Obec jako plátce daně z přidané hodnoty (DPH) má při výstavbě zařízení krátit nárok na odpočet daně na vstupu. Jak si správně vyložit slova zákona o DPH, že nárok je pouze "v poměrné výši odpovídající rozsahu použití pro ekonomickou...
Obec jako plátce daně z přidané hodnoty (DPH) má při výstavbě zařízení krátit nárok na odpočet daně na vstupu. Jak si správně vyložit slova zákona o DPH, že nárok je pouze "v poměrné výši odpovídající rozsahu použití pro ekonomickou činnost"? Je nějaký závazný výklad, jak správně určit daný poměr?
Vstupem do EU se Česká republika zavázala převzít evropské právní předpisy. Mezi nimi je i povinnost správně a přesně harmonizovat systém DPH s evropskou směrnicí číslo 77/388/EEC (tzv. Šestá směrnice). Český zákon o DPH pak má být vykládán ve smyslu základních principů, na kterých je zmíněná směrnice založena. Mezi ně patří především princip daňové neutrality, podle kterého má být DPH pro plátce daně neutrální (není pro něho nákladem).
Zmíněný zákon o DPH rozlišuje dva různé typy krácení nároku na odpočet DPH na vstupu. Za prvé je to krácení tzv. koeficientem (ustanovení § 76), který je určen poměrem mezi plněními zdanitelnými a plněními od daně osvobozenými s určitými výjimkami a modifikacemi. Koeficient je v tomto případě závislý především na poměru obratu za daná plnění. Druhý způsob krácení nároku je stanoven v § 72 odst. (5). Tento způsob se uplatňuje u přijatých plnění, jež se používají pro plnění vztahující se jak k ekonomické činnosti, tak k činnosti s ní nesouvisející. Zákon o DPH tedy rozlišuje tři druhy plnění - zdanitelná, od daně osvobozená a plnění, která nesouvisí s ekonomickými činnostmi.
Obec je podle zákona o DPH tzv. veřejnoprávní subjekt. V praxi to znamená, že není (s určitými výjimkami) osobou povinnou k dani a až na výjimky neuskutečňuje ekonomickou činnost. Při svém rozhodování o uplatnění nároku na odpočet tedy musí rozlišovat, kdy jde o činnost ekonomickou a kdy se jedná o činnost neekonomické povahy.
Pokud například obec vybuduje nějaké nové zařízení a bude ho provozovat zčásti pro své tzv. podnikatelské aktivity (z hlediska DPH ekonomické činnosti) a zčásti pro činnost státní správy, resp. činnost samo-správní (obojí dohromady veřejnoprávní činnost pro účely DPH), může svoji "poměrnou výši" nároku na odpočet DPH posuzovat z mnoha pohledů. Samozřejmě že lze použít jako jedno z hledisek výši obratu. Nicméně toto hledisko v případě krácení podle § 72 (odst. 5) není jediné. V některých situacích hledisko obratu ani nelze použít, protože při uskutečňování veřejnoprávní činnosti žádný obrat nevzniká. Navíc nelze do obratu zahrnout ani výši dotace, jíž je veřejnoprávní činnost kryta. Je tedy nutné hledat a použít jiná hlediska, například hledisko poměru podlahových ploch, poměru osob zabývajících se danou činností apod.
Možný příklad poměrů si lze ukázat následně. Obec vybudovala zařízení (postavila multifunkční objekt), ve kterém se nachází jak restaurační zařízení, tak místnosti sloužící k vlastní správní činnosti obce. Zařízení je napojeno na přívod vody a elektřiny a obci je pravidelně zasíláno jedno vyúčtování za tato plnění. V takovém případě obec může uplatnit nárok na odpočet daně a tento nárok krátit právě ve smyslu ustanovení § 72 odst. (5), přičemž poměr krácení u elektřiny pro osvětlení určí například podle poměru podlahových ploch. Naproti tomu poměr krácení u faktury za vodu určí například na základě počtu osob, které ji využívají, nebo podle jiného hlediska. Způsob určení poměru pak je nutné podrobně zdokumentovat. Ať už ale obec zvolí jakékoliv hledisko, mělo by být administrativně nenáročné.
Daňové a právní služby
PricewaterhouseCoopers
