Lesy jsou nezanedbatelným majetkem, který při rozumném využívání může významně přispívat do obecních rozpočtů a zároveň plnit veřejností očekávané mimoprodukční funkce.
Města a obce (včetně lesních družstev obcí) dnes vlastní asi 17,6 % výměry lesních porostů v ČR, tedy přibližně 456 tisíc ha lesů. Převážná část plochy lesních porostů měst a obcí se nachází v intervalu 51-500 ha (viz tabulka 2). Pro hospodaření v lesích to není příliš výhodné, avšak je to lepší situace než u soukromých vlastníků.
CO OVLIVŇUJE RENTU
Schopnost lesů poskytovat vlastníkům rentu závisí na mnoha vlivech, např. na:
velikosti, umístění, celistvosti či rozdrobenosti lesního majetku;
způsobu a kvalitě předchozí péče o něj;
zastoupení dřevin;
profesionalitě a serióznosti personálu;
dosahované produktivitě práce;
rozloze chráněných území, na nichž je hospodaření omezeno;
právní formě subjektu, který prakticky hospodaří.
Přehled o hospodářském výsledku jednotlivých druhů vlastnictví (tabulka 3) vychází z šetření ČSÚ. Je však třeba brát údaje jako rámcové, protože u soukromých a obecních majetků často nelze přesně oddělit náklady vynaložené na obhospodařování lesů od těch, které jsou vynaloženy na péči o jiný obecní majetek. Dalším zkreslujícím vlivem v tabulce jsou nájmy, které právnické osoby platí svým zřizovatelům, tedy městům a obcím za právo hospodařit v lesích.
NEZNALOST NEOMLOUVÁ
Je pro obec lepší dát les do nájmu, nebo jej obhospodařovat vlastními silami? Univerzální odpověď neexistuje, ale nejvhodnějším se jeví zřídit pro obhospodařování lesů právnickou osobu a zabezpečit řádnou kontrolu její činnosti. Rozhodnutí se samozřejmě odvíjí od velikosti lesního majetku. Drobný (asi do 20 ha) je vhodné pronajmout. Ale obec by přitom neměla zapomenout, že povinnosti vlastníka lesa před zákonem se nájmem nepřenášejí na nájemce. Proto je vždy nutné plnění zákonných povinností při obhospodařování lesů do nájemní smlouvy zakotvit.
Povinnosti vlastníků lesů vymezuje lesní zákon (289/1995 Sb.). Ne všichni zastupitelé se v otázkách lesnické ekonomiky zcela orientují. Rozhodně se jim tedy vyplatí obstarat si pro své rozhodování o lesním majetku obce podklady od důvěryhodné a nezávislé právnické či fyzické osoby - a nejlépe ne výhradně od jedné. Další informace lze bezplatně získat například na webových stránkách Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL), www.uhul.cz, kde jsou v části Poradenství uvedeny některé normy, metodiky a opatření důležité při péči o lesy ve vlastnictví obce.
POMOCI MOHOU I DRUŽSTVA
Šancí jak zefektivnit péči o majetek obce je hledání možností sdružování. Každý lesní majetek má své místní odlišnosti, a proto ekonomické souvislosti nelze zcela zobecňovat. V zásadě však platí, že velký lesní majetek na tom bývá co do vyrovnanosti, ale i do výše renty nesrovnatelně lépe než majetek o malé výměře.
Na to by se mělo pamatovat v obcích, které vlastní rozdrobené lesy malých výměr. Příklady dobrého hospodaření lesních družstev obcí jsou většinou známé. V ČR existují lesní družstva obcí, která profesionálně obhospodařují lesní majetek o celkové výměře přibližně 30 tisíc ha a přinášejí do obecních pokladen finanční příspěvky podle velkosti sdruženého lesního majetku. Je zvláštní, že nová lesní družstva obcí nevznikají.
I když se obce rozhodnou majetkově se nesdružit, měly by přistoupit na zorganizování společného prodeje dříví ze svých lesů. Zejména velcí odběratelé totiž nejsou ochotni domlouvat se o nákupní ceně dřeva s drobnými dodavateli. Koncentrované dodávky ale již vytvářejí příležitost k uzavření oboustranně výhodné smlouvy.
Přínosem do obecních a městských pokladen může být i provozování myslivosti. Myslivost jako významný prvek života obce může být provozována místními občany nebo pronajata za úplatu.
Častá je také otázka, zda si obec má pořídit pilu, či nějaké lokální zpracování dříví, které její lesy vyprodukují. Ani v tomto případě nelze jednoznačně odpovědět. Především je nutno posoudit plánovaný výrobek a jeho schopnost uplatnit se na trhu. Rozhodne-li se obec pro takovou investici, měl by jí předcházet kvalitní, profesionálně zpracovaný podnikatelský záměr. Postavit pilu o malé kapacitě pořezu a soutěžit s velkými zpracovatelskými giganty zpravidla nepředstavuje dobré řešení. Konkurence velkých zpracovatelů je skutečně drtivá, a tak ani v posledních letech nedochází k rozvoji drobných kapacit na zpracování dříví, snad kromě energetického využívání dříví jeho spalováním.
NEVYUŽITÉ DŘÍVÍ
Co je třeba zlepšit, je podpora spotřeby dříví jako suroviny, která neškodí životnímu prostředí, je obnovitelná a naše země jí má dostatek. Dřevo je materiál, který je z energetického hlediska nesporně výhodnější než například ocel, beton, cihly či umělé hmoty. Situace se v poslední době poněkud zlepšila a dřevo se stále častěji používá např. při stavbě rodinných domků. Častějším používáním ve stavebnictví se dříví stává konkurenceschopným vůči dosud používaným materiálům. Využívání dříví v naší společnosti ale stále nedosahuje obvyklé úrovně např. ve srovnání se severskými zeměmi, které jsou rovněž bohaté na lesy.
I v obcích vidíme, že se stále podceňuje dříví jakožto obnovitelný přírodní zdroj. Ať už jde o veřejné stavby, energetická řešení obcí nebo o uplatnění dřeva v individuální výstavbě. Naopak stále se tam hlavně používají neobnovitelné zdroje surovin, které často kupujeme v zahraničí (plyn), nebo na jejichž výrobu se spotřebovává velké množství energie (plasty, beton, cihly).
Jedním z hledisek při rozhodování zastupitelstev by mělo být i to, zda finanční toky putují do jiných regionů, případně do zahraničí, nebo zda zůstávají v dané oblasti a stávají se tam potenciálním zdrojem tržeb např. pro místní služby. Zjednodušeně řečeno: Koupí-li si obyvatelé obce na otop plyn, peníze za něj putují do zahraničí. Koupí-li si štěpku nebo dřevní odpad, peníze zůstávají vlastníkovi lesa, který je v regionu opět utratí. Lesy přitom naše obce obklopují a dřevo v nich trvale přirůstá. Ne každý ví, že zásoba dříví v lesních porostech se od roku 1930 více než zdvojnásobila.
Lesní hospodářství je ekonomicky významným oborem, který spolu s navazujícími odvětvími tvoří základ pro tvorbu přibližně 5-6 % HDP v ČR. Význam lesního hospodářství si uvědomuje také EU, která pro venkov vytvořila programy podporující rozvoj regionů. Podrobnosti lze najít na stránkách ÚHÚL v části Poradenství v záložce Publikace.
JAROMÍR VAŠÍČEK
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem
Národní inventarizace lesů
V letošním a příštích třech letech provádějí skupiny lesníků, zaměstnanců ÚHÚL Brandýs nad Labem na území celé ČR v lesích bez rozdílu vlastnictví statistické zjišťování. Děje se tak na více než 20 tis. zkusných plochách nahodile umístěných v pravidelné síti 2 x 2 km, každá plocha má výměru 500 m2 . Jde se o nedestruktivní zjišťování stavu a vývoje lesů v rámci vládou nařízené Národní inventarizace lesů. Její výsledky se zveřejní v roce 2015 a bude z nich zřejmé, zda se stav lesů v ČR zlepšuje nebo zhoršuje. Vlastníci lesů jsou podle lesního zákona povinni umožnit těmto skupinám vstup do lesů.
Tab. 1 Stav údržby lesů v ČR v roce 2010 podle porostní půdy
Vlastník %
stát 60,1
právnické osoby 2,64
obce a města 16,55
církve a náboženské společnosti 0,05
lesní družstva a společnosti 1,18
fyzické osoby 19,48
Zdroj: Mze 2011
Zdroj: Mze 2011
Dobrý hospodář dbá (nejen) v obecních lesích na to, že les plní kromě ekonomických také ekologické a rekreační funkce.
ILUSTRAČNÍ FOTO: IVAN RYŠAVÝ
