Podnětnou exkurzi do Pardubic a přilehlé obce Rybitví pro představitele samospráv, ale i pracovníky státní správy, správ a údržby silnic či dopravní policisty uspořádala v dubnu Nadace Partnerství. Šlo o to seznámit je s možnostmi obcí a měst při zklidňování dopravně zatížených komunikací, přičemž odborný výklad zajistili experti z brněnského Centra dopravního výzkumu.
V Pardubicích s téměř 90 tisíci obyvatel je zřetelná snaha rozvíjet a modernizovat dopravní infrastrukturu, kterou minulý režim značně zanedbal a již také významně limitují velké průmyslové areály na území města, stejně jako řeky Labe a Chrudimka či místní letiště.
KOLIK ZA PARKOVÁNÍ?
Náměstek primátora Ing. Jaroslav Deml účastníky exkurze seznámil s městskou politikou parkování v centru. Zatím tam stojí jediný parkovací dům, provozovaný na komerční bázi, a navzdory neustále se rozšiřujícím šesti parkovacím zónám ve středu města nebývá jeho kapacita naplněna. Hodinové taxy v parkovacích automatech na ulicích a náměstích se pohybují od 10 do 40 korun, přičemž existují i lokality, v nichž lze platit pětikorunou za půl hodiny, po niž je vozidlo odstaveno. Rezidenti platí za možnost celoročního parkování svých automobilů v centru 1500, abonenti nejvýše 9000 korun. Vybrané peníze za parkování putují i do městského Fondu dopravy, z něhož se financují některé dopravní investice, mezi něž náměstek primátora do budoucna zahrnul také domy garážového stání.
Někteří z účastníků exkurze, včetně expertů z Centra dopravního výzkumu, však vyjádřili názor, že magistrát zvolil poplatky za parkování v zónách poměrně nízké a že některá místa v centru, například Pernštýnské náměstí, by si zasloužila, aby tam byl automobilům vjezd zcela zakázán. Ing. Jaroslav Deml však poukazoval na fakt, že na náměstí je magistrát a řada dalších úřadů, takže úplný zákaz vjezdu by občanům výrazně ztrpčil vyřizování jejich úředních záležitostí.
JAKÝ TYP KŘIŽOVATEK
Také v Pardubicích dochází ke sporům, zda lepší průjezdnosti města více pomohou světelně řízené, či okružní křižovatky. Projektant Ing. Petr Novotný, který se v krajské metropoli podílel na některých dopravních opatřeních, je jednoznačně pro druhé řešení. V Pardubicích už mají tři plnohodnotné křižovatky tohoto typu a jednu malou - miniokružní. Podle inženýra Novotného nejde jen o ekonomické výhody. Tak třeba u Intersparu je již připravena k výstavbě okružní křižovatka o průměru 22 metrů s projektovými investičními náklady 1,5 miliónu, zatímco původně uvažovaná světelně řízená křižovatka měla stát téměř tři milióny korun. Okružní křižovatky totiž lépe čelí hrozbě dopravních zácp a jsou i bezpečnější. Ing. Petr Novotný ovšem odmítl budování těchto křižovatek se dvěma jízdními pruhy - nejenže nezvyšují plynulost dopravy, ale představují také vyšší riziko. Účastníci exkurze měli možnost tento typ křižovatky vidět u Globusu - a jak inženýr Novotný uvedl, právě tam méně pozorní a místních poměrů neznalí řidiči čas od času dokonce vjíždějí do protisměru. Náměstek primátora je rovněž pro okružní křižovatky, ale podotkl, že by se na nich měla ještě dořešit otázka preference městské hromadné dopravy. Vedoucí odboru dopravy Ing. Vladimír Bakajsa formuloval princip, který pardubický magistrát dodržuje při rozhodování o podobě křižovatek či při jednáních zejména s krajským úřadem, který spravuje silnice 1. a 2. třídy. "Na prvním místě stojí kritérium bezpečnosti, dále to jsou náklady a životnost stavby. V praxi to pro nás znamená brát na zřetel nejdříve zájmy chodců, pak cyklistů a teprve až potom řidičů."
PAMATUJÍ NA CYKLISTY
Pardubice velkoryse řeší cyklistickou dopravu a na svém území mají již zhruba 30 kilometrů cyklistických stezek a pruhů. Ing. Jaroslav Deml potvrdil, že v územním plánu sice cyklistické stezky město nemá definované, ale že s jejich využitím a rozvojem počítá ve svém strategickém plánu rozvoje. "Například chceme, aby vedly i v korunách protipovodňových hrází podél Labe a už na tom intenzívně spolupracujeme s Povodím Labe," konstatoval. Podle náměstka však ještě nemálo cyklistů jezdí po silnici, byť souběžně s ní vede cyklostezka. Ještě větší problém v Pardubicích představují in-line bruslaři, kteří "okupují" stezky pro cyklisty a zvyšují možnost nehody.
Město se - v souladu s tendencí ve vyspělé Evropě - snaží co nejvíce jednosměrných komunikací zpřístupnit pro jízdu cyklistů v protisměru. Ing. Pavel Skládaný z Centra dopravního výzkumu však připomněl, že taková opatření je nutno zavádět plošně, aby si chodci na celém území města uvědomovali, že i v jednosměrné ulici mohou očekávat cyklistu přijíždějícího z opačné strany, než jezdí automobily. "Bohužel v řadě míst u nás takové řešení přijali experimentálně pouze v jedné či dvou ulicích. Chodci si na ně pochopitelně příliš nezvykli a radnice pak - po neúspěchu experimentu - tuto možnost zcela zavrhla," dodal dopravní expert.
RYBITVÍ: OJEDINĚLÉ ŘEŠENÍ
Obec Rybitví loni získala 2. místo v soutěži Zklidňování dopravy ve městech a obcích v kategorii obcí (informace o soutěži a možnosti přihlásit se do letošního ročníku lze nalézt na http://doprava21.ecn/soutez.html). O tom, co v Rybitví v čele se starostkou Naďou Hubáčkovou po totální rekonstrukci inženýrských sítí udělali pro komplexní úpravu místních komunikací, která nejenže přispěla ke zkrášlení obce, ale také v ní zklidnila dopravu, jsme podrobně psali loni v prosinci. Připomeňme jen, že tyto úpravy pod odborným vedením Ing. Petra Novotného si během pěti let vyžádaly investici téměř 90 miliónů korun a že například promyšlený systém parkovacích stání u každého domu či zvýšených přechodů pro chodce, stejně jako malá okružní křižovatka se zeleným ostrůvkem uprostřed a v něm s památným dubem přivádějí do této obce s třinácti sty obyvatel mnoho dalších zástupců samospráv i odborníků, kteří tam chtějí načerpat zkušenosti.
