Až 50 tisíc osob má podle plánů Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) koncem letošního roku vykonávat veřejnou službu (VS). Přitom loni do ní bylo zapojeno jen zhruba 16 tisíc klientů. Plošnější pokrytí území však není jedinou změnou, kterou rok 2012 institutu veřejné služby přináší.
Pro obce je nejdůležitější novinkou skutečnost, že smlouvu o výkonu VS s klienty nebudou jako dosud uzavírat samy, ale bude tak činit příslušná krajská pobočka Úřadu práce ČR (ÚP). Ta se pak může písemně dohodnout s obcí (či s jiným subjektem, například s neziskovou či dobrovolnickou organizací) na zajištění organizace a výkonu VS.
Rozšiřuje se také okruh klientů, jimž bude VS nabízena. Už to totiž nebudou jen osoby nacházející se v hmotné nouzi. Zástupkyně tiskové mluvčí MPSV PhDr. Táňa Švrčková vysvětluje: »Základním kritériem výběru klientů pro VS je jejich vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než jeden rok nepřetržitě nebo během posledních tří let v součtu po dobu delší jednoho roku. V souladu s cíli veřejné služby bude ÚP dále při výběru vhodných uchazečů na základě individuálního přístupu k nim zohledňovat jejich motivovanost k hledání zaměstnání, ekonomické a společenské postavení klientů, jejich kvalifikaci, rodinný, zdravotní stav, věk, možnosti dopravy atd.« Podle MPSV na počátku letošního roku budou nabídkou VS přednostně oslovováni ti, kdo jsou v hmotné nouzi a zároveň dlouhodobě nezaměstnaní.«
Odmítne-li oslovený klient VS, aniž by pro to měl vážný, třeba zdravotní důvod, nejenže s velkou pravděpodobností bude vyřazen z evidence Úřadu práce, přičemž přijde o podporu v nezaměstnanosti a sám si navíc bude muset platit zdravotní pojištění. Ale pokud by zároveň také byl veden v systému hmotné nouze, příspěvek na živobytí by mu byl (jako dosud) snížen na existenční minimum.
ZÁVAZKY OBCI A ÚŘADU PRÁCE
Vzorová smlouva o organizaci a výkonu veřejné služby mezi obcí a příslušnou krajskou pobočkou ÚP, kterou vydalo MPSV, mj. předpokládá, že obec se zaváže pro výkon VS dodržovat pracovněprávní předpisy a uzavřít pojistnou smlouvu (případně dodatek ke stávající pojistné smlouvě) kryjící odpovědnost za škodu způsobenou na majetku nebo na zdraví, kterou vykonavatel veřejné služby způsobí nebo jež mu bude způsobena. Má být i na obci, aby vykonavatelům VS zajistila přidělení odpovídajících ochranných a pracovních pomůcek, vedla evidenci lidí zapojených do výkonu VS, evidenci jejich docházky a dodržování pracovní doby, počtu odpracovaných hodin i záznamy o hodnocení výkonu VS apod.
Naopak Úřad práce obci podle vzorové smlouvy mj. uhradí náklady spojené s pojištěním odpovědnosti za škody způsobené na majetku nebo zdraví v souvislosti s výkonem VS, bude poskytovat obci potřebnou součinnost a určí pro ni kontaktního pracovníka na úrovni příslušného kontaktního pracoviště krajské pobočky ÚP a jeho zástupce. Oba budou zajišťovat komunikaci s pověřenými pracovníky obce. ÚP se také zavazuje přizpůsobovat nabídku VS klientům podmínkám výkonu veřejné služby v dané obci.
... POKUD SE NEDOHODNE JINAK
Smlouvy o organizaci a výkonu veřejné služby měly být mezi obcemi a krajskými pobočkami ÚP uzavřeny do 15. 12. 2011. Platit totiž měly už od 1. 1. 2012. Spěch v závěru roku nebyl od věci. Uzavřením této smlouvy totiž obec mohla Úřadu práce pro veřejnou službu od letošního 1. ledna navrhnout osoby, které se k 30. 11. 2011 nacházely na jejím území v hmotné nouzi a zároveň už tam vykonávaly VS. Pokud by ÚP tyto klienty obci odsouhlasil, radnice by jim následně (v případě jeiich zájmu) sama zajistila uzavření jejich smlouvy o výkonu veřejné služby s Úřadem práce.
Proč však ani jedno z námi oslovených měst (viz anketa) ještě ani v polovině prosince smlouvu o organizaci a výkonu VS s krajskou pobočkou ÚP neuzavřelo? »O smlouvě teprve vyjednáváme.« »Smlouvu jsme připomínkovali a dříve než v polovině ledna ji nepodepíšeme.« »Současný návrh smlouvy je pro město neakceptovatelný.« Tak se vyjadřovali zástupci radnic v naší anketě.
PhDr. Táňa Švrčková vysvětluje, že zákon předpokládá, že ÚP poskytne osobám vykonávajícím VS ochranné pomůcky a pracovní prostředky, pokud se s realizátorem služby (tedy třeba právě s obcí) nedohodne jinak. Jenže právě tato výhrada může v sobě skrývat čertovo kopýtko. I Svaz měst a obcí ČR upozorňuje na fakt, že některé krajské pobočky ÚP se s obcemi chtějí »dohodnout jinak« a svými návrhy smluv je tlačí k tomu, aby obce tyto náklady převzaly na sebe.
Koneckonců i MPSV ústy zástupkyně tiskové mluvčí sděluje: »Úřad práce bude mít zájem dohodnout se s obcemi na poskytování pracovních ochranných prostředků a pomůcek, a to v závislosti na typu činnosti, které budou v rámci VS vykonávány. Půjde jak o rukavice, obuv, vesty atd., tak o nástroje potřebné k výkonu činnosti. Zajištění těchto pomůcek ze strany subjektů (obcí a dalších organizací) bude nejen po organizační stránce efektivnější a pružnější. Navíc současné zkušenosti ukazují, že hodnota vykonané práce obvykle daleko převyšuje náklady spojené se zajištěním VS.«
NEPŘEVÝŠÍ NÁKLADY NAD EFEKTEM?
Pravda, obce zatím největší část nákladů spojených s organizací a výkonem VS nesly samy. Přesto se mnoha radnicím, jak ostatně zaznívá i v naší anketě, tento institut vyplatil. Samoozřejmě bylo ovšem třeba jej uchopit za správný konec a hlavně si najít šikovného místního koordinátora VS.
Jenže letos budou rozpočty obcí napjatější než loni, a proč by tedy radnice měly hradit něco, co po nich zákon nepožaduje? Kromě toho má-li stát ambici z roku na rok více než trojnásobně rozšířit armádu vykonavatelů veřejné služby, pak očekávejme i jeho tlak na to, aby municipality absorbovaly více těchto osob než kdykoliv předtím. Byť po řadě klientů vděčně vztáhnou ruce - což zákon umožňuje - i leckteré neziskové organizace a další subjekty včetně některých státních institucí.
Nicméně náklady na VS mohou časem převážit nad jejím efektem. Zejména když nejkratší doba výkonu VS není zákonem stanovena, takže teoreticky může ÚP klientovi s ohledem na jeho individuální možnosti stanovit v jeho týdenním plánu výkonu VS povinnost pracovat i třeba jen jednu hodinu. Ovšem také ta bude muset být obcí evidována a vykazována...
Jistěže však přitom nelze přejít slova PhDr. Táni Švrčkové, že je přece třeba zohlednit jak přínos práce vykonané ve prospěch obce, tak její sociální rozměr. »To znamená, že lidé v hmotné nouzi a dlouhodobě nezaměstnaní se zapojí aktivně do života komunity v obci. Podle dosavadních zkušeností nejvýznamnějšími jsou osobní náklady spojené s organizací VS. Na tyto náklady bude ÚP přispívat prostřednictvím nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti,« říká zástupkyně ministerstva.
NEPŮJDE O KONKURENCI PRO VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ PRÁCE
Těší její ujištění, že zavedením VS v žádném případě nebude omezen počet míst pro veřejně prospěšné práce (VPP). »ÚP dokonce bude prioritně podporovat zřízení míst VPP v obcích/organizacích, které budou organizovat veřejnou službu,« dodává PhDr. Táňa Švrčková. Také zřizování míst tzv. předáků veřejné služby bude ÚP podporovat v rámci uplatňování nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti (VPP, společensky účelná pracovní místa).
»Úřad práce má zájem organizaci VS od ledna 2012 zajistit ve spolupráci se současnými realizátory a postupně rozvíjet spolupráci i s dalšími obcemi a jinými subjekty. Na každé krajské pobočce ÚP je jmenován koordinátor veřejné služby, který spolu se svým zástupcem bude kontaktovat všechny dotčené subjekty. Koordinátoři jsou však připraveni aktivně vycházet vstříc radnicím, jestliže se na ně v této věci samy obrátí,« uzavřela PhDr. Táňa Švrčková.
Oslovená města si chtějí institut veřejné služby podržet i v letošním roce
Anketa
Jaké máte zkušenosti s výkonem veřejné služby (VS) a co od něho očekáváte letos?
Jakub Týle, referent pro veřejnou službu, Magistrát města Opavy:
Pro výkon VS Magistrát města Opava loni využíval v průměru 93 osob měsíčně, které průměrně odpracovaly 2706 hodin. V celém Statutárním městě Opava pak ve VS v roce 2011 pracovalo průměrně 165 osob měsíčně, což činilo 4753 odpracovaných hodin měsíčně.Nejdůležitější činností, na niž se výkon VS zaměřil, byl úklid kontejnerových stání, svoz objemného odpadu do sběrných dvorů a úklid veřejných prostranství. Hodnota práce odvedené v rámci výkonu VS je podle našich zkušeností výrazně vyšší než náklady na její organizaci. Kromě kladných sociálních aspektů a faktu, že je ve městě čisto, jde především o výraznou finanční úsporu. Nejvýznamnější položku na straně nákladů (kromě mzdových nákladů na 1 pracovní místo) tvoří osobní ochranné pomůcky, a to především rukavice a vesty. Dále jde o nákup nářadí a také pytlů na odpad. I přesto se loni naše úspora pohybovala v řádu desítek tisíc korun a pro letošek počítáme s úsporou až několika set tisíc korun.
Pokud jde o nový systém fungování VS v letošním roce, jeho přínosy ve vztahu k městu se mně, bohužel, zatím odhadují jen velmi těžko. Snad jen to, že Úřad práce deklaruje snahu podpořit výkon VS tím, že poskytovatelům umožní využívat k její organizaci osoby pracující na veřejně prospěšných pracích. Smlouvu o organizaci a výkonu veřejné služby Statutární město Opava připomínkovalo a její podepsání očekáváme nejdříve v polovině ledna 2012. Naším jednoznačným zájmem však je, aby VS v našem městě fungovala i nadále, a to minimálně ve stejném rozsahu jako loni.
Zdeněk Ženíšek, tajemník Městského úřadu Vimperk: Od května 2011 odpracovalo při výkonu VS celkem 96 osob v průměru po 12 hodinách měsíčně. Šlo zejména o úklid veřejných prostranství, hrabání listí, prořezávky dřevin,sběr odpadků,pletí záhonů, nátěry bazénů na koupališti a zimním stadioně,údržba hřišť a pískovišť. Hodnota takto odvedené práce byla určitě vyšší než naše náklady s ní spojené, už i vzhledem k tomu, že jejich podstatnou část hradil Úřad práce. Město neslo náklady v podstatě jen na pracovní a ochranné pomůcky. Ovšem poměrně dlouho nám trvalo, než jsme přesvědčili lidi vedené na úřadech práce, aby VS začali vykonávat. Zlomilo se to až s ustavením funkce koordinátora veřejné služby, který dokázal tyto lidi přesvědčit, kontrolovat - i pochválit. Funkce koordinátora je klíčová pro celý systém VS. Bohužel, jakmile se u nás tento systém úspěšně rozběhl a pro jeho fungování byly nastaveny vhodné podmínky, zásahem státu dochází ke změně. Tady mám obavu, že Úřadu práce bude dlouho trvat, než dosáhne našich výsledků. Smlouvu s Úřadem práce zatím podepsanou nemáme, její návrh který nám byl předložen, je pro město neakceptovatelný. Přesto doufám, že se nakonec obě strany dohodnou na nějakém rozumném kompromisu. Silně se mně nelíbí, že v zákoně je stanoven výkon VS do 20 hodin týdně - znamená to tedy, že odpracovat 10 minut týdně bude rovněž v pořádku? Otázku vzbuzuje i fakt, že na osoby ve výkonu VS nebude v celém státě stejný metr - již dnes se nám říká, že to bude Úřad práce, který rozhodne, kdo a kolik hodin ve výkonu VS odpracuje.
Jan Birke, starosta města Náchod: Veřejnou službu loni v našem městě vykonávalo přibližně 40 osob, nejčastěji se prováděl úklid veřejných prostranství nebo venkovních prostor příspěvkových organizací města. Pracovní doba byla nastavena na 30 hodin za měsíc odpracovaných v jednom celém týdnu. Veřejnou službu se vyplatí organizovat tehdy, je-li dohled nad jejím výkonem zajištěn prostřednictvím veřejně prospěšných prací hrazených z Úřadu práce. Náklady obce jsou spojeny především s vybavením na pracovní a ochranné pomůcky. Loni se tak pomocí institutu VS v Náchodě výrazně zvýšila čistota města, přičemž předpokládáme, že tento trend zajistíme díky využívání VS i v následujících letech. Jednání města o uzavření příslušné smlouvy s kontaktním pracovištěm Úřadu práce ČR v Náchodě však teprve probíhají.
