Ačkoli problematika strukturálních fondů byla probírána na desítkách konferencí, seminářů, školení a dalších akcí, v zásadě však nikde nebylo řešeno, jakým způsobem identifikovat projekty vhodné pro předložení žádosti o dotace, jak posuzovat jejich potenciál a jak vůbec obstát v náročné konkurenci dalších žadatelů o dotace.
V tomto směru je poměrně jednodušší postup soukromého subjektu či neziskové organizace, které z titulu svojí činnosti poměrně přesně vědí, co pro svou činnost potřebují, kterým směrem orientovat své aktivity a expanzi a na jaký projekt se zaměřit.
LÉPE JSOU NA TOM VELKÁ MĚSTA
V podstatně horší situaci se nachází další skupina potenciálních příjemců, kterými jsou státní instituce a především obce. Dlouhá řada činností, které musí tyto instituce povinně zabezpečovat, značným způsobem komplikuje jejich aktivity spojené s vytipováním vhodných projektů a případně přípravou žádosti. Ve velkých městech často posílí úřad o pozici projektového manažera či zřídí celý útvar (např. na úrovni samostatného oddělení), který se zpracováváním projektů a žádostí zabývá. Na kreativitě a aktivitě takového pracovníka či týmu pak záleží do značné míry, kolik vhodných projektů se podaří identifikovat a následně rozpracovat do úrovně žádosti předkládané do příslušného operačního programu a opatření.
PRO MALÉ OBCE NEMALÉ BŘEMENO
Složitá situace nastává u skupiny potenciálních žadatelů o dotace, kteří se řešení této problematiky spíše vyhýbají. Často to může být vinou politického vedení obce, které z neznalosti tento možný zdroj financování projektů opomíjí. V menších obcích je příčinou spíše zahlcení nepočetného osazenstva obecního úřadu běžnou agendou a intenzivní potřebou řešit akutní problémy obce. Zapojení se do procesu přípravy a realizace projektů podporovaných v rámci strukturální intervence představuje pro ně skutečně nemalé břemeno.
Jak se tedy k příležitostem nabízeným strukturálními fondy mají stavět právě tyto su "Chtěli bychom využít tyto zdroje, ale nevíme konkrétně jaké, jak a na co?"
PRVNÍ MOŽNOST: SPOJIT SE S PARTNEREM
První - a zřejmě jednodušší - možností je spojit se s partnerem, který má vyjasněné své potřeby a uvítá spojení s obcí při realizaci svého záměru. Řadu činností pak lze přenést na něho a přípravy a uskutečnění projektu se účastnit právě v pozici partnera. Ukázkovým případem může být revitalizace památkového objektu ve vlastnictví obce. Obec jej může poskytnout k dispozici (například formou pronájmu), spolupracovat při přípravě žádosti (kdy řadu úkolů lze přenést právě na partnerský subjekt), podílet se na rekonstrukci pro potřeby služeb cestovního ruchu, a následně jej přenechat k provozování - partner revitalizovaný objekt k prospěchu zúčastněných provozuje.
DRUHÁ MOŽNOST: NEZÁVISLÝ PORADCE
Druhou možností je, aby se obec pokusila záměr uskutečnit nezávisle. V podobném případě je však jistě vhodné konzultovat možnosti s nezávislým specialistou. Jeho pohled "zvenčí" může napomoci odhalit netušené příležitosti či naopak předcházet rozhodnutím, která by mohla přinést komplikace a těžkosti. Podrobná znalost komplikované metodiky příslušných operačních programů a schopnost přiřadit konkrétnímu projektu nejvhodnější opatření je zadáním pro specialisty - pokud se takoví nenacházejí přímo v řadách zaměstnanců úřadu, je nejvhodnější poohlédnout se po nich mimo, mezi seriózními poradci. Ti by měli být rovněž schopni poskytnout konzultaci spojenou s identifikací nejvhodnějších projektů.
Pozice nezávislého konzultanta nese řadu výhod - pohled specialisty, který v dané lokalitě nežije, a není tudíž zatížen místními stereotypy, pomůže odhalit řadu příležitostí, které si místní nemusí ani uvědomovat. Rekonstrukce a revitalizace památkových objektů je jednou z nich. Ale můžeme uvést například obnovu rybníků, revitalizaci center sídel, regeneraci brownfields (bývalých průmyslových či zemědělských areálů), výstavbu komunikací, rozvoj podnikatelských aktivit obce, ochranu životního prostředí. To jsou jen některé oblasti, na něž by bylo možno se zaměřit. Jednotlivé operační programy nabízejí řadu různých příležitostí a jde skutečně pouze o to, aby k nim byly vhodně přiřazeny potřeby obce.
Velikost obce v tomto ohledu není rozhodující - rozhoduje pouze velikost projektu, a to především ve vztahu k efektivnímu sestavení projektového týmu a možnosti zapojení externích specialistů - dostupnost potřebných zdrojů je v tomto ohledu prvořadá.
Přestože fenomén strukturálních fondů již není velkou neznámou ani pro státní či krajské instituce v roli řídících orgánů, ani pro žadatele, ať již ze sektoru veřejného, neziskového či soukromého, nelze v žádném případě tvrdit, že by jejich připravenost byla na optimální úrovni. Ukončené období, kdy již dlouhá řada projektů byla úspěšně podpořena právě z těchto zdrojů, ukázalo nemalé množství úskalí, kterým musí žadatel na dlouhé cestě k dotaci čelit. Identifikace vhodných projektů je jedním z nich.
(Ve druhém díle našeho seriálu ke strukturálním fondům Evropské unie se budeme věnovat problematice sestavení projektového týmu.)
TOMÁŠ KULMAN
business development manager oddělení Řízení rizik a poradenské služby KPMG Česká republika
