Velmi bych si přála přispět k tomu, aby se změnil negativní pohled veřejnosti na úředníky, říká JUDr. Eva Kafková, ředitelka Krajského úřadu Moravskoslezského kraje.
Co pro to může udělat žena, která od počátku fungování úřadu stojí v jeho čele a řídí práci 580 zaměstnanců, zařazených do 18 odborů s celkem pěti desítkami oddělení? "Orientujeme se na výběr oprav-dových profesionálů a na to, aby ke své práci měli odpovídající podmínky. Ať už jde o slušné mzdy, nebo o příležitosti k dalšímu vzdělávání a profesnímu růstu. To považuji za základ manažerské práce," říká ředitelka. Podle ní je však neméně důležité odpovídající technické zabezpečení chodu úřadu.
JEDNA ODPOVĚĎ PRO 300 OBCÍ
"Při různých výběrových řízeních bývám dosud leckdy nepříjemně zaskočena, když se dozvídám, kolik uchazečů přicházejících ze státní správy nemělo na svém dosavadním pracovišti přístup k internetu, neřkuli vlastní počítač. Přitom stoprocentní využívání informačních technologií úžasně napomáhá lepší organizaci chodu celého úřadu i jeho efektivnější práci navenek. Tak třeba dříve se některé odbory snažily vytvářet po své linii vlastní databáze, třebaže se údaje v nich v mnohém vzájemně prolínaly. Tomu teď už odzvonilo. Nebo jiný příklad: Obce se na náš úřad často obracejí s dotazy na výklad zákona či vyhlášky, nebo na možnosti čerpání různých dotací a grantů apod. Jistě bychom mohli takové obci odpovědět telefonicky či písemně. Ale pak by odpověď, která může být užitečná i pro tři stovky dalších obcí v kraji, šla pouze jedinému tazateli. Proto odpovědi na dotazy tohoto druhu zveřejňujeme na intranetu, na nějž jsou obce v kraji napojeny, a každý dotaz i odpověď mají možnost si přečíst."
Doktorka Kafková však vidí i další efekt tohoto systému. Informačním propojením se totiž stírá hranice mezi krajským a městskými a obecními úřady a jejich pracovníci, kteří dříve mívali tendenci být ostražití vůči "povýšencům nahoře" či "neumětelům dole", najednou poznávají, že problémy v územní veřejné správě jsou obvykle společné všem jejím úrovním a jejich řešení prospívá všem.
VSTUP DO EU POMŮŽE
Morální apel na úředníky, aby byli vůči klientům vstřícní, více zdůrazňovat tuto stránku věci při vzdělávání pracovníků veřejné správy, dobrý příklad vedoucích, etické kodexy? Jistěže ano. Ale to vše musí být doprovázeno také dalšími systémovými opatřeními. Ředitelka krajského úřadu si například hodně slibuje od rostoucí role interního auditu s použitím standardů uznávaných Evropskou unií. Interní audit, zvláště je-li podpořen možnostmi informačních technologií, se stává jedním z hlavních nástrojů kvality. "Proč se přehrabovat v knihách došlé pošty, když výpočetní technika umožňuje okamžitou a přehlednou kontrolu, kdo, jak dlouho a s jakým výsledkem pracuje s každým dopisem?" ptá se doktorka Kafková. "Navíc samotný úředník je tím tlačen k tomu, aby žádný dopis či spis nestrčil do příslovečného šuplíku, ale rychle a správně jej vyřídil. Úspěch práce manažerů přece nemusí být vždy opřen pouze o převratná a geniální řešení. Někdy jde pouze o to důsledně trvat na již známých a prověřených postupech. Avšak vytvářet k tomu, jak jsem již řekla, i odpovídající podmínky."
Stále zřetelnější obrat k lepšímu ve výkonu veřejné správy je podle ředitelky dán faktem, že vysoké školy chrlí stále více absolventů a komerční sféra začíná být jimi nasycena. "Kdeže by se ještě před třemi čtyřmi roky u nás ucházeli o místo právníci či ekonomové? To pro nás bývaly naprosto nedostatkové profese. Dnes už si můžeme vybírat. Mnozí uchazeči o místo dokonce mají za sebou i různé odborné stáže v zahraničí a perfektně ovládají angličtinu a další světové jazyky. Platy samozřejmě stále nemůžeme konkurovat soukromému sektoru. Ale 16třídní platová stupnice přece jen umožňuje přidat vzdělaným, plně kvalifikovaným zaměstnancům. Navíc při pohovorech u výběrových řízení zjišťujeme, že mnohé uchazeče láká do veřejné správy jak určitá jistota trvalého zaměstnání, tak zajímavost práce, která není stereotypní, má mnohé tvůrčí momenty, vyžaduje odbornost a nabízí další profesní růst."
Jakkoliv doktorka Kafková sází na příchod mladých kvalifikovaných lidí na úřad, vyzvedává i zkušenosti starších, dlouholetých zaměstnanců. "To je jejich velká výhoda, kterou si mnohdy ani sami neuvědomují, když se bojí přílivu mladých dravých kolegů. Ale pravdou je, že trváme na tom, aby i tito zkušení zaměstnanci měli plnohodnotnou kvalifikaci. Vůbec se nebráníme poskytovat jim třeba studijní volno a rádi jim umožníme i další úlevy, pokud si chtějí doplnit požadované vzdělání. Ovšem náklady na studium si musí hradit sami, protože plná kvalifikace by měla být dnes již samozřejmostí a na trhu práce je už dostatek i vysokoškolsky vzdělaných lidí. Nad neúplnou kvalifikací přimhuřujeme oči pouze tehdy, blíží-li se pracovník již důchodovému věku. Podobnou filozofii máme, i pokud jde o vysílání pracovníků na stáže a studijní pobyty. Ano, poskytneme jim na ně potřebné volno. Ale vedeme je k tomu, aby si pro stáže získali stipendia či aby jim byly hrazeny z různých grantů. Vždyť jde o investici zejména do rozvoje jejich vlastní osobnosti."
TŘI MĚSÍCE JSOU MÁLO
Ředitelce krajského úřadu ovšem vadí, že zákon o úřednících již neumožňuje přijímat na dobu určitou a zkušební doba i pro zaměstnance veřejné správy trvá jen tři měsíce. Přitom však tento zákon klade na úředníky zvláštní požadavky, například co do zvláštní odborné způsobilosti. "Čtvrt roku je rozhodně málo k tomu, aby se nový adept seznámil s vnitřními předpisy úřadu a hlavně, aby prokázal, že mu nechybí dostatek vstřícnosti vůči klientům a je loajální vůči představitelům samosprávy," konstatuje doktorka Kafková.
Právě ve vztazích mezi úředníky a volenými zástupci vidí jeden z hlavních přežívajících problémů územní veřejné správy. Úředník je odborník, specialista na konkrétní obor a na obecním, městském, magistrátním či krajském úřadě obvykle pracuje déle než jedno volební období. Naopak zastupitelé přicházejí ve vlnách a ve vlnách také mnozí z nich zase odcházejí. Ale představují vůli voličů a úředník, byť se se svým odborným názorem s rozhodnutím voleného orgánu neztotožňuje, musí zůstat vůči samosprávě loajální.
"Na našem krajském úřadě jsme už tento problém zvládli. Ovšem všímám si, že mnohde ještě ve veřejné správě přetrvává. Já měla štěstí, že jsem na úřad přišla spolu se současným hejtmanem Ing. Evženem Tošenovským. Byl předtím primátorem Ostravy, tedy města, jehož magistrát měl statut okresního úřadu, a proto tento problém velmi dobře znal a pomohl mně jej na krajském úřadě vyřešit," připomíná ředitelka.
Upozorňuje však i na to, že podobně někdy samospráva mívá tendenci zasahovat do výkonu státní správy. "Pak je vždy na vedení úřadu, aby své lidi vůči takovým snahám dokázalo účinně zaštítit. Kvalifikovanost úředníka nespočívá pouze v jeho odbornosti. Nýbrž i v tom, aby samosprávě poskytoval jasné odborné názory na konkrétní problémy a nepřizpůsoboval je tomu, co případně chce příslušný komunální politik slyšet."
