V plném běhu je v těchto dnech příprava nového zákona o veřejných službách v přepravě cestujících. Měl by totiž do českého právního řádu implementovat Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007, o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici. Nařízení, které nám přinese zcela zásadní nové pojetí dopravní obslužnosti regionů, má v České republice platit už od letošního 3. prosince. Ovšem přijetí zákona o veřejných službách v přepravě cestujících Parlamentem ČR se očekává až v první polovině příštího roku.
Jak na náš dotaz uvedl prezident Svazu dopravy ČR, 1. viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Ing. Jaroslav Hanák, podnikatelská sféra, Asociace krajů ČR i Svaz měst a obcí ČR spolu s ministerstvem dopravy se do návrhu tohoto zákona snaží dostat národní prvky či specifika. Největším problémem však prý je financování závazků veřejné služby v osobní dopravě po 3. 12. 2009. K tomuto klíčovému tématu byl ministrem dopravy Ing. Gustávem Slamečkou, MBA, vytvořen "supertým", který otázky financování, sjednocení slev a placení DPH v rámci dokončování návrhu zákona projedná s ministrem financí Ing. Eduardem Janotou.
ABY KOMPENZACE BYLY MOŽNÉ I NADÁLE
Nejde o maličkosti, což potvrzuje i mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka: "Nařízení č. 1370/2007 definuje, jak příslušné orgány zajišťují veřejné služby v přepravě cestujících, tedy jak například poskytují kom penzace provozovatelům veřejných služeb za vzniklé náklady a jaké mají povinnosti při otevírání trhu. Nařízení se vztahuje na vnitrostátní a mezinárodní provozování veřejných služeb v přepravě cestujících po železnici a silnici, ale členské státy mohou toto nařízení použít v přepravě po vnitrozemských vodních cestách a za určitých podmínek i v teritoriálních mořských vodách."
Podle Karla Hanzelky nelze s přijetím českého zákona o veřejných službách v přepravě cestujících otálet, neboť naše případná neprovázanost s přijatou právní úpravou na úrovni EU by v českých podmínkách vedla k vysoké právní nejistotě ohledně možnosti poskytování kompenzací za veřejné služby v této oblasti. "Znamenalo by to totiž vysoké riziko, že by tyto kompenzace byly Evropskou komisí vnímány jako poskytování nedovolené veřejné podpory, přičemž v souhrnu jde ročně o zhruba 20 miliard korun. Zákon kromě toho upraví některé okruhy problematiky, které jsou nařízením ponechány v kompetenci národních států, anebo jsou stanoveny ve formě alternativ," vysvětluje mluvčí ministerstva dopravy.
LOŇSKÉ PROKAZATELNÉ ZTRÁTY VYŠŠÍ O 200 MILIONŮ?
Jenže čas nečeká a kraje už teď ladí přípravu svých rozpočtů na příští rok, přičemž v nich musí pamatovat také na financování základní dopravní obslužnosti. V minulých týdnech zastupitelstva krajů přikročila ke schvalování vyúčtování prokazatelné ztráty ve veřejné linkové osobní dopravě (a drážní dopravě) za rok 2008. Ing. Jaroslav Hanák je názoru, že kraje takto dohromady zaplatí nejméně o 200 milionů korun více, než jaké bylo jejich loňské očekávání. A to ještě vláda nedávno rozhodla, že příštích deset let budou kraje dostávat ze státního rozpočtu příspěvek na úhradu ztráty z regionální osobní železniční dopravy v celkové výši 2,65 mld. Kč ročně.
Bude prý asi ještě hůř, přičemž důvodů na nepříliš radostné vyhlídky je hned několik. Podle Svazu dopravy kraje například patrně zatím příliš neřeší dopady nařízení vlády, podle něhož se od 1. 1. 2010 zvýší sazby čekání mezi spoji z letošních 25 na 50 Kč za hodinu. "Jenže se s tím vypořádat budou muset - buď finančně, a to i v těžké době hospodářské recese, nebo omezením dopravní obslužnosti, případně tak, že to nařídí zapracovat na úkor obnovy vozového parku," míní Ing. Jaroslav Hanák. "Ovšem právě tato poslední cesta by byla ze všeho nejhorší a nejméně perspektivní."
S ohledem na hospodářskou recesi, i na dosud teprve projednávaný návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2010, stejně jako na neznalost, jaká možná praktická rizika pro veřejnou dopravu tají nová národní a evropská legislativa, lze nyní podle prezidenta Svazu dopravy jen obtížně odhadovat, zda příští rok pronikavě zvýší prokazatelnou ztrátu ve veřejné osobní dopravě.
Ing. Jaroslav Hanák příliš optimistický není: "Jen zvýšení spotřební daně na pohonné hmoty o jednu jedinou korunu na každý litr by mělo dopady do veřejné osobní dopravy v řádu desítek milionů. Navíc dojde-li opravdu k pozvolnému oživování ekonomiky, určitě mnohem rychleji poroste inflace jako atribut splácení půjček státu během recese. Při rychlém růstu inflace může nastat dramatické zdražování, třeba i veřejných služeb, jako je veřejná doprava. Výpadek v daňových příjmech státu, krajů a obcí zase může navodit nejen zřídnutí sítě veřejné dopravy, ale také pokles její kvality, budou-li omezeny programy státu pro obnovu vozového parku autobusů v příměstské a městské dopravě a samozřejmě i v železniční osobní dopravě. Už letošní rok, během něhož byly notifikované programy kráceny o 50 %, přinesl další zvýšení průměrného stáří vozového parku autobusů na současných více než čtrnáct let."
KRAJE NECHTĚJÍ MRHAT PENĚZI
Pravda, mnohé kraje se v rámci svých možností samy chtějí zasazovat o co nejúčelnější vynakládání peněz na základní dopravní obslužnost. Jihočeský kraj vyčlenil ve svém rozpočtu na financování základní dopravní obslužnosti pro rok 2008 na 700 milionů korun. Veřejnou linkovou autobusovou dopravu tak podpořil 357 mil. Kč (ujeto 19 mil. km) a drážní dopravu 319 mil. Kč (ujeto 6,3 mil. km). Na žákovské jízdné šlo dalších téměř 33 mil. Kč. Letošní rozpočet kraje pamatuje na základní dopravní obslužnost u veřejné linkové autobusové dopravy 416 mil. Kč a u drážní dopravy 344 mil. Kč.
Podle mluvčí kraje Bc. Kateřiny Koželuhové na základě předběžných jednání lze pro příští rok předpokládat další mírné posílení finančních prostředků v rozsahu 10 až 15 mil. Kč, z toho úhrada prokazatelné ztráty železnice se zvýší o 7 mil. Kč. Objednané výkony na železnici napřesrok meziročně klesnou o 7,6 %, a to v důsledku omezení či rušení 63 vlakových spojů. Výkony autobusové dopravy zůstanou přibližně v současných relacích. Snížení výkonů železnice bylo provedeno u spojů s nízkou či minimální frekvencí tak, aby byly zachovány krajské standardy základní dopravní obslužnosti. Na základě dohody mezi vládou ČR, Radou Asociace krajů a Českými drahami o úhradě úplných vlastních nákladů železnice došlo k meziročnímu nárůstu prokazatelné ztráty z 56,15 Kč na 107,13 za jeden vlakový kilometr. Na úhradě této ztráty se bude podílet kraj ze dvou třetin, zbytek uhradí stát.
"Z těchto údajů je zřejmé, že přes nenaplnění příjmové stránky rozpočtu během ekonomické krize Jihočeský kraj spatřuje v zajištění veřejné dopravy jednu z hlavních priorit, kde nedochází ke krácení prostředků," zdůrazňuje Bc. Kateřina Koželuhová.
OBSLUŽNOST, NEBO KILOMETRY?
Jihočeský hejtman Mgr. Jiří Zimola tvrdí, že regionální dopravní obslužnost je nutno pojímat z hlediska nikoliv ujetých kilometrů, nýbrž obslužnosti daného území tak, aby se lidé mohli dostat na úřady, do škol, k lékaři.
Jeho slova dále rozvádí mluvčí kraje: "Při řešení regionální dopravní obslužnosti v našem kraji je třeba reflektovat jeho nízkou hustotu osídlení a vysoký počet sídel, ze (do) kterých je třeba zajistit přepravu. Z toho vyplývají slabé zátěžové proudy osob v dopravě železniční i silniční a v jejich důsledku nízké využití kapacity některých spojů. Dosavadní praxe, kdy kraj (stát - ministerstvo dopravy) dotuje dopravcům tzv. prokazatelnou ztrátu podle vykázaných ujetých kilometrů (v železniční dopravě vlakových kilometrů), nezohledňuje skutečně vykonané přepravní výkony. Prokazatelná ztráta dopravce je přitom rozdíl tržeb z realizované regionální dopravy a provozních nákladů dopravce plus přiměřeného zisku dopravce. Při zajištění základní dopravní obslužnosti obyvatel (přepravy do zaměstnání, škol, úřadů a zdravotnických zařízení) ovšem kraj pro obsluhu území chce koordinovaně využívat silniční i železniční dopravu, s cílem zajistit základní dopravní obslužnost s účelným vynaložením finančních prostředků."
Jihočeši se drží zásady, že i za současné, pro rozpočty (nejen) krajů obzvlášť nepříznivé situace lze regionální dopravu efektivně provozovat. Mluvčí kraje Bc. Kateřina Koželuhová vysvětluje: "Kraj připravuje svou dopravní politiku, která se bude zabývat otázkami efektivního uspokojování přepravních potřeb obyvatel v rámci regionální dopravy. Už nyní se sleduje využití kapacity vlaků regoionální železniční dopravy, vyhodnocuje se souběžná železniční a silniční doprava v jednotlivých relacích, v rámci jednání s dopravci je poukazováno na možnosti zvyšování jejich tržeb a snižování vlastních provozních nákladů. Kraj chce také rozšířit svou kontrolní činnost u jednotlivých dopravců a zvýšit svou aktivitu při tvorbě jízdních řádů. Za tím účelem prohloubí spolupráci s odbory dopravy jednotlivých měst. Vyšší efektivnost regionální dopravy a snížení ztrát z jejího provozování však musí být společnou snahou jak veřejné správy a samosprávy, tak dopravců jednotlivých dopravních oborů."
PRVNÍ KROKY K OPTIMALIZACI
S navýšením úhrad prokazatelné ztráty dopravcům počítají napřesrok také v Pardubickém kraji. V celkových číslech je pro tyto účely na rok 2009 plánována částka 528,045 mil. Kč, pro rok 2010 pak suma o zhruba 5,4 % vyšší, tedy 558,167 mil. Kč. V těchto číslech není započtena dotace na drážní dopravu ze státního rozpočtu. Podle vyúčtování prokazatelné ztráty ve veřejné linkové osobní dopravě a drážní dopravě za rok 2008 kraj dopravcům uhradil199,336 mil. Kč (autobusy) a 268,745 mil. Kč (dráha včetně trolejbusové dopravy). Úhrada žákovského jízdného činila 25,322 mil. Kč.
Magdalena Navrátilová, mluvčí Pardubického kraje, potvrzuje, že v tomto regionu se nechystají plně hradit žákovské jízdné, jako to učinil Středočeský kraj, a připomíná, že kraj už zpracovává optimalizaci veřejné dopravy na Pardubicku a Chrudimsku včetně vyhodnocení počtu spojů s ohledem na aktuální ekonomickou situaci. Nevylučuje, že v odůvodněných případech (nízká frekvence cestujících, souběžné spoje...) v kraji zváží možnost nahrazení dražší železniční dopravy dopravou autobusovou. V okresech Svitavy a Ústí nad Orlicí bude optimalizace probíhat následně. Hejtmanství si rovněž hodně slibuje od zapojení dalších okresů - Svitavy a Ústí nad Orlicí - do Integrovaného dopravního systému Pardubického kraje.
NOVÉ STRATEGIE RADĚJI PŘÍLIŠ NEUSPĚCHAT
Snaze krajů o větší efektivitu veřejné dopravy prezident Svazu dopravy Ing. Jaroslav Hanák rozumí. Nicméně doporučuje vyčkat na znění nového zákona o veřejných službách v přepravě cestujících, jím daná pravidla pro udělování licencí i zákonem stanovené povinnosti vypisovat výběrová řízení, a důkladně se seznámit s novým pojetím financování veřejné dopravy. "Moudré vedení kraje by zatím mělo ponechat stávající smlouvy na určité období (nařízení EU hovoří až o deseti letech) - a teprve po zvládnutí nové legislativy jít do zcela jiné strategie územního nebo jiného parametrického řešení," nabádá Ing. Jaroslav Hanák. Největší příležitosti k úsporám v souladu s pravidelnou optimalizací celé sítě veřejné dopravy jsou podle jeho názoru v těch krajích, kde už dnes fungují integrované dopravní systémy. "Ale trvale bude platit pravidlo, že krajům, kde dopravní obslužnost opravdu považují za prioritu svých služeb občanům, se finanční náročnost na dopravní obslužnost bude zvyšovat, zejména bude-li se tam stále častěji brát do úvahy i stáří a kvalita autobusů včetně ekologického pohledu na věc a začnou se preferovat vozidla na stlačený zemní plyn (CNG), ale třeba i elektromobily, vozidla s vodíkovým pohonem apod.," uzavřel prezident Svazu dopravy ČR Ing. Jaroslav Hanák.
IVAN RYŠAVÝ
Co se očekává od zákona o veřejných službách v přepravě cestujících
Implementuje Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007, o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici do českého právního řádu.
Vyloučí možnost, že by kompenzace za vzniklé náklady při zajišťování veřejných služeb v dopravě Evropská komise vnímala jako poskytování nedovolené veřejné podpory.
Zpřehlední vztahy mezi zadavateli veřejných služeb v dopravě a dopravci.
Sladí podmínky pro veřejnou silniční a železniční přepravu a pro vytváření integrovaných dopravních systémů.
Vymýtí debaty o tom, co je a co není základní dopravní obslužnost a zamezí jejím excesům, k jakým v posledních letech došlo například v Ústeckém či Jihomoravském kraji.
Poznámka: Připravovaný návrh zákona o veřejných službách v přepravě cestujících vychází z názvu citovaného nařízení EP a Rady (ES) a navazuje na myšlenku zákona o veřejné dopravě, jehož přijetí měla vláda Mirka Topolánka ve svém programovém prohlášení, ale s jehož přípravou nakonec počkala, aby jím nepředběhla toto evropské nařízení.
Jen případné zvýšení spotřební daně na pohonné hmoty o jednu korunu na litr by přineslo dopady do veřejné osobní dopravy v řádu desítek milionů korun.
