Dopravní obslužnost V nejbližším období je funkce krajů v dopravní obslužnosti zanedbatelná. Krajské zastupitelstvo má sice pravomoc "stanovit rozsah dopravní obslužnosti", z níže uvedených důvodů však pro rok 2001 půjde jen o formální akt. Současný stav, platný pro rok 2001, je následující: [*]...
Dopravní obslužnost
V nejbližším období je funkce krajů v dopravní obslužnosti zanedbatelná. Krajské zastupitelstvo má sice pravomoc "stanovit rozsah dopravní obslužnosti", z níže uvedených důvodů však pro rok 2001 půjde jen o formální akt.
Současný stav, platný pro rok 2001, je následující:
[*] Základní dopravní obslužnost (cesta do školy, k lékaři, na úřad a do zaměstnání) v autobusové dopravě je financována z kapitoly "územní rozpočty" cestou okresních úřadů. Okresní úřady též uzavírají smlouvy "ve veřejném zájmu" s dopravci, vydávají licence a schvalují jízdní řády.
[*] Základní dopravní obslužnost v roce 2001 v drážní (vlakové) dopravě bude též v části "přepravní závazek" financována z územních rozpočtů prostřednictvím okresních úřadů. (Doposud, včetně roku 2000, byla tato doprava financována výhradně z rozpočtu Ministerstva dopravy a spojů.)
[*] Městská hromadná doprava je nadále financována a řízena obcemi (městy).
[*] Ostatní dopravní obslužnost je financována obcemi.
Důvody, proč do systému dopravní obslužnosti v roce 2001 nejsou zapojeny kraje, jsou následující:
[*] V roce 2001 nebudou mít kraje vlastní rozpočty.
[*] Smlouvy o závazcích veřejné služby v dopravě musely být pro rok 2001 uzavřeny již v roce 2000, tj. v době, kdy ještě nebyly ustaveny orgány krajské samosprávy.
[*] Dopravní legislativa (zákon č. 111/1994 Sb. v pozdějším znění, o silniční dopravě, a zákon č. 266/1994 Sb. v pozdějším znění, o drahách) je nastavena na okresní úřady. Příslušné novely zákonů jsou nutné nejpozději k datu zániku okresních úřadů.
Okresní úřady
Od 1. 1. 2001 ztratily okresní úřady právní subjektivitu a možnost vytvářet rozpočet s vlastními příjmy. Rozpočtově se tedy okresní úřady staly přímou součástí státního rozpočtu.
Nebude tudíž možné sdružovat příspěvky obcí na účtu okresního úřadu a společné financování dopravní obslužnosti z tohoto účtu. (Finanční prostředky z obcí by se totiž staly součástí státního rozpočtu a propadly by.) Proto je pro rok 2001 nutná samostatná angažovanost obcí (bez účasti okresního úřadu) ať již individuální nebo v součinnosti. Proto vřele doporučuji součinnost obcí, i když jsem si vědom někdy nesnadnosti domluvy.
Ke stavu na rok 2001 lze ještě podotknout, že hlavním nositelem "veřejného zájmu v dopravě" je stát prostřednictvím úředníka okresního úřadu.
Vím, že řada okresních úřadů ke svému rozhodování využívá shromáždění starostů. Přesto nepovažuji tento stav za dobrý. Dle mého názoru má o veřejném zájmu rozhodovat volený orgán, neboť je výrazně vázán zájmem občanů - svých voličů.
Nutná spolupráce
Zcela jiná situace nastane v období po roce 2002, tj. po ukončení činnosti okresních úřadů. Jelikož však nelze stanovit rozsah dopravní obslužnosti v roce, kdy má platit, a ani nelze uzavírat smlouvy o závazku veřejné služby v dopravě se zpětnou platností, musí se celý systém rozběhnout již v roce 2002 bez ohledu na to, zda již budou Parlamentem ČR přijaty legislativní úpravy či nikoliv.
V přechodném roce 2002 bude naprosto nevyhnutelnou nutností úzká spolupráce s příslušnými referáty dopravy okresních úřadů, neboť jen tam jsou dnes odborníci na místní (okresní) problematiku dopravní obslužnosti.
Pro pracovníky krajských úřadů bude období II. pololetí 2001 až I. pololetí 2002 nesmírně těžkým obdobím, protože budou muset složit zkoušky odborné způsobilosti a současně proniknout do problematiky dopravní obslužnosti včetně legislativy a ekonomiky.
Postup krajů
Zároveň budou muset s tímtéž seznámit ty členy krajského zastupitelstva, kteří se budou problematikou dopravy zabývat. Náročnost úkolu pochopitelně doléhá i na celé krajské zastupitelstvo.
Průběh roku 2001 a části roku 2002 bude srovnatelný s roky 1990 a 1991 u obecních zastupitelstev. V zásadě lze postup při stanovení dopravní obslužnosti kraje popsat následujícími kroky:
1. Seznámení se současným stavem dopravní obslužnosti (sumace okresních údajů) včetně výše nákladů na jednotlivé druhy dopravy (silnice, železnice, MHD).
2. Stanovení spádových bodů základní dopravní obslužnosti s ohledem na zánik okresů a současný vznik pověřených obcí III. stupně.
3. Provedení konzultací se všemi obcemi kraje (vzhledem k počtu po částech v několika etapách) a zjištění, co jim vyhovuje a co ne, zvláště ve vztahu k předchozímu bodu. Současně je třeba projednat možnost finančního přispění obcí. (Bude nutná.)
4. Provedení konzultací se stávajícími dopravci. (Mají znalosti o vytížení spojů a o oběhu vozidel.)
5. Na základě bodů 2 až 4 příprava 1. návrhu spojení na území celého kraje včetně návrhu na použitý dopravní systém (silnice, dráha, MHD).
6. Provedení předběžného propočtu výše prokazatelné ztráty u všech druhů dopravy a porovnání s finančními prostředky, které budou k dispozici (státní dotace, vlastní zdroje kraje, zdroje obcí).
7. Provedení porovnání finančních zdrojů s předpokládanými náklady.
8. Dle výsledku bodu 7 provedení výsledného návrhu spojení (dopravní obslužnosti).
9. Předložení návrhu krajskému zastupitelstvu k odsouhlasení.
10. Po souhlasu krajského zastupitelstva uzavření smlouvy o závazku veřejné služby s jednotlivými dopravci.
Výše uvedený postup, ač vypadá složitě, je ještě ve zjednodušené podobě, neboť nepočítá s možným výběrem z více dopravců ani s možností, že krajské zastupitelstvo materiál vrátí k přepracování, ani se zpětnou konzultací s obcemi.
Úloha obcí je zde nezastupitelná, neboť jen obce znají potřeby svých občanů dostatečně detailně. Současně je prakticky nutná finanční spoluúčast obcí. Výše popsaný postup nepředpokládá zapojení městské hromadné dopravy do systému základní dopravní obslužnosti ani integraci dopravních systémů.
Integrované systémy
O integrovaných dopravních systémech je nutné se zmínit zvlášť. Integrovaný dopravní systém (IDS) je vyšším stupněm zajištění dopravní obslužnosti. Je ovšem nutné podotknout, že i dražším. Z hlediska cestujícího je jeho hlavním znakem univerzální jízdenka platná na všechny druhy dopravy jedoucí žádaným směrem nebo platící univerzálně v celé tarifní zóně nebo pásmu.
Pro cestujícího znamená možnost okamžité volby spoje dle kritéria vyšší výhodnosti. Funkčně rozsáhlejší systémy IDS jsou v pražském a ostravském regionu. Založení organizací i větší míru financování IDS v současnosti nesou města (Praha, Ostrava a další města).
V budoucnu rozšíření
V modelu krajského zřízení by kraje měly mít daleko vyšší váhu; zřizování integrovaného dopravního systému též spadá do kompetence krajských zastupitelstev. (V Praze je to jednodušší, neboť Praha je současně krajem, i když IDS zasahuje zhruba 30 % území Středočeského kraje.)
Jinak ovšem může dojít ke sporu mezi krajským a městským zastupitelstvem, zejména v otázkách financování. Přesto jsem přesvědčen, že ustavení krajů povede v budoucnosti k rozšíření integrovaných dopravních systémů tak, jako je tomu v sousedních zemích.
Zkušenost říká, že volené orgány jsou z hlediska financování vstřícnější k hromadné osobní dopravě než státní úředníci. Podmínkou jsou ovšem vlastní finanční zdroje krajů.
Úloha obcí
Na závěr chci zdůraznit úlohu obcí. Význam obcí po zániku okresů vzroste (alespoň v dopravní obslužnosti). Kraj je značně velký celek.
Detailní organizace hromadné dopravy z centra je nad možnosti krajského úřadu. (Ministerstvo dopravy a spojů má v tomto ohledu značné zkušenosti.) Nebudou-li se obce chtít vystavit jen vůli dopravců, budou se muset velice aktivně zapojit do organizování veřejné dopravy. Protože na jeden kraj připadá v průměru 500 obcí, bude síla jedné obce nedostačující.
Bude velice žádoucí, když se obce za tímto účelem, i neformálně, v zájmové oblasti sdruží a budou vystupovat jednotně. (Zájmovou oblastí rozumím oblast pověření obce III. stupně, skupinu obcí s obdobným dopravním zájmem, obce bývalého okresu apod.)
Nositelem "veřejného zájmu" má být volený orgán, který je nejblíže místu realizace. Tím je obecní zastupitelstvo, ve vyšší úrovni pak krajské zastupitelstvo. Na budoucí nelehký úkol je nutné se včas připravit, neboť mnoho času nezbývá.
Arnošt Bělohlávek,
ředitel odboru veřejné dopravy
Ministerstva dopravy a spojů
FOTO JAN PAVLÍČEK
