínkou jejich realizace je získání podstatného podílu z cizích zdrojů, státních nebo zahraničních. Jde například o podporu individuální bytové výstavby, o zásadní rekonstrukce kulturního centra, muzea, o rozsáhlé plynofikační akce apod. I z tohoto stručného výčtu je vidět, že investiční politika města je základní tezí rozpočtu.

Jednou za čtvrtletí pořádáte tzv. Hovory s primátorem. S jakými stížnostmi se na vás občané obracejí?

Především s žádostí o řešení občanských sporů, kdy hlučnost některých skupin obyvatel přesahuje únosnou míru, viz kauza Matiční ulice. Takové situace se opakují. Týká se to pouze určitých lokalit, kde se koncentrují lidé bez stálého zaměstnání, kteří žijí na podpoře a mají nálepku těch nepřizpůsobivých. Přiznám se, že často si s tím nevíme rady, zda to řešit prevencí nebo represí. To je spíš negativní image města.

Naši občané jsou také citliví na pořádek a vzhled města. Stěžují si, že město je polepeno plakáty, pomalováno sprejery, že není uklizeno, že není posečena tráva atd. Myslím si ale, že Ústí nad Labem není ve srovnání s jinými městy až tak špinavé a nepořádné. I když je pravda, že na údržbu zeleně a opravy komunikací mnoho peněz nezbývá.

Celkově se však situace v našem městě zlepšuje, zejména v životním prostředí. Fakta mluví jednoznačně v náš prospěch. Po roce 1989 jsme investovali do zlepšení životního prostředí zhruba 300 mil. Kč. Více než 7krát se snížily limity emisí a imisí. Město je ze 100 % napojeno na ekologický systém vytápění. Díky nové čistírně odpadních vod se podstatně zlepšila čistota vody v Labi. Jsou zde pěkné parky, objevily se nové fasády domů apod. Velkou devizou je nádherná příroda v okolí Ústí nad Labem, kterou musíme více využít pro rozvoj cestovního ruchu a rekreace. To všechno je pozitivní image města, který oceňují zejména lidé, jež k nám přijíždějí po delší době.

Trvalou snahu města o zlepšení životního prostředí ohodnotila i Evropská unie...

Už třikrát, naposledy v roce 2001 získalo Ústí nad Labem cenu v soutěži s názvem City Towards European Compliance Award 2001, a to za naplňování zákonů platných v EU v oblasti ovzduší, vody a odpadového hospodářství. Každoročně vnímáme ocenění od EU jako nezpochybnitelné potvrzení správnosti našich kroků v této oblasti.

Budete se opět ucházet o funkci primátora?

Ne, v letošních parlamentních volbách chci kandidovat do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

LÝDIA STOUPOVÁ