Česko potřebuje do roku 2027 nábytkové banky ve všech 14 krajích, shodli se poslankyně se zástupci a zástupkyněmi krajů, nábytkových bank z terénu i nevládního sektoru u kulatého stolu v Poslanecké sněmovně. Ten dnes, ve čtvrtek 3. dubna 2025, ve spolupráci s předsedkyní Výboru pro životní prostředí Janou Krutákovou uspořádala Česká federace nábytkových bank a reu-se center. Rostoucí potřeba služeb nábytkových bank v regionech reaguje na vzrůstající příjmovou chudobu, která se týká téměř deseti procent populace, na četné živelné pohromy i tlak na snižování množství odpadu.
Lidé žijící na hranici příjmové chudoby, rodiče samoživitelé, klienti sociálního bydlení či azylových domů, oběti nejen přírodních katastrof, lidé v tíživých životních situacích – to všechno jsou potenciální klienti nábytkových bank, kterých je však v ČR nedostatek. Nábytkové banky (NB), které dokážou postupně pokrýt potřeby celého kraje, dnes fungují pouze ve čtyřech ze 14 krajů a v Praze. Nábytku přitom ročně vyhodíme až 350 tisíc tun a náklady na jeho likvidaci nesou obce.
Svou krajskou nábytkovou banku dnes má pouze Liberecký, Ústecký, Plzeňský a Středočeský kraj a s nimi i hlavní město Praha, kde je "nábytkovka" příspěvkovou organizací města. Jen za rok 2024 čtyři krajské nábytkové banky pomohly 4 799 osobám v nouzi, kterým rozdaly 242 tun nábytku. Do oběhu se tak znovu dostalo přes 23 800 předmětů, které by jinak skončily jako odpad, jehož likvidaci platí obce a kraje.
Kdyby nábytkové banky fungovaly v každém kraji ČR, dá se předpokládat, že by ročně obsloužily 30 tisíc příjemců materiální pomoci a do oběhu by poslaly až 1 400 tun nábytku, který by jinak zatížil města a obce jako odpad ve sběrných dvorech.
Konkrétní dopady fungujících provozů a potenciál pro rozvoj v krajích, kde nábytkové banky aktuálně chybějí, probírali u kulatého stolu Jana Krutáková, předsedkyně Výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, Dana Kalistová, předsedkyně České federace nábytkových bank a reu-se center (REUSE Federace), ředitelé a ředitelky existujících nábytkových bank, krajské zastupitelky a zastupitelé, zástupci Státního fondu životního prostředí a další aktéři.
„V této chvíli je zacházení s nábytkovými bankami nekoncepční a nesystematické, což je nutné změnit! Zajistit realizaci sítě nábytkových bank a jejich financování je důležitý krok k naplňování jejich environmentálního, ale i sociálního potenciálu,“ uvádí poslankyně Jana Krutáková.
„Existují jasná data, jak je tento typ pomoci efektivní, a to nejen z environmentálního hlediska, ale i ze sociálního. Kromě materiální pomoci totiž nábytkové banky vytváří i chráněná pracovní místa, například pro lidi, kteří se vracejí do práce po léčbě závislostí. Vzniká tak celý smysluplný ekosystém, který obcím i krajům řeší hned několik problémů najednou. Musí tu ale být vůle nábytkové banky podpořit a zajistit jejich stabilní financování. V Evropě vidíme různé modely podpory podobných projektů a dobře fungují už desítky let,“ připomíná Dana Kalistová, která mj. založila i reuse centrum Kabinet CB v Českých Budějovicích, ale také nábytkovou banku Jihočeského kraje, – ta však v roce 2023 musela pozastavit svou činnost právě kvůli nedostatečnému financování.
„Při loňských povodních jsme viděli, jak může být nábytková banka nápomocna v krizové situaci. Bohužel však v těch nejpostiženějších oblastech tato služba chyběla. V jižních Čechách jsme zase měli zkušenost, kdy se na nás Jihočeský kraj obrátil, abychom do týdne pomohli vybavit nábytkem ubytovnu pro 80 lidí. Zvládli jsme to včetně ručníků na postelích,“ zdůrazňuje Dana Kalistová partnerskou roli nábytkových bank například pro činnost krizového štábu kraje.
„V kraji je aktuálně velký nedostatek sociálních pracovníků a běžně zhruba třetinu veškerého jejich času na práci zabere právě shánění různého vybavení pro klienty. Když v kraji funguje nábytková banka, jde to rychleji, a zbyde jim pak více kapacity na jiné činnosti,“ tak situaci v Ústeckém kraji popisuje Miroslava Hrdličková, ředitelka tamní krajské nábytkové banky.
„Denně pozorujeme, jak roste počet lidí v chudobě, kteří si nemohou dovolit bydlení nebo zařízení bytu. Přibývá tak i klientů, kteří reálně potřebují materiální pomoc. Naše nábytková banka je úzce spojena s dalšími sociálními službami, tak víme, že aby se klienti opravdu postavili na vlastní nohy, potřebují mít saturované základní životní potřeby,“ dodává Miroslava Hrdličková.
Ústecká nábytková banka čelí problémům s financováním po skončení roční dotace od pracovního úřadu na zaměstnance. Díky dotaci mohli zaměstnat otce samoživitele, který pečuje o dvě předškolní děti, a v nábytkové bance našel nejprve pomoc při vybavování bytu získaného přes projekt Housing first, následně i zaměstnání. Po skončení státní dotace na pracovní místo na něj ale banka už nemá prostředky a další vývoj situace této rodiny s malými dětmi je tak v ohrožení. „Stabilní financování je to, co potřebujeme především, aby naše pomoc byla efektivní a udržitelná,“ uzavírá Miroslava Hrdličková.
Cílem REUSE Federace je systémová změna, svými aktivitami organizace dlouhodobě usiluje o vznik nábytkové banky v každém kraji ČR. V letošním roce se očekává vznik nábytkové banky z iniciativy místních neziskových organizací v Olomouckém a Karlovarském kraji a také v Kraji Vysočina.
Hlavní důvody, proč jsou nábytkové banky komplexně prospěšné pro kraje i obce a města, popisují organizátoři kulatého stolu mj. v brožuře Proč se kraji vyplatí podpořit vznik sítě nábytkových bank v ČR. Na stránkách organizace www.nabytkovebanky.cz jsou uvedeny také příběhy, jak nábytkové banky pomohly konkrétním rodinám.*
/tz/
Na snímku: Záběr z dnešního jednání u kulatého stolu v Poslanecké sněmovně, které bylo věnováno činnosti nábytkových bank v Česku. Foto: FB České federace nábytkových bank a reu-se center
