Do popředí zájmu v současnosti vystupuje problematika volného času mládeže. Spolu s tím i úloha dobrovolných sdružení a neziskového sektoru jako celku. Vývojové tendence pracovníků a spolupracovníků uvnitř neziskového sektoru charakterizují následující skutečnosti: [*] základem se stal nebývalý...
Do popředí zájmu v současnosti vystupuje problematika volného času mládeže. Spolu s tím i úloha dobrovolných sdružení a neziskového sektoru jako celku.
Vývojové tendence pracovníků a spolupracovníků uvnitř neziskového sektoru charakterizují následující skutečnosti:
[*] základem se stal nebývalý kvantitativní rozmach a diferenciace profesionálních a dobrovolných pracovníků;
[*] takový rozvoj umožňuje v západoevropských zemích vytvářet nová pracovní místa, zmírňující zčásti a přes všechny obtíže napětí na trhu práce;
[*] rozšiřování okruhu placených pracovníků umožňuje zvětšovat celkový počet pracovníků dobrovolných, zvyšovat jejich průměrný počet připadajících na jednoho profesionála.
Například ve Francii jsou v 700 tis. složek dobrovolných sdružení dospělých, mládeže a dětí členy skoro dvě pětiny obyvatel (včetně vícenásobného členství), z nichž je 800 tisíc až 1 mil. profesionálních pracovníků, tj. 4-5 % veškeré ekonomicky činné populace. V 80.-90. letech se volný čas podílel na vzniku každého sedmého nového pracovního místa a v 80. letech se počet takto získaných míst zvýšil o 84 %.
V posledním pětiletí se ve sportovních klubech a organizacích vytvářelo na 15 tis. nových pracovních příležitostí. Celá oblast i tím vstupuje do širšího sociálně ekonomického kontextu.
V roce 1994 v ní působilo 7,9 mil. dobrovolných pracovníků (tedy 10-8 na jednoho uvolněného), kteří za měsíc odpracovali celkově na 120 mil. hodin. Nejvíce aktivistů působilo ve sdruženích kulturních, sportovních a volnočasových, ve výchově a sociální službě; nejvíce ze svého času věnovali práci ve sdruženích ekologických, občanských, kulturních, sportovních a volnočasových.
Lze konstatovat, že profesionalizace neruší možnosti dobrovolné činnosti, nýbrž je naopak stimuluje. Je cestou, jak pro dobrovolnou činnost ve prospěch druhých získávat mladé i dospělé příslušníky demokratické společnosti. Množství podnětů přináší zvláště pro všestranné působení v obcích. Posláním pracovníků neziskové sféry, kteří v těchto podmínkách pracují, není proto pouze uskutečňovat příslušné aktivity, nýbrž se stávat "organizátorem organizátorů", tedy pracovníků dobrovolných.
Četné příklady ukazují, že se tak leckde již děje od nejmenších obcí po velkoměsta.
BŘETISLAV HOFBAUER
FOTO JAROSLAVA VOLFOVÁ
