Pro leckteré neuvolněné zastupitele, kteří dosud za svou práci pro obec a její občany čas od času pobírali příležitostnou několikasetkorunovou odměnu, bude nyní možná jednodušší, jestliže se jí vzdají. Jinak by na sebe "ušili bič" v podobě další byrokratické zátěže, nehledě na to, že z odměny, která se započte do jejich tzv. superhrubé mzdy, jim nově ukousne i veřejné zdravotní pojištění. Avšak pozor: Neuvolněný zastupitel se musí vzdát odměny předem!
Obcím můžeme vzkázat jediné. Zachovat oboustranně trpělivost. Na adresu municipální sféry to poznamenal Mgr. Tomáš Červinka, ředitel odboru výběru pojistného Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR (VZP), když odpovídal na dotazy Moderní obce ke změnám v platbě veřejného zdravotního pojištění. Ty se od letošního 1. ledna vztahují i na neuvolněné členy zastupitelstev obcí, kteří za svou dobrovolnou, leckdy nevděčnou práci obdrží od obce byť i symbolickou finanční odměnu, a musí proto být nově přihlášeni k účasti na veřejném zdravotním pojištění (nikoliv sociálním pojištění). Ministerstvo zdravotnictví ČR slovy ředitele odboru komunikace s veřejností Mgr. Tomáše Cikrta k témuž dodalo: "Je třeba dodržet dikci zákona. Ale zároveň se pokusit minimalizovat možné negativní dopady spojené s novými ustanoveními o odvodu zdravotního pojištění."
Pravda, necelé tři měsíce účinnosti zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ještě nejsou dostatečně dlouhou dobou pro zhodnocení všech jeho případných přínosů i negativních dopadů. Jedno je však jisté: Počátek letošního roku pořádně zamotal hlavu účetním i personalistům na radnicích a zavalil je další administrativní zátěží. V některých obcích o tom, co vše by měli učinit, nemají jasno dosud, což jim v budoucnu může přinést vážné potíže.
ZAMĚSTNANCEM OBCE I ZA STOKORUNOVOU ODMĚNU
Jenže problémy se netýkají pouze účetních a personalistů. Plnou vahou dolehly také na neuvolněné členy zastupitelstev obcí a měst i na další "dobrovolníky", kteří pracují v komisích rad a výborech zastupitelstev a občas jsou za tuto svoji činnost finančně odměněni. A to i v případě, že výše odměny nedosáhne ani 400 Kč za měsíc (v praxi se dosud někde mylně usuzuje, že na odměny do této výše se změny nevztahují). Neuvolněný zastupitel se může z těchto povinností vymanit jediným způsobem: Jestliže se předem případné odměny vzdá.
Podle ustanovení § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů se od 1. 1. 2008 považuje pro účely zdravotního pojištění každá fyzická osoba, které plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti nebo funkčních požitků podle § 6 zákona o daních s tím, že jsou taxativně vymezeny osoby, které se ve zdravotním pojištění nepovažují za zaměstnance a nemají povinnost platit pojistné.
Od 1. 1. 2008 tak jsou za zaměstnance obce považováni i neuvolnění zastupitelé, stejně jako další členové komisí rad a výborů zastupitelstev obcí, kteří nejsou členy zastupitelstev, pokud je obec chce ocenit nenárokovou odměnou. To samé se bude už letos na podzim při krajských a senátních volbách vztahovat rovněž na členy volebních komisí, jimž ovšem nárok na odměnu vyplývá ze zákona.
Jinak řečeno, sebenižší odměna, kterou neuvolnění zastupitelé od obce obdrží (čímž se dostanou do postavení "zaměstnanců obce"), se jim započítává do tzv. superhrubé mzdy, zastupitel (zaměstnanec) z ní musí odvést pojistné na veřejné zdravotní pojištění a pojistné za něho musí zaplatit i příslušná obec.
To s sebou přináší administrativní zátěž. Jestliže tito neuvolnění zastupitelé nedosahují alespoň minimálního vyměřovacího základu (v roce 2008 jde o 8000 Kč), vzniká jim vůči zaměstnavateli (obci) oznamovací povinnost. Všeobecná zdravotní pojišťovna na náš dotaz potvrdila, že pokud obec nemá provádět za neuvolněného zastupitele doplatek do minima vyměřovacího základu, musí tento zastupitel (jako zaměstnanec obce) obci povinně doložit platbu pojistného státem (důchodový výměr, potvrzení o studiu) nebo čestné prohlášení o tom, že alespoň minimální vyměřovací základ platí jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ), případně uvést jiný důvod pro nedodržení minimálního vyměřovacího základu (například celodenní osobní a řádnou péči o 1 dítě do 7 let věku nebo o 2 děti do 15 let věku).
ÚSKALÍ ČESTNÉHO PROHLÁŠENÍ
Jestliže je neuvolněný zastupitel ve smyslu § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů nyní nově považován za zaměstnance obce, musí obci povinně dodat prohlášení o tom, že zvolil jiného zaměstnavatele pro kontrolu minima vyměřovacího základu (zastupitel si k tomu volí obvykle zaměstnavatele, u něhož byl už předtím zaměstnán), případně že z důvodu dlouhodobého pobytu v zahraničí je odhlášen z účasti na veřejném zdravotním pojištění).
Právě tak je nutné, aby neuvolněný zastupitel doložil, u které zdravotní pojišťovny je registrován, a neprodleně obci oznamoval každou změnu této registrace. Právě v tomto punktu se některé municipality domnívají, že jim k tomu postačí jen čestné prohlášení neuvolněného zastupitele, u které zdravotní pojišťovny je pojištěncem, že si je vědom své bezodkladné povinnosti sdělit obci (městu) případnou změnu zdravotní pojišťovny a případně i to, že ve své výdělečné činnosti dosahuje minimálního vyměřovacího základu (jde-li o pojištěnce, který má výdělečnou činnost a plátcem pojistného za něj není stát).
Ředitel Mgr. Tomáš Červinka z VZP však uvádí: "Zdravotní pojišťovny budou vycházet ze své evidence. Proto zřejmě nebude stačit čestné prohlášení, pokud bude v rozporu s tím, co evidují. Čestné prohlášení může být dostačující u OSVČ. V ostatních případech je ve vlastním zájmu obce, aby příslušné skutečnosti byly doloženy (u zaměstnavatele to například nemusí být opakované potvrzení od druhého zaměstnavatele o výši příjmů, ale bude stačit, když bude potvrzeno alespoň to, že je odváděno alespoň z minima za stanovené období)."
JEŠTĚ NÁROČNĚJ#140#Í MAŠINÉRIE PŘIJDE S PODZIMEM
Jarmila Jemelíková, vedoucí personálního oddělení v kanceláři tajemníka statutárního města Přerov, říká, že změna magistrátu přinesla povinnost zjistit od zhruba dvou stovek neuvolněných členů zastupitelstva a dalších členů komisí a výborů, u které zdravotní pojišťovny jsou registrováni, a nechat si od nich nahlásit i další související skutečnosti. "Zjišťovali jsme to velmi pracně - na zasedáních komisí a výborů, poštou, e-mailem apod. Získané údaje jsme museli zavést do mzdového programu, z něhož se generují přihlášky k jednotlivým zdravotním pojišťovnám, a pochopitelně vše pečlivě zkontrolovat. Rozhodně však kvůli tomu v našem oddělení nebudeme zvyšovat počet zaměstnanců, byť nás to stálo hodně přesčasové práce. Je to zkrátka další zátěž v už beztak složité mzdové oblasti." dodává Jarmila Jemelíková.
Podle ní však hlavní administrativní mašinérie na přerovský magistrát teprve čeká. "Neumím si představit, jak všechny nové povinnosti zvládneme při podzimních volbách do krajských zastupitelstev a Senátu. Vše výše popsané se totiž bude vztahovat i na odměny členům okrskových volebních komisí. U nás v Přerově jich bývá okolo 250 až 350. Už teď mě mrazí v zádech při představě, jak od nich a jejich zaměstnavatelů získáme veškeré požadované doklady. Všechny budeme muset s co nejpřesnějšími informacemi o rodném čísle a zdravotní pojišťovně zavést do mzdového programu, včas je přihlásit k příslušným pojišťovnám - a po volbách zase všechny odhlásit." Proto by podle Jarmily Jemelíkové bylo pro města a obce přijatelnější, kdyby se ze započitatelných příjmů pro odvody pojistného na všeobecné zdravotní pojištění vyjmuly odměny neuvolněných členů orgánů obcí a krajů i členů okrskových volebních komisí.
V Přerově jako určité riziko do budoucna vidí v povinnosti zastupitele včas nahlásit magistrátu změnu zdravotní pojišťovny. Jestliže by zastupitel tuto povinnost podcenil, město by pojišťovnám zůstávalo dlužno, přičemž dodatečné řešení nedoplatků bývá zdlouhavé. Jakmile by v takovém případě Přerov požádal o dotace od státu nebo jiných subjektů, jím nezaviněný dluh na pojistném by schválení dotace mohl ohrozit.
To připouští i Jakub Haas z Ministerstva financí ČR, neboť plátce získá od zdravotní pojišťovny potvrzení o bezdlužnosti jedině za předpokladu neexistence dlužných částek na pojistném a jeho příslušenství.
KOMORA OBCÍ SMO ČR "NOVINKU" NEPODPORUJE
Josef Bezdíček, předseda komory obcí Svazu měst a obcí (SMO) ČR a starosta Čermné nad Orlicí, má za to, že v administrativní rovině se obce novým podmínkám, byť nepříliš snadno, v dohledné době přizpůsobí. "Jenže celá věc má i svoji druhou rovinu," konstatuje Josef Bezdíček. "Neuvolnění členové zastupitelstva a další neuvolnění členové komisí či výborů vykonávají své funkce dobrovolně - a pokud nějaké odměny dostávají, pak tím obce alespoň symbolicky oceňují jejich obětavost. Myslím si, že odvody z těchto nepatrných částek veřejné zdravotní pojištění rozhodně neposílí. Naopak považuji za výrazné negativum, že obcím se tímto způsobem dál snižuje množství finančních prostředků, aniž by bylo zdůvodněno proč. Kromě odvodů zdravotního pojištění totiž budou muset navýšit odměny zastupitelům, aby jejich konečná výše po odečtu pojistného dosahovala v nominálu dřívější hodnoty. Zatím je sice předčasné vyslovovat kategorické závěry, ale principiálně jde o záležitost, která zejména malým obcím nepomáhá. Proto ji Komora obcí SMO ČR nepodporuje," zdůraznil Josef Bezdíček.
ZMĚNY ASI BUDOU, ALE URČITĚ NE IHNED
Mgr. Tomáš Cikrt z Ministerstva zdravotnictví ČR tvrdí, že resort sice nemůže uvažovat o novele "souhrnného zákona" č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. Avšak že může uvažovat o novelizaci zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění předpisů souvisejících v platném znění, a dále o novelizaci zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění v platném znění, s tím, že by ministerstvo mohlo navrhnout úpravu (novelu) dotčených paragrafů o odvodu pojistného za neuvolněné členy zastupitelstev. "Jelikož však jde o případnou změnu legislativy, je nutno počítat s delším časovým úsekem potřebným pro její realizaci," tlumí Mgr. Tomáš Cikrt vzbuzenou naději hned v zárodku. A doporučuje: "Pro urychlení zahájení přípravných prací na novele by však bylo třeba ze strany dotčených subjektů iniciovat přímý písemný návrh směřovaný buď na Ministerstvo zdravotnictví ČR, nebo na Poslaneckou sněmovnu či Senát."
Případným změnám by se nebránila ani Všeobecná zdravotní pojišťovna. Mgr. Tomáš Červinka, ředitel jejího odboru výběru pojistného, nám sdělil, že VZP vítá pragmatické změny, které sníží administrativu a nepovedou k zásadnímu snížení příjmů. VZP sama podle Mgr. Tomáše Červinky už nyní spolupracuje na výkladech, které by mohly administrativní zátěž omezit.
"Je však nutno pohybovat se v zákonných mantinelech. Například aktuálně se řeší, zda by u členů volebních komisí nebylo možné uzavřít dohodu o provedení práce, což by vedlo na zákonnou výjimku. Podobně u členů komisí a výborů lze uvažovat o řešení, které bude v souladu se zákonem o daních z příjmů. Tak třeba některé z příjmů by bylo možné považovat za příjem podle § 10 zákona o daních z příjmů - jde však o záležitost čistě daňovou," upřesnil Mgr. Tomáš Červinka.
IVAN RYŠAVÝ
Jak to vidí starostové menších obcí
Jiří Životský, Sokolnice (okr. Brno-venkov): U nás člen rady, předseda komise či výboru pobírá 1000 Kč měsíčně hrubého, člen výboru nebo komise 500 Kč a člen zastupitelstva bez funkce (takový však u nás nikdo není) 200 Kč. Při souběhu několika funkcí náleží neuvolněným členům zastupitelstva jen jedna měsíční odměna, a to podle funkce, za kterou lze poskytnout nejvyšší odměnu. Nová povinnost, která nám vyplynula ze zákona č. 261/2007 Sb., rozhodně situaci obcí nezlepšila, spíše naopak. Neuvolněný zastupitel si nemusí uvědomit povinnost nahlásit obci změnu a problém je na světě. I proto se domnívám, že uvedené opatření sníží zájem občanů o práci ve veřejné správě. A společně se zákonem o střetu zájmů může zavinit situaci, kdy v celé řadě menších obcí nebude chtít nikdo kandidovat. A komplikace to přinese i pro zajištění práce volebních komisí. Sehnat potřebný počet jejich členů totiž není snadné už dnes a nová povinnost to jen zkomplikuje.
Karel Rejchrt, Božanov (okr. Náchod): V obci vyplácíme odměny neuvolněným členům zastupitelstva, a to místostarostovi v roční výši 24 000 Kč a každému předsedovi obou našich výborů po 3000 Kč ročně. Ostatní zastupitelé odměny nedostávají. Zájem a ochota být členem zastupitelstva není v malých obcích úměrná odměnám. Jsem přesvědčen o tom, že neuvolnění zastupitelé by svůj mandát vykonávali i bez jakékoliv odměny. Zájem o výkon člena volební komise ovšem může snížením čistého příjmu značně ochabnout. Tato odměna je totiž na rozdíl od odměny zastupitele vnímána jako běžný výdělek. Zda budeme v budoucnu i nadále přiznávat odměny za výkon člena zastupitelstva, ještě nedovedu říci. Ale vzhledem k výši těchto odměn v naší obci a s tím spojené agendě jak na straně obce, tak na straně zastupitele, je možné, že dojde k jejich zrušení. Byrokracie v našem státě je neuvěřitelná a já se obávám, že pokud jde o ni, ještě není všem dnům konec.
Anna Gigimovová, Vedrovice (okr. Znojmo): tato nová povinnost je nepříjemná jak pro výpočet odměny pro členy výborů zastupitelstva obce (komise nemáme), tak případně pro členy volebních komisí. Komplikace z administrování a s tím spojená veškerá možná pochybení se nemohou líbit žádné obecní samosprávě a snad ani státní správě, která je vykonavatelem takovýchto rozhodnutí. Stabilizace veřejných rozpočtů by měla hledat cestičky jinde a ne opět ve sféře zvyšování výdajů obcí jakékoliv velikosti.
Josef Zajíc, Chbany (okr. Chomutov): Naše obec neuvolněným zastupitelům, členům výborů a komisí ročně zaplatí v odměnách částku zhruba 325 920 Kč s tím, že z ní je odvedeno na zdravotní pojištění 15 912 Kč (4,5 %). Kromě toho sama obec za tyto zastupitele za zdravotní pojištění zaplatí 29 332 Kč ( 9,5 %). Samozřejmě jsou to vyšší odvody jak pro obec, tak vyšší srážky pro zastupitele. Ale nemyslím si, že by to oslabovalo zájem o práci v samosprávě. Zastupitelé si v intencích platné legislativy odsouhlasili celkem dobré odměny a uvedené problémy pro ně nebudou podle mého názoru hrát až tak významnou roli. Můj pohled (a možná trochu sobecký) jako osoby těžce zdravotně postižené na tuto věc není kritický. Často se stejně zdravotně postiženými kolegy totiž konstatujeme, že ve zdravotnictví stále přetrvává nedostatek finančních prostředků.
Bohumil Škarpich, Rusava (okr. Kroměříž): Členové zastupitelstva naší obce si odsouhlasili měsíční odměnu navrženou radou obce ve výši 60,-Kč. Po odvodech obdrží čistou mzdu - odměnu ve výši 48 Kč. Je to málo nebo mnoho, když veřejné jednání bývá minimálně jednou za tři měsíce? Další možnost odměny mají, pokud se aktivně zapojují do činnosti výborů. Nemyslím si, že současné změny v odvodech na veřejné zdravotní pojištění výrazněji ovlivní ochotu lidí vykonávat funkci v místní samosprávě. Je to však další krůček k odrazování lidí od obětavé práce ve prospěch ostatních, zejména na venkově. Měla by se stanovit minimální částka (1000 Kč) pro odvody z těchto funkčních požitků, čímž by se odbourala zbytečná administrativa, která zatěžuje práci účetních a hospodářek obcí. Hledejme nástroje k motivační práci a nikoliv takové, které demotivují.
