Dovolenou (uvolněného) člena zastupitelstva obce upravuje § 79 zákona číslo 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). Nárok na dovolenou vůči obci má pouze uvolněný člen zastupitelstva obce. Neuvolněný člen zastupitelstva, je-li zaměstnancem v pracovním poměru, má nárok na dovolenou jen vůči svému...
Dovolenou (uvolněného) člena zastupitelstva obce upravuje § 79 zákona číslo 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). Nárok na dovolenou vůči obci má pouze uvolněný člen zastupitelstva obce. Neuvolněný člen zastupitelstva, je-li zaměstnancem v pracovním poměru, má nárok na dovolenou jen vůči svému zaměstnavateli, který mu poskytuje pro výkon veřejné funkce v potřebném rozsahu pracovní volno (§ 71 odst. 4). Dovolenou uvolněných členů zastupitelstva se zabývá až stávající zákon o obcích. Avšak i před nabytím jeho účinnosti měli uvolnění členové nárok na dovolenou na základě § 10 odst. 2 nařízení vlády číslo 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony, ve znění pozdějších předpisů. Z uvedeného ustanovení vyplývalo, že pokud byl zaměstnanec dlouhodobě plně uvolněn pro výkon funkce člena zastupitelstva obce, bylo povinností obce poskytnout mu dovolenou na zotavenou nebo její část; obec byla povinna mu poskytnout též tu část dovolené, kterou nevyčerpal před uvolněním. Nevyčerpal-li naopak dovolenou před uplynutím doby svého uvolnění k výkonu funkce člena zastupitelstva, poskytl mu dovolenou uvolňující zaměstnavatel. Splnění podmínek pro vznik nároku na dovolenou se přitom posuzovalo v celku za dobu před i po uvolnění. Znění § 10 odst. 2 převzal s účinností od 1. 1. 2007 beze změn i § 212 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce.
CHARAKTERISTIKA DOVOLENÉ
Dovolená uvolněného člena zastupitelstva obce podle § 79 obecního zřízení není totožným institutem srovnatelným s dovolenou, na kterou má nárok zaměstnanec (například obce) podle části deváté (§ 211 až § 223) zákoníku práce. I přes vědomí toho, že rozhodně nelze zaměňovat oba uvedené typy dovolených, je na druhou stranu s ohledem na poměrně kusou úpravu dovolené uvolněných členů zastupitelstva nutno konstatovat, že v některých případech zřejmě nezbude nic jiného, než použít obdobně některá pravidla zákoníku práce (například při výpočtu náhrady měsíční odměny za nevyčerpanou dovolenou podle § 79 odst. 5 obecního zřízení).
Právní úprava dovolené zaměstnance má věcně zcela jiný charakter než dovolená uvolněného člena zastupitelstva obce. Člen zastupitelstva, jakožto osoba vykonávající veřejnou funkci (§ 70 obecního zřízení), není v pracovním poměru k obci, tj. obec není jeho zaměstnavatel a on není zaměstnancem obce. Z uvedeného vztahu kupříkladu vyplývá, že žádný člen zastupitelstva obce (ani uvolněný) nemá žádnou pracovní dobu ve smyslu § 78 odst. 1 písm. a) zákoníku práce. Člen zastupitelstva zastává svoji veřejnou funkci po celé funkční období zastupitelstva obce (zpravidla 4 roky, a to 24 hodin denně, 365 dní v roce). Proto institut dovolené jako specifické doby odpočinku lze v jeho případě svým způsobem považovat za protimluv (ostatně ani poslanci či senátoři, kteří též vykonávají veřejnou funkci, nemají zákonem upravenou dovolenou nebo její srovnatelnou obdobu).
Zároveň však nelze upírat uvolněným členům zastupitelstva obce právo na odpočinek. Například podle čl. 7 odst. 1 Evropské charty místní samosprávy platí, že podmínky, za kterých místní volení zástupci pracují, musí umožňovat svobodný výkon jejich funkcí, přičemž z odst. 2 citovaného článku lze dovodit, že mezi dané podmínky zřejmě může spadat i právo na odpočinek (k tomu lze však podotknout, že čl. 7 odst. 2 se ČR necítí být vázána - viz sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 181/1999 Sb., o přijetí Evropské charty místní samosprávy).
DÉLKA DOVOLENÉ
Délka dovolené uvolněného člena zastupitelstva je stejná jako v případě zaměstnanců zaměstnavatele z oblasti veřejné správy (například státu nebo obce - § 213 odst. 2 zákoníku práce). Obecní zřízení přiznává uvolněným členům zastupitelstva nárok na dovolenou rovněž v délce 5 týdnů za kalendářní rok. S ohledem na skutečnost, že obecní zřízení nedefinuje pojem »týden dovolené«, je možno celkovou délkou dovolené rozumět 25 pracovních dnů za kalendářní rok, tj. do rozsahu dovolené se nebudou započítávat dny pracovního klidu (§ 91 odst. 1 zákoníku práce a § 3 zákona č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů). Rozsah dovolené uvolněného člena zastupitelstva je obecním zřízením pevně stanoven, a proto nelze její délku měnit jakýmkoliv směrem (například usnesením zastupitelstva obce).
Případné usnesení zastupitelstva obce o tom, že délka dovolené uvolněných členů zastupitelstva bude jiná než zákonných 5 týdnů za kalendářní rok, by tak bylo zjevně v rozporu se zákonem, přičemž přezkoumání zákonnosti tohoto usnesení by podléhala dozoru Ministerstva vnitra (§ 124 obecního zřízení). Dozorovému postupu by zde nebránila výhrada podle § 124 odst. 6, podle něhož nelze dozorovat porušení právních předpisů občanského, obchodního nebo pracovního práva (dovolená uvolněných členů zastupitelstva obce nemá pracovněprávní či jinou soukromoprávní povahu).
POMĚRNÁ ČÁST DOVOLENÉ
Z § 79 odst. 2 obecního zřízení vyplývá, že pokud netrvalo funkční období uvolněného člena zastupitelstva obce po dobu celého kalendářního roku (od 1. 1. do 31. 12.,), má nárok jen na poměrnou část dovolené, která činí za každý i započatý kalendářní měsíc trvání výkonu jeho funkce jednu dvanáctinu dovolené za kalendářní rok, která se počítá z celkové délky dovolené, tj. z 25 pracovních dnů za kalendářní rok.
Krácení nároku na dovolenou tak může nastat například v tom roce, kdy se konaly volby do zastupitelstva obce, anebo byl člen zastupitelstva zvolen do uvolněné funkce až v průběhu kalendářního roku (nikoliv k 1. 1.). Poměrné krácení dovolené podle § 79 odst. 2 obecního zřízení se týká pouze situace, pokud funkční období uvolněného člena zastupitelstva netrvalo po dobu celého kalendářního roku. Skutečnosti uvedené v § 73 odst. 3 obecního zřízení (nevykonávání funkce člena zastupitelstva z důvodu pracovní neschopnosti, karantény, těhotenství nebo péče o dítě do 3 let věku) nemají žádný vliv na rozsah délky dovolené uvolněného člena zastupitelstva stanovené v § 79 odst. 1, popř. na její poměrnou část stanovenou v odst. 2 (tyto skutečnosti mají však vliv na vyplácení měsíční odměny).
MĚSÍČNÍ ODMĚNA PO DOBU DOVOLENÉ
Na základě § 79 odst. 3 obecního zřízení náleží uvolněnému členovi zastupitelstva měsíční odměna poskytovaná podle obecního zřízení a nařízení vlády č. 37/2003 Sb., o odměnách za výkon funkce členům zastupitelstev, ve znění pozdějších předpisů, i po dobu dovolené. Na rozdíl od zaměstnanců v pracovním poměru uvolněnému členovi zastupitelstva po dobu dovolené nenáleží obdoba náhrady mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku (srov. § 222 zákoníku práce), ale »klasická« měsíční odměna, a to ve stejné výši jako v období, kdy dovolenou nečerpá. V zásadě není rozdílu mezi dobou, kdy čerpá dovolenou a kdy nikoliv. Určitý rozdíl je v splatnosti odměny. Podle § 76 obecního zřízení platí, že splatnost a výplata odměny členům zastupitelstva, jakož i srážky z odměny se řídí právními předpisy upravujícími platové poměry zaměstnanců obcí a zákoníkem práce. Pro tyto účely se odměna členů zastupitelstva posuzuje jako plat zaměstnanců obce v pracovním poměru; obec se posuzuje jako zaměstnavatel a členové zastupitelstva obce se posuzují jako zaměstnanci.
Ve spojení § 76 obecního zřízení s § 141 odst. 4 zákoníku práce lze uvolněnému členovi zastupitelstva před nastoupením dovolené vyplatit odměnu splatnou během dovolené (na základě rozhodnutí rady obce podle § 102 odst. 3 obecního zřízení), připadne-li termín výplaty na období dovolené, pokud nedojde k jiné dohodě. Jestliže to neumožňuje technika výpočtu odměn, poskytne obec uvolněnému zastupiteli přiměřenou zálohu (opět na základě rozhodnutí rady obce) a zbývající část odměny mu vyplatí nejpozději v nejbližším pravidelném termínu výplaty odměny následujícím po dovolené.
JAN BŘEŇ
právník
