Už 30. listopadu se v Hradci Králové uskuteční Konference na podporu regionálního cestovního ruchu. Jejím cílem je i prezentace zážitkové turistiky založené na znovuobjevování tradičních duchovních hodnot v regionu. S pořadateli konference proto spolupracuje také Biskupství královéhradecké.
O připravovaném již druhém ročníku konference jsme hovořili s Ing. Vojtěchem Mackem, biskupským sekretářem Biskupství královéhradeckého.
Čím mohou církevní památky a akce na východě Čech (ale i v části středních Čech, kde na Kutnohorsku a Poděbradsku má biskupství také své vikariáty a farnosti) oslovit návštěvníky odjinud?
Dovolím si odpověď rozdělit: Na jedné straně je řada míst, kde se církevní památky a kulturní život církve už těší zájmu veřejnosti - třeba Kutná Hora, Litomyšl, Polná či Králíky. Na straně druhé zpřístupnění dalších, méně slavných a známých objektů zůstává výzvou pro naši další práci - samozřejmě s přihlédnutím k faktu, že lidské a finanční podmínky neumožňují vše hned a že církev tu je předně jako společenství věřících, ne jako správce turistických atrakcí. Z míst, na jejichž lepším turistickém využití se pracuje, mohu jmenovat Poličku, Chrudim nebo Luži. Pro vazbu mezi životem církve a obecným společenským děním je role měst a obcí a spolupráce na místní úrovni podstatným předpokladem.
Znají lidé dostatečně místa spjatá ať už třeba se slavnými mariánskými poutěmi nebo s velkými osobnostmi naší historie - světské i církevní? Napadá mě Jablonné v Podještědí spojované se sv. Zdislavou...
Domnívám se, že všeobecný kulturní rozhled u nás není příliš velký, tedy ani hlubší znalosti veřejnosti o církvi. Tomu určitě nahrává kultura pouhé konzumace zážitků - mám na mysli stáda turistů se sluchátky na uších a očima na displeji fotoparátu. Více si z místa odnese ten, kdo v něm objeví zajímavé zákoutí, které se mu vryje do paměti, nebo si o něm pozorně přečte souvislejší povídání. V naší diecézi je řada míst s vazbou na určitou osobnost či světce. Na vaši otázku asi nejpříkladněji odpovídá Libice nad Cidlinou jako rodiště sv. Vojtěcha a jeho méně známého bratra Radima nebo Číhošť s novodobým mučedníkem Josefem Toufarem. Tato místa žijí poměrně intenzivně a věřícím jsou dobře známa.
Co brání větší spolupráci církve s obcemi a krajem při znovuobjevování tradičních kulturních hodnot regionu, které by přivábily i nové kategorie návštěvníků?
Řekl bych, že spolupráce farností a místních či regionálních samospráv je většinou velmi dobrá a všechny strany dělají pro obnovu staveb a jejich využití, co mohou. I v kulturně chudých podmínkách, jako jsou polabské vesnice, existují jednotlivci, kteří jsou motorem náboženského života nebo oprav kostela. Jako příklad bych uvedl každoroční mariánskou pouť v Úmyslovicích u Poděbrad. Tradičním hodnotám možná stojí v cestě právě honba za »zážitkem«. Víru nelze předávat jako viditelný turistický produkt. Křesťanská pouť i nyní vybízí účastníka, aby šel kus cesty pomalu pěšky a nepřivezl se autem až před kostel.
V západní Evropě pod jménem některých řeholních řádů vznikají různé místní gastronomické speciality. Myslíte, že časem bude něco takového možné i u nás?
U nás už to možné je, i když je to v počátcích: Tak třeba želivský klášter vaří pivo, sedlecká farnost prodává vlastní značku vína, na Chlumku u Luže jsou k mání poutní oplatky... Celé to stojí a padá s počtem těch, kteří řeholním životem žijí. Klášter bez řeholníků může být úspěšným »eseróčkem«, ale po duchovní stránce bude skomírat. Mrzí nás například současná řeholní neobsazenost klášterů Králíky a Broumov. Vyváženě funguje trapistický klášter Nový Dvůr v západních Čechách, který nabízí hutnou duchovní obnovu i něco z klášterní dílny.
Co byste po říjnových komunálních volbách vzkázal starostům, kteří chtějí do svých sídel přivábit více turistů, ale zatím si k tomu teprve mapují možnosti?
Děkujeme za dosavadní přízeň. Nebojte se spolupráce s církví, ostatně mnozí již dobrou zkušenost máte. Je-li kostel dominantou města nebo obce, pak potřebuje společné úsilí fary i radnice. Podporujte charity poskytováním prostoru pro sociální působení, kterému se nikdo jiný nevěnuje. Obrňte se trpělivostí vůči povaze některých duchovních správců - co nejde přes farnost, může jít přes biskupství.
Zúčastněte se 30. listopadu Konference na podporu regionálního cestovního ruchu a fotosoutěže podpořené Krajským úřadem Královéhohradeckého kraje!
Zástupcům měst a obcí, pracovníkům turistických informačních center a podnikatelům v oblasti cestovního ruchu je určena Konference na podporu regionálního cestovního ruchu v Královéhradeckém kraji. Její 2. ročník se uskuteční 30. 11. 2010 v královéhradeckém Kulturním centru Aldis. Cílem konference je prezentace zážitkové turistiky založené na znovuobjevování tradičních duchovních hodnot v regionu.
Nad konferencí převzali záštitu Mons. Dominik Duka OP, arcibiskup pražský, metropolita a primas český, a hejtman Královéhradeckého kraje Lubomír Franc. Konferenci i fotosoutěž pořádá agentura PRAGOPUBLIC, jejímiž partnery jsou Krajský úřad Královéhradeckého kraje, Krajská hospodářská komora Královéhradeckého kraje a Krkonošský národní park. Hlavním mediálním partnerem je časopis Moderní obec.
Na konferenci budou také oznámeny výsledky již vyhlášené fotosoutěže Obec přátelská turistům s mottem Co může město/obec nabídnout turistům. Autoři tří nejlepších fotografií obdrží honorář, přičemž tyto snímky poslouží rovněž jako předloha pro vydání pohlednic příslušného města nebo obce. Uzávěrka krajem finančně podpořené fotosoutěže je 15. 11. 2010.
Podrobnější informace o konferenci i fotosoutěži naleznete na www.cestyhradecko.cz, kde jsou rovněž k dispozici elektronické přihlášky jak na konferenci, tak do fotosoutěže.
Ing. Vojtěch Macek, biskupský sekretář: Pro vazbu mezi životem církve a obecným společenským děním je role měst a obcí a dobrá spolupráce na místní úrovni podstatným předpokladem.
FOTO: ARCHIV
