Doplňkový zdroj financování Nový zákon o veřejných sbírkách především nahrazuje dosavadní již zastaralý povolovací princip principem oznamovacím. Umožňuje tak dosáhnout účelu sbírky pružněji a z administrativního hlediska jednodušeji. Současně však s ohledem na možnost zneužití veřejné sbírky...
Doplňkový zdroj financování
Nový zákon o veřejných sbírkách především nahrazuje dosavadní již zastaralý povolovací princip principem oznamovacím. Umožňuje tak dosáhnout účelu sbírky pružněji a z administrativního hlediska jednodušeji. Současně však s ohledem na možnost zneužití veřejné sbírky zůstává zachován státní dozor a kontrola nad dodržováním pravidel jejího konání.
Zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů (zákon o veřejných sbírkách), nabyl účinnosti dnem 1. června t. r. Zároveň zrušil zákon č. 37/1973 Sb., o veřejných sbírkách a o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění zákona č. 202/1990 Sb.
Na veřejně prospěšný účel
Nově vymezený pojem "veřejná sbírka" se vyznačuje následujícími znaky:
[*] získávání a shromažďování peněžitých příspěvků se děje výhradně na principu dobrovolnosti,
[*] výzva k poskytování příspěvku se týká předem neurčeného okruhu přispěvatelů,
[*] rovněž účel sbírky musí být určený předem a musí být veřejně prospěšný. Podle demonstrativního výčtu se jedná o účel humanitární nebo charitativní, o rozvoj vzdělání, tělovýchovy nebo sportu, o ochranu kulturních památek, tradic či životního prostředí.
Současně zákon uvádí taxativní výčet případů, kdy veřejnou sbírku pořádat nelze: je-li účel v rozporu s bezpečností státu, ochranou veřejného pořádku, ochranou majetku nebo ochranou práv a svobod druhých.
Zákon dále vymezuje pojem "veřejná sbírka" megativně, což umožňuje odlišit veřejné sbírky od případů, kdy jsou shromažďovány finanční prostředky za účelem plnění úkolů subjektů zřízených podle zvláštních zákonů.
Týká se to konání sbírek jednak politickými stranami, spolky, společnostmi, svazy a jinými občanskými sdruženími mezi svými členy, jednak církvemi a náboženskými společnostmi k církevním a náboženským účelům v kostelech, modlitebnách a podobných zařízeních. Tyto případy se za veřejnou sbírku nepovažují.
Pouze právnická osoba
Pořádání sbírek fyzickou osobou zákonem o veřejných sbírkách upraven není, sbírky jako veřejné podle tohoto zákona mohou tudíž konat výhradně právnické osoby.
Pokud jde o okruh subjektů, které mohou konat veřejnou sbírku, zákon předpokládá, že to budou především obce a kraje. Ostatní právnické osoby mohou konat sbírku v případě, že mají sídlo na území ČR a splňují podmínky stanovené pro obsah čestného prohlášení /§ 5 odst. 4 písm. b)/. V dalším se budeme daným tématem zabývat v aplikaci na veřejné sbírky konané obcemi.
Oznámení krajskému úřadu
Jak již bylo řečeno, princip povolování veřejných sbírek, zakotvený v dosavadní právní úpravě, se nahrazuje principem oznamovacím.
Hodlá-li obec - stejně jako každá jiná právnická osoba - konat veřejnou sbírku, je povinna její konání písemně oznámit místně příslušnému krajskému úřadu (popř. Magistrátu hl. m. Prahy). Pokud jde o lhůtu, oznámení musí být podáno tak, aby je krajský úřad obdržel nejpozději 30 dnů přede dnem zahájení sbírky.
Jestliže oznámení podává obec, musí mít tyto náležitosti:
- název a sídlo obce,
- usnesení příslušného orgánu obce o souhlasu s konáním sbírky, které nesmí být starší než 60 dnů,
- jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu starosty obce,
- účel sbírky,
- území, na němž se sbírka bude konat,
- datum zahájení a ukončení sbírky,
- způsob provádění sbírky.
Způsob provádění sbírky
Další náležitosti se řídí způsobem provádění sbírky, který si obec zvolí. Může se jednat o následující:
[*] Shromažďování příspěvků na zvláštním bankovním účtu. Musí jít jednak o účet, který byl předem vyhlášen, jednak o účet, který byl u banky zřízen výlučně k danému účelu. V takovém případě obec musí v oznámení uvést název a adresu banky (její pobočky) nebo pobočky zahraniční banky, u níž je zvláštní bankovní účet zřízen, jakož i číslo tohoto účtu.
[*] Sběrací listina. K oznámení se připojí její vzor.
[*] Pokladnička. Nachází se v místech určených k přijímání příspěvků. V oznámení musí být uvedeny podmínky pro otevření pokladničky a způsob zjištění jejího obsahu.
[*] Prodej předmětů. Předpokladem je, že příspěvek je zahrnut v ceně daného předmětu. Oznámení musí obsahovat údaj určující výši přípěvku zahrnutého v ceně.
[*] Prodej vstupenek na všeobecně přístupné akce. Jde o akce (především veřejná kulturní nebo sportovní vystoupení) pořádané za účelem získání příspěvku, přičemž příspěvek je zahrnut v ceně vstupenky. V oznámení musí být určena výše příspěvku na vstupence.
[*] Pronájem telefonní linky. V oznámení se uvede číslo pronajaté telefonní linky určené ke shromažďování příspěvků z telefonního účtu.
Uvedené způsoby provedení sbírky lze různě kombinovat, tj. pro jeden a týž účel může být sbírka provedena nejen pouze jedním, ale i několika uvedenými způsoby.
Osvědčení
V případě, kdy krajský úřad zjistí, že oznámení splňuje všechny uvedené náležitosti, a neshledá důvody pro to, že sbírku nelze konat (sbírku nelze konat v případě, kdy účel oznámené sbírky je v rozporu s předmětným zákonem nebo kdy obec, která konání sbírky oznámila, nesplnila jiné zákonem stanovené podmínky), krajský úřad vydá obci osvědčení data přijetí oznámení. Toto osvědčení musí být obci doručeno do vlastních rukou, a to nejpozději před uplynutím třicátého dne ode dne přijetí oznámení. Kromě toho je krajský úřad povinen ve stejném termínu zveřejnit osvědčení na své úřední desce.
Zároveň je pamatováno na situace hodné zvláštního zřetele (např. zmírnění následků ozbrojeného konfliktu, živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie, záchrana lidského zdraví nebo života), kdy se výše uvedené lhůty zkracují.
Obec má právo se proti případnému zákazu konání sbírky odvolat. Odvolání však nemá odkladný účinek.
V § 7 je explicitně vyjádřena podmínka, že sbírku nelze propagovat ani konat dříve, než uplyne třicátý den ode dne uvedeného v osvědčení o přijetí oznámení (pokud tato lhůta nebyl prodloužena), popř. dnem stanoveným v rozhodnutí příslušného krajského úřadu. Sbírka musí být potom zahájena nejpozději do 120 dnů ode dne oznámení příslušnému krajskému úřadu. Není-li sbírka v této lhůtě zahájena, nelze ji již konat.
Obci se ukládá povinnost informovat stanovenou formou (písemně nebo ústně do protokolu) příslušný krajský úřad o tom, že sbírka byla zahájena. Oproti dosavadní úpravě je v novém zákonu doba konání sbírky omezena - konání sbírky skončí buď dnem uvedeným v oznámení, nebo dnem uvedeným v rozhodnutí příslušného krajského úřadu, nejpozději však do tří let ode dne oznámení sbírky.
Čistý výtěžek sbírky
Z důvodu ochrany příspěvků získaných sbírkou před zneužitím se stanoví povinnost obce zřídit zvláštní bankovní účet, převést na něj hrubý výtěžek sbírky a vést o něm účetnictví (podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů), a to odděleně od svého majetku a závazků.
K zamezení neúměrného využívání získaných příspěvků na úhradu nákladů se stanoví maximální možná takto použitelná částka - 5 % z hrubého výtěžku sbírky.
Zákon rovněž jednoznačně stanoví, že čistý výtěžek sbírky musí obec, popř. ten, v jehož prospěch byla sbírka konána, použít výhradně ke stanovenému účelu. Čistým výtěžkem sbírky je přitom částka získaná tím, že od hrubého výtěžku sbírky se odečtou náklady spojené s konáním sbírky (vynaložené na její technické a organizační zajištění, zejména na založení a vedení bankovního účtu, vytištění sběracích listin nebo zajištění sběracích pokladniček, jakož i na propagaci sbírky).
Jiří Nesnídal
