DOHODLY SE CENTRUM A KRAJE?

"Původních 320 miliónů je papírově to samé jako v rozpočtu pro rok 2001, ale ve skutečnosti by to bylo výrazné snížení. Proto nevládní organizace, zejména Spolek pro obnovu venkova a Svaz měst a obcí ČR v Parlamentu ČR usilovaly o navýšení. Naše ministerstvo však mělo velmi krácené prostředky pro regionální rozvoj.

Rozpočtový výbor sněmovny na závěr svého zasedání prostředky do POV přeci jenom navrhnul, ne však ve výši 200 miliónů, ale 100 miliónů korun, jako přímé posílení kapitoly našeho ministerstva ve prospěch POV. Protože to Poslanecká sněmovna schválila, bude se těch výsledných 420 mil. Kč přece jen aspoň trošku blížit té půlmiliardě z minulých let. Přesto to zdaleka nebude tolik, kolik bychom potřebovali," řekl nám pracovník odboru realizace rozvojových programů Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) Ing. Jan Florian.

KDYŽ JE PENĚZ MÁLO

Zdá se, že výběr projektů, které letos peníze dostanou, bude dost složitý. Přišlo jich 10,5 tisíce z tří tisíc obcí a reprezentují částku 2,5 miliardy korun. Požadavky budou tedy uspokojeny zhruba ze 17 %. Ministerstvo svolá meziresortní řídící komisi POV a za přítomnosti zástupců krajů dohodne zásady výběru. Bezprostředně potom by kraje mohly dokončit výběr projektů.

"Někdy v únoru bychom mohli vědět, kdo dotaci na rok 2002 dostal a kdo ne. Budeme vybírat hlavně menší akce a ty větší odkážeme na předvstupní program Evropské komise SAPARD, kde se předpokládá sběr žádostí v březnu. Bude tedy ještě měsíc čas na to, aby se ten, kdo dotaci nedostal, mohl o dotaci z programu SAPARD pokusit. Obce a mikroregiony by si měly projekty, které odpovídají podmínkám programu SAPARD, začít připravovat. Program SAPARD se věcně neliší, větší důraz je však kladen na řešení ekonomického rozvoje venkova, a zejména příprava projektů je administrativně náročnější," pokračuje Ing. Florian.

KRAJSKÉ USPOŘÁDÁNÍ

Jak se s krajským uspořádáním změní Program obnovy venkova? Dohodnou se centrum a kraje? Již v minulých letech pracovníci ministerstva spolupracovali s tzv. výbory NUTS 2, které byly připravovány pro spolupráci na úrovni fondů Evropské unie, a nerozhodovali všechno v centru. Výbory byly složeny ze starostů, zástupců nevládních organizací a různých odborníků. Před závěrečným jednáním meziresortní řídící komise pomáhaly vybírat projekty.

V roce 2001 neudělaly nic jiného, než že v polovině roku požádaly hejtmany, aby navrhli složení krajských výborů, které tyto výbory nahradí. Dali jim k dispozici personální složení výborů na úrovni NUTS 2, které kraje z části použily. Dnes existuje návrh na krajské výběrové výbory, které by měly být v rámci kraje jakýmisi řídícími orgány Programu obnovy venkova. Jejich členy budou vedle členů krajských zastupitelstev i reprezentanti obcí a sdružení.

Na krajských úřadech jsou referenti nebo odbory, které budou mít obnovu venkova na starosti. Tito konkrétní lidé jsou připraveni výběr projektů zajistit. V září minulého roku se v Českých Budějovicích uskutečnilo jednání meziresortní řídící komise POV, na které byli pozváni navržení předsedové těchto výborů. Šlo o zástupce hejtmanů, ředitele odborů nebo členy rad krajských zastupitelstev.

"S nimi o této spolupráci hovořili.V podstatě jsme se dohodli. Počítáme s tím, že svoláme další jednání meziresortní komise, na kterou budou podle upravených zásad POV pozváni zástupci všech krajů. Ta proces utváření krajských výborů formálně uzavře. Nepočítáme s tím, že bychom složení krajských výborů tak, jak nám je navrhli hejtmani, měnili. Budeme jen dávat doporučení, aby v komisích bylo reprezentativní zastoupení, například zástupci památkářů. Na jednání komise bychom se měli dohodnout, jak rozdělit prostředky na kraje.

Návrh jsme připravili a byl publikován. Vychází z procenta obyvatel, kteří na venkově v jednotlivých krajích žijí. Návrh bude ještě možné korigovat podle počtu došlých žádostí. Budeme se snažit prostředky rozdělit tak, aby komise mohly vybrat projekty podle krajů," říká Ing. Florian.

POSTUPNÉ PŘEDÁNÍ AGENDY

Jak se kraje staví k předávání agend? Nespěchají příliš? Zpočátku některé z krajů chtěly agendu předat okamžitě. Postupně si s pracovníky ministerstva vysvětlily, že není důležité, jestli je agenda tam nebo tam, ale že je důležité mít potřebný objem prostředků. Tím, že ministerstvo od začátku signalizovalo zřízení krajských komisí, pravděpodobně překonalo počáteční nedůvěru, protože ujistilo kraje hned ze začátku, že jim do toho, co je nejvíce zajímá, totiž do výběru, nebude mluvit.

V roce 2002 si ponechá jen to, co si bude muset ponechat, protože finanční prostředky má v kapitole ministerstva. V průběhu roku 2002 bude tuto agendu i administrativu postupně předávat. Nebude to jednoduché, protože odbory na krajských úřadech nemají plné stavy. Musí se napojit na Ministerstvo financí a vytvořený informační systém programového financování, tzv. ISPROFIN.

ÚLOHA OKRESŮ

V roce 2003 by měly funkci okresů nahradit kraje. Ty však zatím nemají ujasněnou koncepci pronikání do terénu, protože tam zatím fungují okresní úřady. Proto MMR počítá s tím, že v průběhu roku 2002 bude s okresními úřady spolupracovat a ony mu některé činnosti, jako třeba kontroly akcí na místě, budou dál zajišťovat. Budou s ním dále spolupracovat jen s tím rozdílem, že jejich řízení budou postupně přebírat krajské úřady.

"Například na Karlovarsku se zástupci krajského úřadu s představiteli okresů sešli a diskutovali s nimi vlastní přístup k výběrovým kritériím. Chceme, aby kraje mohly dělat to, co jsme nemohli dělat my z centra. Drželi jsme se spíše velikostních kategorií obcí a detaily jsme nemohli znát. Kraje se dnes snaží vymyslet svůj vlastní přístup. U těch, které jsou menší, je komunikace snazší. Ve větších, jako je středočeský nebo jihomoravský, setkání komisí v takové intenzitě neproběhla a cestu do svých obcí si krajské orgány budou muset teprve nalézt," řekl nám Ing. Florian.

V POV jde také o společenské záležitosti - aby zde lidé rádi žili, jde o propojování akcí technické infrastruktury s podporou podnikání a rozvíjení spolupráce na úrovni obce. Zejména tam by bylo vhodné soustředit prostředky. Samozřejmě je to obtížné a bude nyní záležet na krajích, jak se s tím vyrovnají. Pracovníci MMR také kolegům z krajů doporučovali, aby si velmi zevrubně prověřili, jak funguje dotační titul 6, týkající se poradenství, ze kterého jsou dotováni poradci v mikroregionech.

Ing. Jan Florian dodává: "Nejde jen o to, že je v místě poradce, který radí, ale že zde jsou také vidět konkrétní výsledky. Například když mikroregion skončí svoji práci úspěšnou přípravou projektu pro program SAPARD, už zdaleka nejde jako v počátcích programu jen o výměnu zkušeností. Na nižších úrovních mohou kraje daleko lépe než MMR porovnat programy a vidí, jestli Program obnovy venkova v místech nebo, chcete-li, Program obnovy konkrétní vesnice nebo mikroregionu má nějaký efekt, zda regiony, které spolu spolupracovaly a dostaly na poradenství peníze, jsou úspěšnější například v programu SAPARD."

VESNICE ROKU

Soutěž vznikla na úrovni Spolku pro obnovu venkova a Svazu měst a obcí ČR a regionální, nyní krajská kola jsou v podstatě řízena těmito dvěma nevládními organizacemi. Její organizační zajištění neprobíhá na úrovni MMR v takovém rozsahu, jak si třeba někdo myslí. Teprve u celostátního kola ministerstvo přistupuje s jakousi podporou, dává například k dispozici mikrobus pro celostátní komisi.

Ing. Florian k tomu říká: "Struktura soutěže nemusí doznat žádné změny, protože byla dva roky po sobě koncipována podle krajů, i když ty ještě vlastně neexistovaly. Předpokládáme, že do krajských komisí soutěže budou přizváni i zástupci krajů. Ale to bude záležet zejména na nevládních organizacích. Ředitel soutěže, který bude ze Spolku pro obnovu venkova, tam určitou vazbu na kraje vytvoří. Jinak struktura soutěže zůstane stejná a ministerstvo nepočítá, že by se měla měnit."

PODPORA AKTIVITY

Program obnovy venkova přinesl pro venkov určité prostředky. Hlavním jeho cílem však bylo veřejně podpořit aktivitu venkovských obcí, aby si vlastními silami zkrášlovaly své prostředí a snažily se o pospolitý život. To se většinou podařilo, i když ne naprosto všude to tak fungovalo.

Řada obcí je totiž po daňové reformě, po schválení zákona o sdílení daní, vlastně z titulu své velikosti daňově znevýhodněna. Čili malé obce jsou, řečeno velmi zjednodušeně, daňově vykořisťovány, mají menší příjem z daní než by jim příslušelo, takže POV někdy zachraňuje věci, které by měla obec zvládat v rámci běžného provozu.

Ing. Florian uvádí slova starosty z Pelhřimovska: "Na zastupitelstvu, u prostředků, které nejsou velké, bych těžko prosazoval opravu fasády školy, když máme ještě jiné problémy. Ale když tu POV je, tak to lépe prosadím, protože na program stát přispívá a nám se podařilo za poslední období opravit školu, hasičskou zbrojnici a náměstí."

"Po takových malých krocích, protože v posledních letech dáváme maximální dotaci 200 000 korun na obec, se na vesnicích podaří něco udělat, protože program podporuje aktivitu k obnově i k investování - zhruba polovina jsou investiční a druhá polovina neinvestiční prostředky. V obci jsou vidět a myslím si, že to za to stojí," pokračuje Ing. Jan Florian.

POMŮŽE SAPARD

Jak bude Program obnovy venkova fungovat v příštích letech? Změní se, kromě výše finančnních prostředků, něco? V roce 2002 zůstávají finanční prostředky v kapitole Ministerstva pro místní rozvoj. Rozdíl je v tom, že bude klást daleko větší důraz na spolupráci s kraji a do řídících orgánů meziresortní řídící komise, která program řídí, budou trvale zváni předsedové krajských komisí, takže určitě budou jednání ovlivňovat.

Ministerstvo počítá s tím, že od roku 2002 bude část administrativní práce na kraje přenesena, a tím pádem se může stát, že obsahově orientace na menší obce může být v různých krajích různá. Podle Ing. Floriana zůstane na kraji Vysočina nebo i v Jihočeském kraji, ale třeba takový Moravskoslezský kraj, kde jsou vesnice větší, položí asi větší důraz na mikroregiony typu Osoblaha.

Ing. Jan Florian tvrdí: "Necháme jim volné pole, i když se budeme na meziresortní komisi snažit dohodnout určité jednotné rámce. Jednotný rámec by mohl spočívat v tom, že by v roce 2002 (s ohledem na nedostatek prostředků) řada projektů, zejména těch mikroregionálních, které vznikly v rámci POV, byla sanována z programu SAPARD. Ty dražší a administrativně náročnější projekty by se mohly odehrát v rámci programu SAPARD a POV by jej doplňoval - zajišťoval by malé projekty - hasičské zbrojnice, hřiště a zastávky autobusů. Takže k určité změně dojde."

Zajímal nás také názor MMR, zda se obsahově mění projekty, které dostávají podporu. V počátcích POV se ministerstvo snažilo respektovat starosty, kteří v žádostech uváděli pořadí důležitosti podle sebe. V roce 2001 tento přístup trochu narušilo. Mělo tak málo prostředků, že tento přístup by žádosti nepokryl. Proto podpořilo spíše objekty typu občanské vybavenosti - zdravotní a školské - před například dopravními stavbami. Některé obce, které žádaly o příspěvek na komunikaci, byly nemile překvapeny, že dotace nevyšla, protože ministerstvo dalo přednost jiným objektům.

Bylo toho názoru, že to charakteru programu odpovídá, protože komunikace, i když jsou někdy v hrozném stavu, se dají opravit dodatečně, ale domy, do kterých teče nebo nefungují, nikoliv. Letos se však MMR bude opět snažit co nejvíce dodržovat pořadí, které navrhly obce, ale nevylučuje, že k nějakému zmíněnému kroku bude muset přistoupit, aby s penězi vyšlo.

Ing. Jan Florian k tomu uvádí: "Dříve když jsme to dělali celostátně, a tak jsme neměli možnost každý jednotlivý projekt zkoumat na místě. Museli jsme trochu obecně rozhodnout o nějakých pravidlech, která byla obcemi vcelku akceptována. Byla vždycky včas zveřejněna a každý mohl vidět, že jsme měřili všem stejně. Kraje, zejména ty malé, budou mít nyní větší možnost vyhnout se schematickému rozhodování. Třeba dají větší přednost obcím, které spolupracují v mikroregionech nebo obcím na zvlášť marginálním území. Bude to hodně to záležet na nich."

HLAVNĚ INDIVIDUÁLNÍ PROJEKTY

Jak finanční prostředky rozdělovalo ministerstvo, a jak je budou rozdělovat kraje? Budou v dost složité situaci, protože prostředků je méně. Loni a předloni ministerstvo posilovalo projekty mikroregionů.

Chtělo, aby obce spolupracovaly. Například loni dalo zhruba polovinu prostředků na individuální projekty obcí - to jsou ty menší typu kapliček, fasád na škole, komunikací. Druhou polovinu dávalo na mikroregionální projekty, které měly různou úroveň. Šlo např. o turistické stezky, kterých bylo nejvíce, zavedení internetu a "papírovou" přípravu na rozvoj infrastruktury.

Prostředky byly rozděleny půl na půl se snahou posilovat mikroregiony. Dnes, při menším objemu prostředků bude komisi navrženo, aby dala zhruba tři čtvrtiny peněz na individuální projekty a mikroregionům jen na "papírovou" přípravu s tím, že realizace by se mohla odehrát v rámci programu SAPARD. Tím by mohlo ministerstvo s penězi vyjít, protože SAPARD má letos tím, že je zpožděn, kumulovat prostředky za tři roky.

"Půjde asi o 1 milión korun, určený pro komunální investice a projekty nezemědělských podnikatelů.

Je otázka, jak se to podaří připravit. Kdyby se to povedlo, prostředků by mohlo být pro venkov poměrně dost. V rámci POV bychom pak dělali věci, které SAPARD nezahrnuje, a ty ostatní bychom nechali jemu. Nyní jde o to, zda obce tento záměr pochopí a dokáží zvládnout přípravu, která je pro program SAPARD daleko náročnější.

SAPARD vyžaduje určité schéma, přístupy, typy dokumentů nebo dokladů včetně podnikatelských záměrů. Obce se zatím orientovaly spíše na záležitosti infrastrukturální, kdežto tento program počítá spíše se zvýšením počtu pracovních příležitostí. To je velmi důležité. Pokud budou na venkově pracovní příležitosti, lidé si dobře vydělají a nebudou potřebovat státní podporu," řekl nám na závěr Ing. Jan Florian.

KAREL ŽÍTEK

DOTACE A ŽÁDOSTI

Přehled dotací Programu obnovy venkova v letech 1998 - 2001 a žádosti o dotace v roce 2002 v tis. Kč (v letech 2000-2001 včetně dotací z Phare CBC